Samsara

Pokračování Baraky v ještě ostřejší kvalitě. Nádherné i smutné obrazy, které můžete zahlédnout lidským okem z nebe, tváří v tvář lidem či pozorným pohledem. Lidstvo ve své nahotě, křeči i smrti. Skvostná planeta Země, která je schopna unést všechny tvory, dokonce i ty, kteří jí ubližují. Nechybí meditativní hudba a člověk tak může v klidu rozjímat nad svým životem i osudem. Pohledy do pralesů i do továren masové výroby, jednotvárnost, smutek, smrt, duchovní síla mnichů. Konec je symbolicky jasný, protože veškerá pestrost stejně jednou zanikne a přemění se v bezcenný prach, který se vejde do jedné malé misky. Nic nepřetrvá, nic nepřežije, všichni to podvědomě vědí a proto se snaží urvat, co se dá. Přesto zbytečně, protože jejich čas je přesně vyměřen, nic si sebou nevezmou. Lidská modlitba obrazem. (11.01.2013)

V první řadě jednotlivé záběry jsou hróóózně dlouhé, doporučuji film sledovat v 1.5x rychlosti, jinak je to nuda. Dále samotný obsah filmu je hodně řekněme umělecký, už jen to že se v celém filmu nepromluví ani slovo, prostě určitě to nebude vyhovovat každému, mě přišla řada scén absolutně nesmyslná a o ničem. Ale jinak to není špatné, člověk určitě získá nový pohled na svět. (27.01.2018)

K tomu, abych dala 5 hvězdiček mi chyběla zásadní věc, a sice informace, na jakých místech se právě nacházíme. Myslím, že jsme viděli spoustu úchvatných scenérií, ale nemáme možnost si je více vyhledat nebo je navštívit, protože jsme se nedozvěděli, kde se nachází. A to je opravdu škoda. Nijak by dokumentu neublížilo, kdyby se nenápadně v rožku vždy ukázala lokalita. Za další, jak už tu bylo napsáno, samotný soundtrack je docela nudný a kdybych si jej měla pouštět nezávisle na filmu, tak u něj nejspíš usnu. Byla jsem nalákána na Lisu Gerrard a čekala přinejmenším masterpiece jako Now We Are Free, ale nestalo se tak. Proto dávám Samsaře jen 4 hvězdičky. (08.11.2012)

O tomhle následníkovi geniální Baraky jsem vůbec nevěděl a viděl jsem ho teprve nedávno. Opět vizuálně krásné, ale Baraka už to zkrátka není, myšlenkovou a pocitovou hloubku a všeobsažnost, kterou jsem cítil tam, se mi tady pocítit nepodařilo. Zatímco Baraka byla komplexnější, o přírodě, zvířatech i lidech, Samsara je hlavně "jen" o lidech, jako třeba Powaqqatsi. Přišlo mi to celé zkrátka tak trochu zbytečné, i když obrazově opět velkolepé a některé záběry na mě dost zapůsobily (třeba "výroba" masa). Ale po Barace už se vlastně nic nového tímhle filmovým způsobem ani říct nedá. Určitě si to ještě někdy pustím. A hudba mi, na rozdíl od Baraky, také v hlavě neuvízla. (07.03.2013)

Já bych tomu rád dal víc, ale prostě to nejde. Většina záběrů je skutečně perfektně natočená a nejeden bych si dal i na plochu (ale jen ty přírodní), hudba je vybraná kromě jedné scény skvěle (a hraje tu i jedná má oblíebená) a taky to odněkud někam jde. Jenže ten film se snaží být takovým novým Koyaanisqatsi, které bude úplně o všech problémech současného světa. ÚPLNĚ. Snad jen na hladomor v Africe nedošlo. Ale na to mu chybí nějaká podmanivá atmosféra a pořádná kontinuita. Já nevím, když se ohlédnu na začátek toho filmu, přijdou mi ty přírodní záběry zbytečné, byť jsou na celém filmu nejlepší. A těch zbytečných scén je tam víc, třeba prázdné záběry pózujících lidí (někteří se dokonce tvářili, jako kdyby neměli duši), kterých je tam... fakt přehršel. A co měl symbolizovat šéf firmy, co si na obličej matlá nějakou zelenou hmotu? Šílenství? Z čeho, z práce? Dle jeho chování si to evidentně užíval. Beztak to byla light pocta Vídeňským akcionistům a Günteru Brusovi :DD (zasvěcení pochopí). A když jsou nám představovány na začátku různá náboženství a kultury, proč jsou muslimové až někde 25 minut před koncem? Tohle jsem zmínil jako příklad, ale podobný pocit nahodilosti záběrů jsem měl víckrát. Na Samsaře je strašně znát, že Fricke strašně chtěl vytvořit "největší a nejhlubší film všech dob", ale chtěl to tak moc, že z toho je spíš vidět snaha než to, že se to opravdu povedlo. Fakt bych tomu chtěl dát víc. Ale chybí tomu lepší sestřih, lepší návaznost scén a to úplně nejdůležitější - silný dojem. Impresionistické filmy mám fakt rád, ale radši si znova pustím Koyaanisqatsi, TimeScapes (které ani nepředstírá, že je jen "spořičem obrazovky") a taky třeba Small Roads, Ten Skies, RR nebo celou California Trilogy od (ne)korunovaného krále všech impresionistických filmařů - Jamese Benninga. Lepší 3* EDIT 28.2. 2021 - Po zhlédnutí Baraky shazuji hodnocení o celou hvězdičku dolů. Samsara je totiž v mnoha scnách totožná, jen jinak nasnímaná - tím pádem je mi důvod její existence trochu záhadou. Lepší 2* (20.11.2020)