Clona

Shutter je dalším remakem, ale tentokrát bych ho neházel úplně do koše. Nápad to má, pár napínaček taky. jen ten konec byl tak neuvěřitelně přitaženej za vlasy že jsem si na konci řekl "Ach jo". Nicméně originál jsem neviděl takže moje hodnocení by se mohlo snížit. (28.08.2010)

Ano příběh není nejgeniálnější, za to jako průvodce fotografováním by tento film jistě uspěl:-) To je asi jeho jediné mínus, bohužel tím ztrácí bodíky:-) Co nám ale vynahradí zpackaný scénář, jsou zvuky a hudba. Ty jsou naprosto úchvatné a především díky nim mi několikrát přejel mráz po zádech. Fotografové a modelky budou jásat, my ostatní se podíváme a zahodíme:-)50% (14.08.2008)

Z tohohle jsem nějakej náznak hororu nepocítil, spíš nudný drama s rádoby twistem na konci, kterej už tu nudu nezachrání. (05.03.2020)

Velká průměrnost v tomto žánru, nic nového pod sluncem... - 55% (10.03.2012)

Asijské duchařské horory staví působivost na minimalismu a pomalosti, na tom, že do každodenního světa skrz jakési praskliny známé reality prosakuje cosi nevysvětlitelného. Mohly by to být klidně sociálně realistické příběhy, jak to v rodinách neklape. Americké remaky v souladu s tím, jak se v Hollywoodu nejčastěji točí horory, představují své fikční světy už předem jako nějak vyšinuté, nereálné, surreálné; děj se pohybuje v šokujících skocích, všichni se chovají divně, pohybují se v nezvyklém prostředí a téměř každá postava - vyjma nevinných ústředních blonďatých hrdinek - je typem monstra. Bát se u originálního asijského hororu znamená přistoupit na to, že za naším světem leží jiný svět, který o sobě dává vědět prostřednictvím různých médií; ať už lidí nebo technologií jako videokazety, mobily, internet nebo fotografie. Bát se u amerického hororu znamená bát se našeho divného dekadentního světa, kde jsou reálná i zdánlivě nereálná nebezpečí úplně stejná. (13.06.2020)

Drtivá prohra s Thajským originálem. Nejen, že film není dostatečně konzistentní v příběhu jako jeho asijská předloha, ale především je slabě odehraný a hororově nezdařený. Takový ten nepříjemný pocit, který jsem měl při sledování a po zhlédnutí Shuttera, se zde rozhodně neopakoval. S ramekama je to těžké, buď se tvůrci snaží držet úplně stejné linie jako originál a nebo se snaží natočit něco trochu jiného na motivy originálu. Jenže Clona se na první pohled držela zuby nehty předlohy, ale v důležitých momentech si tam vložila různé inovace, kterými vlastně podbourávala pevnou půdu pod samotným příběhem, takže nebylo daleko od toho, aby se z Clony stal paskvil. Naštěstí právě snaha držet se co nejvíce originálu, napomohla k tomu, že dám alespoň 2 hvězdičky, ale opravdu lituju ty, kteří se nejdřív podívali na Clonu a pak až na Shuttera. (20.12.2010)

