Ponyo z útesu nad mořem

3 a půl, je to vlastně Malá mořská víla, bez nějakých příkras, opravdu spíše pro děti a ve druhé půli hrozně padá tempo, ale je to velmi roztomilé a mám zrovna sentimentální náladu, tak ty 4 dám ... (03.08.2010)

Miyazaki si umí vybrat slabší chvíle, ale v případě Ponyo ulítl jak z hlediska technického, tak obsahového. Dokážu si omluvit, že až nepěkně zjednodušená animace pojící se náznaky infantility souvisí s tím, že příběh je neméně infantilní, když do hlavních úloh staví pětiletého kluka a děvče, které bylo rybou, a tak se chová jako nemluvně. Její entuziazmus je vlastně zábavný a roztomilý, ale v Miyazakiho případě se nechci nechávat dojímat planou roztomilostí a v tomto bodě by měla nastoupit pořádná mytologie. Jenomže nikde nic. Jediná postava, která nejspíš ví, co se děje a hlavně co je v sázce v souvislosti s kletbou okolo Ponyo, je chlap, který žije pod vodou a který je chvíli záporák a chvíli klaďas. Jenomže nikdy se nedozvíme, o co tu jde, dočkáme se happy endu, lamentování nad znečišťováním oceánů a zaplavením světa, které by nejspíš zahubilo podstatnou část lidí, ale to se do příběhu určeného přísně mateřským školkám nehodí. (16.02.2011)

1050. hodnocený film: Miyazaki mě svými filmy natoli okouzlil, že jsem se skutečně stal jeho fanouškem. Tohle nejsou disneyovky a ani to není z dílen studie Pixar. Navíc to není tak infantilní jako Pokémon a je to skutečně libůstka pro oko diváka. Pro oko dospělého, ale i dětského diváka. Příběh je tak trochu japonsky fantaskní a to je dobře. Grafika odpovídá předešlým Miyazakiho snímkům a dokonale koresponduje s tématem i zasazením příběhu do prostředí. Celé mi to jen kazí to srovnávání s mnou dříve shlédnutými snímky tohoto režiséra. 3* jsou tedy jen průměrným hodnocením, ale já věřím, že se mi ještě naskytne možnost vidět některý z jeho snímků. 3* (10.06.2011)

na mě je tu moc žvatlajících dětiček a roztomilých stvoření, Miyazakiho dospělejší filmy mi sedí mnohem víc... (26.09.2011)

Velice příjemný příběh z dílny mistra Mijazakiho. Známý svět reality se dostává do střetu a nebezpečné konfrontace s neznámým světem fantazie. Tajemný svět, kterému nejvíce rozumí děti a staří lidé, kteří se navracející zpět do dětství, ukazuje kromě své krásné tváře i tu, která nahání strach, boří a touží po pomstě. Neznámo, které děsí a ničí, a přesto nakonec podává ruku ke smíření. Svět fantazie vtrhává do reality. Bouří, převrací a rozvrací. Přináší realitě snad až kruté uvědomění si své bláhovosti při pachtění za svým životem někdy v budoucnosti. Přináší radost z přítomnosti a z okamžiků, které jsou sami o sobě kouzelné ve své prostotě a vstřícnosti. Radost, porozumění, tolerance, láska, štěstí. Hravá fantazie by měla být navždy nedílnou součástí života každého člověka. (05.07.2014)

Poprvy mam pocit, ze muzu rict, ze Miyazaki natocil film primo pro deti. A zase me to rozsekalo... (07.05.2011)

O zlaté rybce, která ve skutečnosti nebyla jen tak obyčejnou zlatou rybkou ... vlastně nebyla vůbec žádnou rybkou. Hravý, prostinký, vyloženě dětský příběh plný pohody a nekonečné fantazie. Není tak epický a tak promyšlený, jak bych od Hayao Miyazakiho očekávala, dokonce i ekologické téma je v úvodu jen lehounce naťuknuté a poté se jako víceméně nadbytečné rozplyne do ztracena - ale pořád se jedná o pohádku disponující nezaměnitelným vypravěčským stylem a podmanivou, taktéž nezaměnitelnou animací: Kupříkladu úprk malé Ponyo po mořských vlnách-rybách je nabitý až neskutečně pozitivní energií - a tak jsem ochotná přimhouřit obě oči a přihazuju 4*. (16.06.2011)

Musím si to nechat ještě projít hlavou, ale jedno vím jistě: na Howlův zámek, princeznu Mononoke a Cestu do fantazie to nemá. Teď jen zjistit, jestli to přehodnocuji , protože mám tvůrce i jeho obrázky rád nebo podhodnocuji, protože mi uniklo nějaké kouzlo momentu.... (14.12.2008)

Zase jedna kouzelná pohádka... neuvěřitelně podmanivý mořský svět, celé je to tak neobyčejné a zvláštní, vlastně jako všechno, co pan Miyazaki stvořil. A já opět nemám slov. (12.11.2011)

