Chi bi

Zrychlete 30-krát Mizogučiho, 20-krát Ozua, 10-krát Kurosawu a dostanete Krvavé pobřeží. ____ Proč jen 3 hvězdy? Za 1, Red Cliff doslova zkopíroval model filmu Battle of Wits a podobně jako on vyloučil veškerou subverzitu. Čínsky nacionalismus tudíž není problematický ideologicky, ale tím, jak utěsňuje žánr a převádí film do hodokvasu bez koulí, do takřka kostýmní hollywoodské podívané z 40.-60. let bez jakékoliv nápaditosti. 2, Woo sice konzervativní hodnoty a boj za pravdu zušlechťuje typickým hard-boiled-stylem, jenže k čemu to, když film vypadá tak nepatřičně a cheezy. A ke všemu je cítit midcultem, neboť v něm řada diváků spatří mylně umění. 3, Celá kinematografie vychází z individualismu, z vyvolených jedinců, které si vybere ke zkoumání oko kamery. Potud v pořádku. Ovšem jak naložit s malými kung-fu pranicemi umístěnými do epických bitev? S pranicemi, které se ani zdaleka nedotýkají vizuálního obžerství 300 a strádají i choreograficky? 4, Woovi jde o obraz, nikoliv však o rytmus a puls – Krvavé pobřeží je filmem gest, ale bez souvislosti a nějaké rafinované montáže a spojité logiky akčních scén. V normotvorném Alexandru Velikém (2004) je kolem 50. minuty abnormálně gradovaná a vymyšlená bitva. Zde nic takového není. (17.08.2008)

Vybral jsem si čínskou verzi, protože jsem nechtěl vidět jen nějaký sestříhaný zmetek. Je pravda, že tady je děj na můj vkus trochu rozvláčný, ale i tak zaujme, protože zpracování je skvělé - režie, zvuk a atmosféra. Největší problém je orientace v jednotlivých představitelích - ať už čínské jméno nebo obličej, oboje se těžko pamatuje, takže vzniká problém poznat kdo je kdo. Na co nezapomenu? Na formaci "želva". (16.02.2010)

Těšil jsem se na velkolepé bitvy plné propracovaných bojových scén. Bitvy jsou ve filmu dvě, jedna na začátku, další v druhé polovině snímku. Děj mezi nimi je sice trošku jednodušší, ale nenudí. Bohužel akční scény, na které jsem se těšil, pro mě byly malým zklamáním. Kvůli rychlému střihu zde není jediný souvislejší souboj, zato hodně 'efektních' záběrů na kontakt meče/kopí/jiné zbraně s lidským tělem. Dále se zde, především ve druhé bitvě, objevuje hrstka "neporazitelných bojovníků" - generálové a vojevůdci, jejichž bojové dovednosti jsou na takové úrovni, že jim mnohonásobná přesila nedělá nejmenší problém. Se zbraněmi to většinou opravdu umí a předvádějí hezké kousky, jejich protivníci se ale často chovají nesmyslně a výjimečnost těchto "neporazitelných" mi proto nepřišla tak uvěřitelná. (02.05.2009)

Woo me pekne nasral. Vedel sem sice, ze je tohle prvni cast ze dvou, jenze on si parchant vsechno nechal az do druhyho dilu. Na zacatku je pekna bitva, ktera prijemne naladi, ale pak se vetsinu filmu pouze taktizuje, planuje a pripravuje. Kdyz v zaveru prisla konecne druha bitva, tak uz sem myslel, ze zacnou nejaky megalomansky jatka, ale ono zase nic. Bitva po chvily skonci a do konce filmu cca. nakejch 20 minut se uz zase jen keca. Nutno ale uznat, ze ty kecy mezi prvni a druhou bitvou, ktery zabiraj tak 90 minut casu, nejsou prakticky vubec nudny, obcas to je dokonce podany celkem zabavnou formou. Ale ten zaver uz precejen nudi, protoze mi bylo jasny, ze na nakou rezbu muzu zapomenout. No a jinak ma film vsechny klady a zapory typicky pro cinsky historicky filmy. Mame tu spousty postav, v kterejch jsem se moc neorientoval, bitvy sice vypadaj pekne, ale jsou neprehledny. Nastesti je ale Woo udelal celkem krvavy a vzdy se zameri na nakyho generala, kterej si nepratele dava po desitkach a tyhle souboje se povedly. Taky musim pochvalit za hudbu, neni ji tu sice moc, ale je povedena a taky je fajn, ze postavy tu nevyrvavaj jak hysterky. Celkove docela povedenej historickej film, kterej nenudi, ty dve bitvy se povedly, ale tim, ze si to nejzasadnejsi nechal az do druhyho dilu, tak tohle pusobi trochu chude. (21.02.2009)

Ako uvod to funguje dobre. Postavy su na sachovnici rozostavane s potrebnym opisom charakterov, pricom nechybaju reziserove zname motivy - brastvo, priatelstvo, cest a a medzi hlavnymi muzskymi hrdinami vzajomny obdiv a pritazlivost (ovsem cisto v cudnej poohe), ktoru by vsak neprajnici mohli nazvat az homoerotizmom. Vo Woovom style, kde holubica je tym najbanalnejsim jeho trademarkom, nikdy nebola snaha o realistickost, pricom Red Cliff nie je vynimkou. Ano, bojove sceny su krvave, heroizuju sa tu iba zopar jednostlivcov, ovsem nenajdeme tu takmer ziadne stopy oblubenej kritiky vojny, charakteristicke pre viacere nedavne filmy s vojenskou tmatikou (napr. aj Warlords). U Wooa je vojna brana ako nevyhnutny jav, kde si muzi mozu dokazovat svoje cnosti a hodnoty. 7-8/10 (22.02.2009)