Láska podle předlohy

Nic mě v poslední době nerozhodilo tak jako fakt, že Anna Elliotová je od r. 2006 „Namlouvání a přemlouvání“ - snad knihkupci doufali, že „&“ zvýší poptávku po této skromné slečně. Naši filmoví distributoři naopak usoudili, že Austenové bylo již dosti, jméno z názvu vytrhli a vznikl podobný patvar. Bez Jane Austen totiž film nefunguje – ona je hlavní spojnicí a důkazem toho, že všechny příběhy byly již řečeny a my je jen slepě opakujeme nehledíce na to, zda jde o rozvodové řízení či o Star Wars. Je tak zahájena série klamů, v níž hrdinové utíkají před problémy do ideálního světa klasicistní Anglie a my zatím sníme jejich životy, které jsou stejně nereálné a stejně zábavné. Jako oni si i my uvědomujeme marnost našeho počínání, ale kdo ví, třeba vyjdeme z kina a stane se nám něco nereálně úžasného (tedy za předpokladu, že cílem není sehnat Annu Elliotovou). (07.08.2012)

No... tak tohle bude těžké :o)). Jane Austen jsem nikdy nečetl, Rozum a Cit jsem viděl někdy.....no, nějakej pátek už to taky bude a na Pýchu a předsudek jsem se ještě nedostal. Navíc začátek filmu mi přišel dost nudnej a já si říkal, že je to zase nějakej film pro ženský a chtělo se mi to vypnout. Jenomže..... on se ten film, jak se pomalu rozjížděl nedal vypnout tak lehce. Postupem času si mně příběh pořád víc a víc obtáčel kolem prstu a dostával se pomalu pod kůži. Nejen tím jak plynul děj a knižní klub přecházel od knihy ke knize, ale s každou z postav se člověk sblíží a vcítí se do jejích pocitů. Alespoň tak se to stalo mně. Víc už bych nerad prozrazoval a tak jen dodám, že s Allegrou i Prudie bych šel až na kraj světa bez přemlouvání a že byla vážně klika, když Allegra nezkoušela ten "seskok padákem" :o)) (28.07.2008)

Asi takto: komplet sracka. Hned na uvod jedna lezba, statny pohreb psa zeny karieristky, nefungujuce manzelstvo, nefungujuci milenci - kazdy chce osukat kazdeho, ale stihaju to len tak-tak, lebo im furt zvonia mobily a bezia dakam do prdele. Nedalo sa to proste dopozerat. Mozno aj preto, ze sme pred tym dopozerali Housata (1979) a ten rozdiel v psychologii je proste nestravitelny - jeden film ma dusu, vnori cloveka do bezne vsednych dni lasku hladajucich mladych, mozaiky ludskych dusi a emocii: bez nervackej hudby, bez shitovych strihov, bez lezieb. A ten druhy presne naopak. Jasna sracka za nula. (04.11.2014)

Nic moc! Když jsem film zapínala, čekala jsem, že bude stejně zajímavý jako začáteční titulky. Jenže pak se tam objevila nesympatická Prudie, které mě opravdu prudila. šílená ženská co neví co chce, chová se jak mistr světa a na všechny je akorát tak hnusná. Ani ostatní postavy mi nebyly nijak sympatické, ale nakonec ukázaly co v nich je a ke konci filmu jsem doufala, že to s něma dopadne dobře. Hlavní myšlenka filmu nebyla špatná. Sice nebyla originální(ale co v dnešní době je originální, že?), ale celkově to působilo mile. Nic víc, nic míň. Víckrát si už to nejspíš nepustím, protože koukání na protivnou Prudie a na Jocelyn, které stále nechápe, že o ni má Grigg zájem bych už asi nesnesla. (27.12.2009)

Krásne štebotavý film v ktorom Jane Austen , ktorú som tiež nečítal , tak tu vôbec nebola podstatná , ona v tom filme bola len nahoz na smeč , ale ten smeč museli zrealizovať oni sami , svojou vzájomnou chcelosťou a láskou. A ja tlieskam , ako určite všetci diváci tomu nádhernemu smeču aj ked ten nahoz nebol na zahodenie. (12.01.2009)