One Night in City
Obsahy(1)
Víte, co se stane, když si člověk přišije cizí ucho? Můžete v noci na Žižkově potkat džina, který splní všemožná přání? Myslíte si, že jsou ještě místa, kde se zastaví čas? Víte, co může narušit vystoupení hmyzího cirkusu, jaké má cíle městský myslivec a co vzrušuje jeho sousedy? Může se přátelit kapr se stromem? Může! (oficiální text distributora)
Recenze (110)
za pozornost stojí pouze první dvě povídky, trocha černého humoru a bizardní zpracování jednotlivých postav. Nesmím opomenout ani hudební doprovod, který místy přece jenom dodal tomuto němému filmu trochu té pověstné šťávy. Tato kombinace však nevydá za víc jak 30%. ()
Ten film má mnoho kladů. Výbornou animaci, kulisy, provedení masek a výpravu, dá-li se tento pojem použít v animovaném filmu. Skvělá hudba. Trochu jsem se bál toho "horroru", ale hned úvodní "příběh" s hmyzím cirkusem mě přesvědčil o tom, že i tohle tu bude (je to docela psycho) a následující mysteriózní atmosféra byla taky v pohodě. Ten film má však jeden dost velký a podstatný zápor, který může všechno výše zmíněné převálcovat. NIkdy nebude fungovat takhle v jednom kuse. Při hodinové projekci je to prostě utrpení. Občas je to totiž opravdu jen snůška náhlých a ne zcela propracovaných nápadů, které by třeba výtečně fungovali a působili jako krátké štěky. Rozkouskovat to, byla by to paráda. Protože některé příběhy a sekvence filmu jsou dost nudné. Občas jsem měl problém udržet oči otevřené. Zde toilk opěvovaný příběh Větvičky a Ploutvičky mi přišel nesnesitelný a dost nudný. Naopak, již zmíněné hmyzí zrcadlo, zvířecí kremační pracovník, přišité ucho nebo džin, mi přišly docela dobré a vidět je postupně jako samostatné celky a ne jako jeden plácající se hodinový paskvil, možná bych šel s hodnocením i výše. ()
Obávám se, že Douglas má pravdu. Je paradoxní, že zrovna výborná a nápady nacpaná povídka Větvička a Ploutvička (o vývoji přátelství stromu a kapra v průběhu jednoho roku) vůbec nezapadá do zbytku filmu, kterému by jistě - pokud ne rovnou scénarista - prospěl kvalifikovaný dramaturg. Nejde ani tak o to, že jednotlivé povídky spolu vzájemně nesouvisí (proč by musely?), ale že tyto povídky nedrží pohromadě ani samy o sobě - vypadají jen jako studentské cvičení či náčrtky na nějaký skutečný, vypointovaný a strukturu mající film. - A "povídka" Zastavený čas je vyloženě trapná. ()
Dost divný ale zase originální snímek ()
Krásně animované povídky velmi rozdílné kvality, ale už jen kvůli Větvičkovi a Ploutvičkovi stojí film za shlédnutí... 7/10 ()
ULITY : ...aneb, každý má svou úchylku a i mravenec může být užitečný v mnoha směrech. VĚTVIČKA A PLOUTVIČKA : ....aneb, když panáka, tak do obou květináčů. I strom má své noční můry. Velice dojemný příběh o přátelství. JEDNÉ NOCI V JEDNOM MĚSTĚ : Tak nevím, co bylo víc psycho, zda ta harmonika nebo děj příběhu kolem "operace ucho". Temný příběh. ZASTAVENÝ ČAS : Vždy jsem chtěl zemřít v hospodě, ale v kavárně nikdy, to by byla moje smrt. DŽIN : ...aneb, jaké přání si přát, než vám chlast zatemní mysl. Zde zazní první slovo tohoto příběhu : PĚKNÝ, jako reakce na velký prsa. Celkově jsou to spíše ponuré povídky, které vyvolají smutek než smích, ale když překonáme pohled na podivně vyřezávané postavy, je to vcelku pěkný film. ()
Ty dvě hvězdy jsou v podstatě jen za povídku o Ploutvičkovi a Větvičkovi, která jako by do filmu ani nepatřila, zbytek je jen dosti chaoticky uspořádaná série vizuálně zajímavých nápadů, které ale silně postrádají jakýkoliv hlubší význam ()
LFŠ 2007 ... Ale jo no, místy jsem se dost nudil, ale poslední dvě epizody to na 3 hvězdy v pohodě vytáhly... strom s kapříkem byli prostě rozkošní a džin vlastně taky...takže tak :) ()