Netušil som, že Mijazaki točil aj takéto výsostné detské projekty. Tomuto nemožno uprieť riadnu dávku dobrodružna, ale celé mi to prišlo príliš uletené. K tomu aj dosť infantilné. Aj animácia, ktorá je u štúdia Ghibli štandartne vysoká, tu nehrala prím a bola na úkor príbehu odsunutá na vedľajšiu koľaj. Ryba by predsalen mala vyzerať ako ryba a nie ako šúlok syra s hlavou. (15.11.2017)

Spíš než Totora mi Ponyo připomněla Kiki. I když je určena hlavně těm nejmenším, oproti Totorovi je přece jenom o něco dospělejší (hlavně v první třetině je patrná ekologická agitace, když je jinak nádherné moře zasviněné všelijakým odpadem). Těšit se dál můžete na nádhernou vizuální stránku a spoustu fantastických mořských potvor, jen ten konec mi připadal trochu málo vygradovaný. (05.08.2008)

velice příjemná dětská podívaná (06.01.2010)

Hezké vizuálně, ale to byly ostatní Miyazakiho filmy taky, příběh má ale spoustu jaksi nevysvětlených postav a situací a konec mi připadal nelidsky useknutý. Ovšem song v závěrečných titulcích nemá obdoby :D (12.04.2010)

Je to pestrobarevná podívaná, ze které oči přecházejí. Ale i když Miyazaki chtěl v prvé řadě natočit pořádnou pohádku, chybí přesah. Naušika z Větrného údolí, Princezna Mononoke nebo Cesta do fantazie ho měly. Ponjo perfektně funguje jako technicky dokonalý film od „japonského Disneyho“, některým Miyazakiho fanouškům to ale stačit nebude. 7/10 (30.12.2010)

Kdykoli je na stánky ohlášeno další DVD „Hajaji“ Mijazakiho, těší se u nás celá rodina. Pravda, některé postupy a rekvizity se u něj stále vracejí a každý film má v sobě podobně posunuté imaginativní vidění světa, ale přece je každý úplně jiný, v každém se svět staví znovu od základů a na jiných principech, vypráví se o jiných věcech a dá se žasnout na jiný způsob. — Z toho, co u nás zatím vyšlo, je tahle vzdálená variace na Malou mořskou vílu teprve druhý případ, kdy se jedna z vyprávěcích rovin (víceméně) rovná realitě, jak ji známe, ale úplně poprvé se v ní odehrává hlavní část příběhu. Možná hlavně proto jsem nebyl až tak unešen jako jindy (dá-li se říkat „méně unešen“ situaci, kdy se během úvodních titulků zeptáte, kdo chce nalít čaj, a když si příště vzpomenete, že jste chtěli něco nalívat, je hodina filmu pryč) a poprvé nedávám plný počet. I tak se sem ovšem opět podařilo propašovat tolik poezie, náznakové mystiky, neprvoplánové psychologie a čeho všeho, že se jeden nestačí divit, kam na to ten dědek pořád chodí. (06.06.2011)

Tak mám za sebou pro porovnání další Miyazakiho animovaný film, který je tentokrát určen spíše dětem a trošku připomíná Malou mořskou vílu. Snad je to dáno asijským původem filmu, ale děj mi připadal nesourodý a roztříštěný. Kdybych měla vyprávět o čem byl, měla bych problém. Vizuální ztvárnění podmořského světa to všechno vyvažuje a dodává filmu kouzlo a originalitu. I tak nedosahuje dokonalosti Naušiky a Mononoke. (30.11.2011)

Tak to nanicovaté nic udělalo pěknou neplechu! V zápalu srandy kopce povolalo tsunami, jež sic dosáhly výšin nezměrných (alespoň 250 m), ale nikdo při nich nezemřel. A právě od toho poťouchlého Japončíka bych očekával odhození citu! Zvětšovací schopnost byla KŮL, rajcovní matka rovněž, ale dvacetiminutový pobyt v důchoďáku zrovna trhlinu do světa neudělal. 78% Celosvětový výdělek k 1. 8. 2014: $201,750,937, což je 5,93 násobek budgetu (01.08.2014)

Slabší Mijazaki? Kdepak! Pohlazení po duši, které vás vytrhne ze šedé reality do světa bezbřehé fantazie. Světa, kam se budete rádi vracet při každé další projekci. (Podobně jako u většiny filmů studia Ghibli.) (30.01.2018)

Trošku mi tam chyběla taková ta hloubka příběhu, kterou měla většina z Miyazakiho předchozích filmů. Zatímco jeho starší počiny byly podívanou jak pro mladší tak starší, Ponyo, se zdá, je zaměřené spíš na mladší obecenstvo a nepomáhá tomu ani zjevná snaha upozornit na znečišťování moří a oceánů. Navíc, tentokrát mě ani samotná animace moc neoslovila. (27.02.2012)

Ponjo je snad dokonce lepší než Cesta do fantazie (2001). Sice v hlavní roli opět děti, ale hodně dospělé vyprávění. Jak moc nemusím japonskou animaci a přijde mi rušivá, tak zde musím ocenit tu míru detailů v animaci. Na pozadí i popředí se míhají různá mořská stvoření, které jen dokreslují obraz. Příběh není nic moc, ale děj - to je síla. Hlavně díky tomu, že Japonci i do animáku narvou cokoliv, jsme trnul každou chvíli, kdy se stane něco tragického. (18.10.2021)