Dech
-
Sum
-
Soom
(Jižní Korea) -
Dych
-
Breath
Drama / Poetický
Jižní Korea, 2007, 84 min
Režie:
Ki-duk KimHrají:
Chen Chang, Ki-duk Kim, In-hyeong Kang, Jung-woo HaObsah
-
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (oficiální text distributora)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. Externí recenze (8)
-
CinemaView.sk (Michal Lučivjanský)
"To všetko sme u Kima videli často, ale vždy do svojich filmov pridal ešte niečo viac. V Dychu však režisér a scenárista v jednej osobe prakticky už len recykluje nápady a motívy zo svojich predošlých filmov a nenájde sa tu nič, čo by nám už neukázal predtým. I napriek tomu, že na tempo filmu sa dá…" (více)
-
Exonline.cz (Tomáš Baldýnský)
"Pro nepřipraveného diváka bude Dech prapodivný a zřejmě neuspokojivý zážitek. Kim Ki-duk je sice obratný režisér, dokáže vybudovat silnou atmosféru i z ničeho, dokáže vás místy překvapit neviděným nápadem, ale film s vámi pracuje tak pomalu a mechanicky, obklopí vás stojatou lyrickou atmosférou,…" (více)
-
Filmpub.cz (Jiří Šíma)
"V Dechu se věci dějí v zásadě bez důvodu, hrdinové skoro nemluví a všichni chodí velmi pomalu. Záběry jsou dlouhé, kamera pluje prostorem a hudební doprovod dojímá. Motivace postav jsou nepodstatné, o děj tu vlastně nejde, poetika vše vysvětluje. Symbolika každého záběru je tak naléhavá, že jej lze…" (více)
-
Filmweb.cz (Tomáš Bacovský)
"Ne, Kim Ki-duk nenatočil klasické korejské melodrama plné slz, dojemných scén a hudby, v němž jedna z hlavních postav na konci zemře. Zůstal věrný odosobněnému a minimalistickému pojetí s tlumenými emocemi, které sem tam vytrysknou v sexuální nebo násilné scéně..." (více)
-
Filmweb.cz (Tomáš Bacovský)
"Ne, Kim Ki-duk nenatočil klasické korejské melodrama plné slz, dojemných scén a hudby, v němž jedna z hlavních postav na konci zemře. Zůstal věrný odosobněnému a minimalistickému pojetí s tlumenými emocemi, které sem tam vytrysknou v sexuální nebo násilné scéně. Ani nenatočil drama s komediálními…" (více)
-
MovieZone.cz (Petr Čihula)
"Být to debut, řekl bych, že má Kim Ki-Duk nakročeno ke slibné kariéře. Je to však jeho patnáctý film a je v dlouhých i kratších celcích stejný jako většina předchozích přitom paradoxně nepřidává nic navíc. Berte tedy pouze jako zestručněný výtah díla a studijní materiál pro plnohodnotný filmový…" (více)
-
Premiere.cz (Ilona Francková)
"Přestože obrazové stránce filmu není co vytknout, a i téma osamělosti a tenké hranice mezi životem a smrtí je silné, Dech není takový zážitek jako režisérovy předchozí filmy Čas, 3-iron či brutální Ostrov. Ona odtažitost postav totiž zafunguje také směrem k vám je obtížné vytvořit si vztah k těm…" (více)
-
Tiscali.cz (Jakub Tesař)
"Velmi působivý je ve filmu zpěv, jímž postavy vyjadřují vše podstatné, i když zpívají falešně nebo směšně. Tak padající sníh ve zpěvu manželů značí katarzi, konec a zapomnění: Jako být zasypaná bílým sněhem; je vidět tě jít pryč. I kdybych smutně volal, jen bílý sníh padá. Pomocí symbolů a…" (více)
