Austrálie

We can't let them win! - We wont. Velkofilm se vším všudy. To je Austrálie. Pro stručný popis by se asi nejlépe parafrázoval komentář Carly k HSM3: "Přišla jsem do kina, krásně se pobavila, zamáčkla slzu a šla domů". Jenže pro megadílo tohoto typu stručnost nestačí. Baz Luhrmann si se svým dítkem opravdu vyhrál. Příběh epické lásky mezi Honákem Jackmanem a "paní šéfovou" Kidman zasazen do válečného období je opravdu dílo mistra. Krásná Australská krajina, magie jejích obyvatel, nečekaně slizký David "Faramir" Wenham jako záporák, dunící orchestrální hudba, krásná vizuální stránka, ať už se jedná o obrovská stáda (nahánění dobytka od útesu mi vzalo dech) či zničený Darwin (to samé platí pro bombardování z pohledu Krále George) a hlavně ústřední dvojice, na níž se tak krásně kouká. To a mnohem víc je největší velkofilm od Pána prstenů. Velkofilm jenž alespoň na krátký moment zažene myšlenky na špatnost současného světa. Velkofilm jménem Austrálie. (15.01.2009)

Tých 5-kových hodnotení tu príliš veľa nije, tak ja si tu jedno pincnem. A prečo aj nie. Austrália je premna takým novodobým Odviate vetrom. Monštrózny dobrodružný film rozprávajúci príbeh v ktorom sa to len tak híri hrdinstvom, oddanosťou, láskou, dobrodružstvom, nebezpečím, podlými plánmi...proste všetkým, čo v poriadnom epickom dobrodružstve má byť (dokonalé obsadenie). Luhrmanou vizuál a svojský humor (to čo mnohí nazívajú gýčom) to len všetko krásne stmenil dohromady a dal tomu svojský nezabudnuteľný šmrnc. A ten krpec, ani čierny, ani biely...ten taký krémový...ten na dlho učaroval svojou mágiou aj mne. (9/10) (21.05.2009)

Baz Luhrmann je čarodějem ze země Oz, který nás s každým svým novým filmem unáší do jiných světů, kde nám vypráví příběhy po nichž naše srdce tak prahnou. Po dlouhých sedmi letech se vrací a opět s filmem o lásce, pravdě, kráse a svobodě tentokrát bez pravidel, jenž by mohla stát v cestě. Oproti Moulin Rouge se z Austrálie vytratila svěžest, která byla v předešlém případě uvozená milostnými songy vycházejícími z úst hlavních hrdinů jako obláčky plné drásavých výpovědí o nesnesitelné lehkosti lidského bytí. Ona drásavost a zběsilé tempo se v Luhrmannově novém opusu ztratily v překladu a namísto nich se prodraly dlouhé meditativní záběry soustřeďující se na působivou australskou přírodu. Tudíž může celek na slabší jedince působit jako velmi drahé omalovánky. I přesto, že forma zvítězila nad obsahem je Austrálie dobrým filmem, byť opravdu hodně dlouhým. (12.12.2008)

OBSAHUJE SPOILERY. Bylo to groteskní. Takovej sled scének. Divných, divných scének... Šáhlý vtípky, hnaní stáda, zlouni s úsměvem koukaj jak je děda rozdupáván, kluk zastaví stádo rukou, chybí jen scéna, jak si zlouni se vztekem skáčou po klobouku. Nastane problém - zjeví se čaroděj, zazpívá a všechno je v pohodě... Nedrží to pohromadě, nemá to šťávu ani mě moc nezajímalo, jak to dopadne. Funguje tak jen testosteronem oplývající Hugh Jackman, kterej si měl víckrát svlíkat triko a polejvat se vodou a nemusel to bejt takovej propadák. 45% (04.04.2011)

To má člověk za to, že je moc zvědavej. Už dopředu jsem si kladla takovou jakože oznamovací otázku, jestli ono to nebude krapet jako Vzpomínky na Afriku. Bože, Sydney, přijmi do nebe pokornou omluvu, ale já fakt netušila. Austrálie je kejč jako poleno, potěšení z krásnejch obrazů čo skoro pomíjí a zůstává podbízivost, do který probleskne zřídka vkusnej paprsek ... náhodou. Nicole podivná, Hugh spásně vyrovnanej, ale na 4* to neuzved. O čem to především bylo, mi taky neni zcela jasno, takový práce a peněz a já se cítila jak jojo - nahoru, dolu, až jsem se zastavilo. (17.02.2009)