Americký remake thajského hororu, který se odehrává v Japonsku. Přijde vám to poněkud kosmopolitní? Nu, a navíc je to celé hloupé. --- Americký remake thajského hororu, který se odehrává v Japonsku. Přijde vám to poněkud kosmopolitní? Nu, a navíc je to celé hloupé. Netuším, o čem je původní thajský horor, protože jsem zatím za svůj život viděl dva thajské horory a daří se mi držet svůj slib a abstinovat od nich. Nicméně tenhle blábol je vyloženě nudný - mladý pár se vezme, letí z USA do Japonska, kde má manžel práci fotografa modelek, a tak celou první polovinu filmu fotí a užívají si výhledy na Fuji. Pravda, taky srazí nějakou podivnou ženu na silnici, ale pak nikde ani stopa po srážce, takže štěstí zdánlivě kazí jen nějaký kaz ve foťáku, protože fotky vypadají mázlé. Asi jako ty moje z dovolených. Jenže žena v tomhle filmu usoudí, že jde o fotky duchů, bu bu bu, hledá nějaké vysvětlení, žádného se jí nedostane, a to už nám zbývá poslední čtvrt hodinka, v níž proběhne zásadní odhalení stylem náhoda je můj vůdce a uzavření celého filmu, které je tak stupidní, že bych se snad ani nebál spoilerovat. (Takže pozor, bude spoiler!!! Můžu? Ten duch celou tu dobu seděl manželovi za krkem.) A to nemluvím o spoustě logických nesmyslů, kdy některé vám dokonce dojdou s prozrazením pointy, jak jsou nelogické a nesmyslné. Ale jinak tu uvidíte jednoho herce z Dawsonova světa, jednoho z Plastické chirurgie, s.r.o., nějakou vždy svěží a namakeupovanou blondýnku, třeba to někomu ke štěstí stačí? Disk vypadá na první pohled pěkně vybaveně. Avšak jen do doby, než zjistíte, že většina odkazů vlastně patří do jednoho ranku. Disk načíná protipirát a v bonusech najdeme audiokomentář výkonné producentky, scenáristy a hlavní herečky - pouze s RU titulky, rozhovory s herci o filmu (8:17), rozhovory s herci a tvůrci o natáčení v Japonsku (9:28), rozhovor s režisérem (9:32), se scenáristou (5:34), dokument o historii fotografií duchů (4:50), návod, jak si vytvořit vlastní fotku s duchem pomocí Photoshopu (4:00), návod, jak a kde najít duchy (2:29 - jen text přebíhající na pozadí), 11x vystřižené scény (14:22 - jedna s alternativním koncem, který ale vůbec alternativní není) - vše s CZ titulky, a link na Foxe. Mimochodem - jestli se nepletu, tak shutter znamená závěrka? (25.01.2015)

Asijské horrory mám rád, ale těm thajským nijak nemůžu přijít na chuť. V podstatě na ně koukám, jen když na ně narazím čistě náhodou (nebo prostě přijdou na řadu), nikdy ne plánovaně. Proto se mi dosud originální snímek vyhýbal a tak jsem se pořád nemohl přesvědčit, proč, že je tak oceňovaný. Americký remake tohoto thajského horroru točený japonským režisérem (nevím proč, ale nějak mi to přišlo zábavné) je na tom asi jako nejlepší thajský horror co jsem viděl. Má své okamžiky, ale jinak je to jen tak tak přežitelný balast. Tady hlavně díky Rachael Taylor (a to zdůrazňuji, že se mi vzhledově nelíbí, ale má prostě tak nějak koule). (13.07.2012)

Byl jsem docela překvapený, když jsem nedávno zjistil, že jsem tomuto filmu ještě nevěnoval žádný komentář, přestože jsem jej viděl už dvakrát. Musel jsem to rychle napravit a pro osvěžení paměti jsem si tento remake pustil ještě jednou. Jenže ani na potřetí se prostě nemohu zbavit dojmu, že na původní snímek z roku 2004 to prostě nemá ani omylem. Vůbec nepomohlo, že se toho ujal japonský režisér, přestože právě on měl dopomoci Američanům vytvořit onu pověstnou asijskou atmosféru. Jenže ani tato americká předělávka prostě nemá šanci konkurovat svému předchůdci. Už by se na to měli „amíci“ vysrat. Shutter se snaží věrně držet svého předchůdce (tedy až na pár situací – momentů), přesto je hned od první minuty jasné, že půjde jen o jeho slabší odvárek. Od výběru herců počínaje, přes vytvořenou atmosféru, kameru až po rádoby lekací scény. Právě tyto „lekačky“ tu snad až na jednu výjimku moc nefungují, jsou snadno předvídatelné (no jasně, hlavně pro ty co už viděli originál). V původním kousku je představitelka Natre odpuzující již od pohledu a co teprve po „namaskování“ – tomu už se snad ani nedalo říkat odpor či hrůza – za to zde je Megumi celkem roztomilá a strach nenažene ani při nezapomenutelné „jazykové scéně“. Jenže takto to tady bylo úplně se vším. Asi největší problém jsem měl s tím, že nás remake ochudil o některé vedlejší dějové „linky“ hlavně co se průběhu pátrání týká a právě tyto momenty (scény) se mi v originálu líbili moc. Stejně tak mi tu „vrzala“ i psychologická stránka filmu. Zatímco původní snímek měl strhující závěr, tak vyvrcholení remaku bylo takové mdlé. (16.05.2014)