Príbehy sú na pomedzí zlého sna a skutočnosti, ale animácia tomu dáva skvelé grády. Groteskný prejav, skvelý dizajn. Čo viac napísať? Možno len to, že to mohlo ísť ešte ďalej. V stop motion a mysterióznom žánri, sú stále dvere doširoka otvorené. ()
Vlastně celkem velké zklamání. Věřím, že kdybych to viděl v televizi po dílech, bral bych to třeba jako Večerníček. Takhle to vypadalo jako směska mnohdy nenápaditých, jindy nápaditých [i já se bavil i Větvičky a Ploutvičky:))] příběhů, které mají společné asi jen to, že se to odehrává v noci [v tom případě zmiňovaný Větvička a Ploutvička nezapadá]. Chybělo tomu dějové propracování. S Douglasem nesouhlas v jediném - já u toho filmu hodně přemýšlel, co tím chtěl autor říct a proč se to tam děje ... :)) ()
Těšil jsem se na to jako na volné pokračování Fimfára, leč mohl jsem tušit, že bez Wericha to nebude úplně ono. Naštěstí stopáž je fakt milá, film vás neunudí k smrti, a i za to má body navíc. Celkově bych to zhodnotil nějak takto: Ulity jsem nepochopil. Závěrečné pointě jsem se zasmál, ale jinak jsem celou dobu spíš podivně zíral, tápal a nechápal. A propós - proč se to vlastně jmenuje Ulity? * a 1/2. Pak přišel přesný opak - nádherná povídka, co by fungovala spíš jako samostatný krátkometrážní filmek, Větvička a Ploutvička. Oslava představivosti o přátelství stromu a kapra, plná skvělých nápadů. Například, víte jak strom v hospodě pije? No, koukněte se:-) 4 a 1/2*. Jedné noci v jednom městě se mi taky dost líbilo, hlavně tím, že to mělo jasný příběh a vypointovaný děj. Skvělý nápad! 4* Povídka Zastavený čas nemá pravda až tak originální příběh, ale je skvěle ztvárněná. Na diváka dýchne pocit melancholie a nostalgie; něco, čeho se animovaným filmům moc nedostává. 3 * Poslední povídka, Džin, vypráví o dvou ožralech, co najdou lahev s džinem a začnou si plnit svá přání. A to je všechno. Bohužel tedy zase musím říct, že to ztroskotalo na příběhu, protože animace je kouzelná (obzvlášť džin, který vypadá jinak než jakýkoli jiný džin, kterého jste viděli). 2 a 1/2* Nedělá mi to moc dobře, hodnotit průměrně film, který dal určitě autorovi moc práce, navíc film který měl velkou ambici překvapit syrovostí a originalitou. Režiséra neodsuzuji, naopak mu fandím. Ale tohle se zkrátka povedlo jen zčásti. ()
Hustý nářez. Loutky jsou tak odporné a nechutné, až se na ně prostě musíte dívat. Černá komedie parodující klasické umění zpracovaná skvělou animací vám nejprve přijde od pohledu nechutá, ale stojí to za to :) ()
bizarní, absurdní, šílené, ošklivě krásné...sice se mi výtvarné řešení Jana Baleje moc nelíbí (podobně jako u Fimfára), ale jeho imaginace je neskutečná. pro mě je vrcholem snímku druhá povídka o kamarádství Větvičky a Ploutvičky (a v ní geniální Větvičkova noční můra). ()
Jedné noci v jednom městě je alespoň pro mě naprostá nuda, nuda, šeď, šeď. Z bahna únavného, prázdného zírání na animované panáky ho tahají pouze příběhy „Ploutvička a Větvička“ … A příběh s pracovním názvem „Ucho“, jehož geniální myšlenka a vtipná pointa je brutálně zavražděna otrockým (do)vysvětlováním. *Tady bude spoiler, protože si nemůžu odpustit tuhle bohapustou ničemnost neokomentovat* Ve chvíli, kdy neúspěšný muzikus s přišitým uchem nakreslil na zeď most v Arles, řvali jsme všichni v kině smíchy. V tuhle chvíli měl příběh skončit. Kdo nepochopil, ať si prohlídne jakoukoli publikaci o dějinách umění. Jenže Balekovic Honzovi to nestačí. On chce, aby jeho fór pochopilo i tříleté dítě. A tak poté, co odvypráví vtip i s pointou, cítí autorskou povinnost vše náležitě vysvětlit do poslední mrtě. Úplně ten samý případ, jako kdyby někdo řekl „šli dva a prostřední upad“ a dodal: „chápeš? Protože když jdou dva tak tam není ani jeden postřední a tak vlastně nemohl upadnout. V tom jako tkví podstata toho vtipu a to je přece velmi komické. Tak a teď se můžeš smát.“ Moc bych nedal za to, že Balej vypráví v hospodě vtipy podobným způsobem…A je tím pádem mezi přáteli velmi oblíben :) ()
