Soukromá válka pana Wilsona

Aj keď mám Mike Nicholsa medzi svojou režisérskou top ten, niektoré komentáre, ktoré som si pred zhliadnutím filmu ma prinútili byť ostražitým. Ale nemusel som. Film som si užil. Kašľať na niektoré nedostatky, podstatné je, že to bol film o vzácnom type ľudí, ktorí slovami Komenského vedia, môžu a chcú. Dokonca sa mi v závere filmu vybavil záver Kódu Enigma, keď vojaci chceli bezmyšlienkovito a hromadne využívať kód Enigma pre záchranu maximálneho počtu svojich lodí a civil ich musel učiť narábaniu s prezradeným kódom. Aj Wilson chcel dotiahnuť akciu v Afganistane ďalej, ako bol odchod posledného ruského okupanta z ich územia. Nepodarilo sa a následky sa prejavujú dodnes. Ono je ľahšie bojovníkov zmobilizovať, než ich po vojne demobilizovať. Som rád, že som ani tomuto Nicholsovmu filmu s výbornými dialógmi nemusel dať iba tri hviezdičky. (19.12.2016)

Na Nicholse překvapivě hloupý film (hlavně v závěru), který neví, čím by chtěl být. Vtipným náhledem na minulost, dramatem či čirou komedií? Nevím. A mám strach, že to nevěděl ani tvůrce, jenž mě ještě před třemi lety uhranul famózní hrou s lidskými osudy v parádním Na dotek. Soukromá válka pana Wilsona je napůl vážná, napůl vtipná a dohromady je to celkem nuda bez výrazných momentů, chuti a zápachu. Herci jsou fajn, ačkoliv nebýt Hoffmana, skončil by bodrý pan Wilson hodně rychle v nevábném šrotu. Takhle je to aspoň průměr, který občas zavání vychytralým kalkulem směrem k akademické porotě. A takhle, takhle tedy ne, Mikeu. (29.01.2008)

Některé věci by vážně měly zůstat v soukromí. Ať už v soukromí rodiny pana Wilsona, amerických kin nebo ve střižně pana režiséra. Podle obsahu byl Charlie Wilson „devkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman.“ Jestli se tohle Amíkům líbí, ať přijedou k nám, my takových exotů máme plnou sněmovnu i parlament. Sice nemají ani dohromady takové zásluhy, jako Wilson, zato je s nimi ovšem mnohem větší sranda. (Filmfest Hurghada 2012, 35/67) (29.12.2012)

„Charlie, nikoho nesere nějaká škola v Pakistánu.“ – „V Afghanistánu.“____Pokud se člověk neztratí v přehršli košatých dialogů, vychutná si Nicholsův cynický pohled na to, jak netakticky vedou USA svůj boj o šíření vlivu ve světě. Jak jde o posílení armády – zde konkrétně afghánských mudžahedínů - neváhá vysolit třeba i miliardu na protiletadlové střely a zbraně všeho druhu, ale přitom tom druhém, mnohem závažnějším kroku – poválečném vybudování infrastruktury, škol, zdravotnictví atd. – chybně škudlí jako strýček Skrblík, což se pak obrací proti ní samotné. Současné události v Iráku svědčí o tom, že ne tak zcela se administrativa Spoj.států z afghánsko-sovětské války poučila, závěrečná Wilsonova slova pak mluví za vše. Hanks jako požitkářský kongresman byl dokonalý. (16.06.2008)

Dosť priemerný príbeh. Na mňa tam proste bolo až moc politiky, avšak na druhú stranu snímok je obohatený výbornými hereckými výkonmi, takže, aspoň v mojom prípade, nebol priestor na nudu. Tom Hanks dokáže každej svojej postave vdýchnuť akési ťažko definovateľné čaro osobnosti, a to je zároveň aj najväčší klad tohto filmu. 65/100 (21.01.2017)