Pacey a hororový thriller? Proč ne, ale mohl si vybrat asi lépe. Clona mě ani nepobavila, ani nevyděsila, ani nevystrašila. Není to špatný horor, ale nedokáže diváka udržet v konstantním napětí a pár lekacích scén se míjí účinkem. Až ta poslední dvacetiminutovka osvětlující minulost hlavních postav je výborná a takřka komediální. Slabší tři hvězdičky. (15.09.2008)

Hororová variace na Klíště od Kaisera-Lábuse :-) (16.12.2008)

nudný rádobyhoror, který užívá stejných principů, jako hormada japonských originálů a amerických remakeů... (30.08.2008)

Thajský originál jsem zatím neviděl, ale pokud je opravdu o třídu lepší jak tu píšete, tak po jeho zhlédnutí mu dám s čistou hlavou 5 hvězd. Protože americký remake se povedl a to velmi.Takové to nepříjemné, úzkostné mražení po celém těle jsem už dlouho u žádného hororu nepocítil. Velmi slušná atmosféra, pěkné lekačky, solidní pointa a velmi dobře vybraní američtí herci. Joshuu mám od dob (Dawson's creek) rád a na Rachel Taylor se také přijemně koukalo. Milé překvapení a po delší době dobrý horor se značkou Made in USA.. (08.12.2008)

Fakt hrozná věc tohle co to mě být? (11.09.2018)

Od tohodle filmu jsem neočekávala moc, avšak musím říct, že překvapil. Až na několikero kýčovitých scén a naprosto grotesktních morbidních prvků byl film skvělý. Hudba sice v některých pasážích přehnaná, což mi občas trhalo sluch, ale co od takového žánru čekat. Nejvíce mě ovšem nadchla zápletka, která tam kupodivu opravdu byla. Film měl více smyslu a logiky nežli mnohá důkladně propracovaná dramata, popřípadě thrillery. Příjemné mrazení, napětí a troška vzrušení, prostě super. Hlavně ten konec teda. (24.12.2018)

Nó, asi tak, že nic nového pod sluncem. Být to nějaký můj první film podobného duchařského žánru, tak dávám hodně, ale problém je, že už sem pár takovýhle alá japonských duchařinek viděl, takže mě už napadaly nějaké ty scénáře, jak by to asi mohlo odvíjet, a to asi není dobře. Navíc když sem tak nad tím přemýšlel, tak dost napětí vlastně pocházelo ze zvuků, kteří tam ty hrdinové vůbec neslyší, ale bylo to tam jen pro nás diváky, abychom si nepřepli na kanál o pletení, no a to taky není zrovna nejlepší vizitka. (07.08.2008)

Nuda se stokrát ohranými tématy a s naprostou absencí lekaček. Vychvalovanou původní verzi jsem neviděl, ale po tomhle paskvilu na ní ani nemám chuť. (21.02.2009)

Pozrite si radšej originál (!). (08.06.2008)

Koukatelný horrůrek, který díky kraťoučké stopáži vpohodě uběhne a nenudí. O nějaké super napínavé atmosféře, však až na pár momentů nemůže být řeč. Jít na něj do kina je celkem luxus..)) (05.05.2008)

Našlo sa zopár svetlých okamihov, ale celkovo je to priemer. (17.12.2011)