Tenhle film má zajímavou animaci. Vlastně velmi dobrou animace. A víc nevím, co k němu říct, protože tohle je prostě jako cvičení, kde si tvůrci mysleli, že bude strašně cool, když to bude beze slov, ale ono to ve skutečnosti nemělo co říct. Z tohohle by se podle mého dalo vytěžit mnohem víc. Když už animovat, tak ať to má smysl. ()
81 % - Možná, že by to na mě zapůsobilo ještě víc, kdybych viděl jednotlivé povídky odděleně a ne v 75minutovém kuse, ale i tak jsem byl hodně spokojený. Výtečná temná atmosféra (občas to na mě dýchlo náladou Tria z Belleville:-), animaci jsem - pravda - chvíli přicházel na chuť, ale přišel. ()
Film to není špatný, ale je hrubě nevyvážený. První sled příběhů v paneláku je poměrně fajn, akorát, že jsem to místy nepobíral. Snad jen ta paní v tom krematoriu byla jakž takž pochopitelná. Druhá povídka o jabloni a kapříkovi byla výborná, srozumitelná, efektní, nápaditá, pochopitelná a jakoby do filmu vůbec nepatřila. Třetí sled příběhů byl hodně zvláštní, harmonikář s uřízlým uchem mi přišel nejlepší a nejsrozumitelnější. Ty další dva, co tam byly, jsem vůbec nepochopil(zejména závěrečný džin). Po stránce animace to bylo určitě originální a nápadité, figurky mi nevadily, jen je škoda, že si autor více nepohrál se scénářem. Čistý průměr. ()
Nic moc příběhy, nic moc animace, podivné zvuky, hnusné loutky a hodně nudy. Ty dvě hvězdy jsou možná až moc. ()
Na Jedné noci v jednom městě se mi líbí fakt, že si autor Jan Balej vytváří svůj vlastní styl. Proto nečekejte film podobný tvorbě Tima Burtona.. Jan Balej využívá svého potomka k lehce bizarní výpovědi o lidské společnosti v Ulitě, metaforickému přepisu života stromu/ryby a člověka v povídce Větvička a Ploutvička a mírně hororovým příběhům v Jedné noci v jednom městě. Žádná z těchto částí se nepodobá žádné soudobé tvorbě na světě. Dokáže nám však připomenout, že Česká republika (a Československo) byla v tomto (a nejenom) druhu animace špičkou ve světě. Atmosféra Jedné noci v jednom městě vás přenese do dob, kdy v Československu vznikaly animovaná díla s myšlenkou, ke kterým se může směle řadit. Více než mainstreamové dílo vytvořil tedy Balej artovou záležitost, která se uměleckých okruhů dotýká v nejednu chvíli. ()
Jedné noci v jednom městě není úchvatným loutkovým filmem, spokojeni budou především soudobí vyhledavači mondénního proudu extrémní bizarnosti. Cítím z díla špatně skrývanou snahu zaujmout za každou cenu, bizarnosti se stávají nepřesvědčivou úlitbou marnivé sebestřednosti a o smysluplném vyznění point nelze vůbec hovořit. Jan Balej má sice osobitý styl a výtvarná stránka filmu vzbuzuje naději k zajímavému zážitku, ale léčba šokem je samoúčelná a prokazuje pouze technickou zručnost tvůrce. Film se tak řadí k typickým spotřebním produktům moderní doby, kdy je forma a lpění na nesystematickém reji zrůdnosti nadřazena obsahu a myšlence. Pochopitelně zaujmou okamžiky a ocenit se musí i profesní zručnost. Plesat nad prázdnotou sdělení netřeba. Ať žije konzum! A jeho prázdná sdělení v šedobílé barvě děsu. Nadšení obdivovatelé extravagantně pompézní pózy se, ke štěstí Jana Baleje, najdou bez větších problémů. Já se bez podobné zábavy bez potíží obejdu. ()