Hranice smrti

Další z variací na Texas Chainsaw Massacre - Čtveřice mladých francouzských muslimů chce prchnout s prachama přes hranice, ale při vší smůle narazí zrovna na tu nejhorší rodinku v celý Evropě. Tahle hodně disfunkční famílie, v čele se skvělym náckovskym dědkem z druhý světový ("Dělej Hans, nakonzervuj ho."), totiž neumí nic jinýho než masit všechny návštěvy a motat do toho kecy o čistý krvi. Je to parádní řezničina, jak se to blíží ke konci čím dál lepší. Ale nejlepší bylo potápění do prasečích hoven a chcanek:) Dík za takový filmy. Jen škoda toho úvodu a politických sraček, to mi tam moc nesedlo. (screeny) (25.12.2008)

Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. (07.10.2007)

Kdyby to byla více přehlídka brutalit, než nelogických hoven, tak jdu s hodnocením výš...z hlediska brutality je tenhle kousek mírně nadhodnocený a ti, kteří o tomto filmu hovoří jako o "nejbrutálnějším killfestu", tak by měli nakoukat více horrorů anebo mrknout na nového Rambiče. Ale Gens má styl, to se mu musí nechat...a krve se taky neštítí, jen by mohl být víc originálnější....ovšem cirkule a ustřelená hlava byly hodně povedené scény :) (19.08.2008)

Hranice smrti se obsahově ničím neodlišuje od oblíbeného žánru vyvražďovaček, v hlavní roli s šílenou rodinou, které vévodí šílený maník a která pobývá v zapadlém městečku. Tato hororová tématika je speciální lahůdkou převážně v americké produkci a většina lidí by si nejspíše při dotazu na něj vybavila film z této země. Už proto jsem byla na tento francouzský počin Frontière(s) zvědava. Neviděla jsem v něm sice žádnou dějovou inovaci (což však zřejmě v tomto žánru ani nejde, že:), ale i přes své průměrné zpracování, naprosto totožné s typickým americkým schématem i jeho zavedenými postupy a nedostatky, mi však přišel v jistých věcech jiný. Už při, taktéž francouzské, Noci s nabroušenou břitvou jsem se přesvědčila, že takovou krvavou brutalitu jsem v žádném díle v rámci daného žánru ještě asi neviděla. Což uvádím i v případě Hranice smrti. Ta je však ještě mnohem více "gore." Záběry jsou maximálně realistické, kamera zabírá každý cákanec, detail na párání, řezání, trhání a podobně, a ve vší té krutosti si zřejmě velmi libovala. A dalším, ne příliš často používaným prvkem je taktéž charakteristika samotné vraždící rodinky. Nacističtí kanibalové se svým, naprosto fanatickým a děsivým vůdcem. Spousta scén je až nepopsatelně drsných, ač velmi efektních. Kupříkladu "porcování" na háku zaživa, či osoba zavřená kdesi v mrazírně a v ní poté bezcitným a otřesným způsobem (skoro) zlikvidována. Závěr filmu je velmi podnětnou tečkou za celou tou šíleností a ukazuje jakousi bezmocnost toho všeho. A já si jen říkala, z pohledu oné postavy, jak se asi musí cítit, po tom všem, co prožila a že ti ostatní nikdy nedokáží ani pochopit, natož si představit ty hrůzy, co zažila. Protože něco takového nejde popsat. Po něčem takovém musí člověk zcela ztratit část zdravého rozumu... (11.06.2011)

Ach to naše slavné mučení. Všechno šlapalo celkem dobře, až do jednoho momentu, kdy mě hlavní ženská postava začala tak trochu vadit. Je těžké posoudit, jak se lidé chovají v takových situací, asi to bude individuální, ale jak se chovala a pohybovala... jako by nechtěně přehrávala a působilo to na mě velice komicky, takže jsem si spíše přál, aby jí dostali náckové taky a to je zlééé. (23.08.2014)