Caótica Ana
Chaotická Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Mario MonteroHudba:
Jocelyn PookHrají:
Manuela Vellés, Charlotte Rampling, Bebe Rebolledo, Nicolas Cazalé, Matthias Habich, Asier Newman, Lluís Homar, Gerrit Graham, Juanma Lara, Giacomo Gonnella (více)Obsahy(2)
Žila na poušti, v jeskyni i s indiány. Před tisícem let. Měla různá jména, ale vždycky to byla ona. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla...
Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost.
(Česká televize)
Recenze (152)
Medem mě, proč to neříct, poprvé zklamal. Caótica Ana je film zvláštní a místy i dost odporný (a teď náhodou nemám na mysli to sraní, ale to následné bití). Přesexován film rozhodně není, i když nahota je v něm poměrně častá. Dle mého by se Medem měl držet od politiky dál. ()
Julio Medem natočil po dosti erotickém Lucía y el sexo (což byl jediný film, který jsem od něj viděl) příběh o dívce Aně, která v sobě má víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Postupně se totiž dozvídáme - v průběhu filmu je děj odpočítáván od 10 k 1 z důvodu navození hypnózy, která ve snímku hraje důležitou roli - že Ana v minulých životech (či v myšlenkách jiných žen) mnohokrát zemřela nepřirozenou smrtí. Z původně zajímavých hypnotických sezení však na povrch začne vyplouvat otázka, zda tyto ovlivní i současný Anin život - zda jsou události minulé similární těm současným..? Režisér nám zde naservíroval artovou lahůdku, která asi nebude pro každého, ale pokud se jí poddáte, tak se vám - i když trochu hořce a smutně - odmění. ()
Julio Medemovi trvalo přesně čtyři filmy, než mě Chaotickou Anou dostal do skoro filmového nebe. Moc jsem neočekával, ale výsledek daleko předčil moje očekávání. Podařilo se mu natočit film, který je skoro dokonalý. Film tajemný, s naprosto úžasnou hudbou, atmosférou a vším, co k něčemu tak vyjímečnému patří. A kdyby se mu v životě už nic nepovedlo, tak jen za tenhle kousek si ho z režisérské topky hned tak nevymažu. ()
Nejdříve plusy: Manuela Vellés je krásná. Dokonce i oblečená. Pak nejspíš hudba, kamera. A teď mínusy: naprosto pitomá historka s hysterickým koncem. Bodovat to jen podle závěru odpočítaném nulou, píšu, že je to odpad. Takhle pitomou politickou agitkou by autor zabil i mnohem lepší film. Jako typicky mužského násilníka už mě všechny tyhle filmy o ženských hrdličkách štvou. Musel by mě někdo zhypnotizovat, aby mě donutil se na to dívat znovu. Vlastně ani nevím, jestli moje hodnocení není příliš vysoké (30%). ()
Zvláštne filmy točí tento Julio. Caótica Ana má zaujímavý príbeh, ktorý vašu pozornosť nepustí a veľmi prirodzenú Manuelu. Je to film s čarovnou atmosférou, v ktorom neviete čo príde, ale na konci to všetko dáva zmysel. Krásna pocta vlastnej sestre ... a všetkým ženám. ()
Takový guláš feministické ženy plné emocí a retrospektivních chaoticky uspořádaných prohlídek jejích minulých životů a střípků roztodivných myšlenkových obrazů z různých myslí. Slavte ženy. ()
Škoda, že jsem se až po zhlédnutí filmu dozvěděla od pana kolegy PeteraN, že při sledování Medemových filmů je lepší ponechat "rácio" doma. Já si ho vzala do kina sebou, což byla jasná chyba. Po skončení projekce tak ve mně zůstaly pocity zmatení a v mysli se rojila spousta všetečných otázek. A navíc hluboký nesouhlas s pohledem na ženské a mužské rozdělení rolí. Muži - lovci. Ženy - děvky. Kroutící se, předvádějící se, svádějící nebohé lovce, kterým ve finiši naserou na hlavu, aby se vzápětí od nich nechaly zmlátit...Proč??? Co to je??? - Těžký film k hodnocení, protože přes všechny mé výtky k obsahu je Chaotická Ana čímsi výjimečná. Za tím čímsi je především nádherné barevné zobrazení přírody, snů, lidí, uměleckých děl... 3,5 ()
Chaotická Ana potěší hlavně příznivce reinkarnace, což já zrovna nejsem, přesto jsem ty dvě hodiny, co film trvá, nevycházela z údivu, co mi to pan Medem zase naservíroval. Příběh Any, začínající malířky, která se musí vyrovnat s tím, že v minulosti už mnohokrát žila a vždy zemřela jako mladá dívka. Stejně jako je Ana uváděna do hypnózy odpočítáváním od deseti do nuly, stejně tak plynou i jednotlivé kapitoly filmu. Jak už je u Medema zvykem, dočkáme se erotiky, nahoty a sexu, trochu exotiky, hodně tajemna a hlavně nádherných obrazů malířky Any, jejichž skutečnou autorkou, jak se dozvíme z titulků, je režisérova předčasně zemřelá sestra Ana Medem, které byl celý film věnován. Asi to není film pro každého, za sebe ale dávám jednoznačných pět hvězd. ()
Hypnotizující průnik do tajů minulých životů podle Julia Medema... Jinak poněkud chaotická mozaika z krásy, krutosti, svobody, umění a smutného ženského údělu, ale i nezničitelné síly, od které je však marné čekat spojení v jeden smysluplný obraz. Místy působí hodně nedotaženě, ale celkem fajnově se sleduje, minimálně díky oduševnělému zjevu Manuely Vellés, poutavému vizuálu a krásné hudbě, která by si zasloužila být v mnohem lepším filmu... A konec? Ten jako by se k tématu neuměl vyslovit už vůbec a tak trochu si sám sobě nakálel na hlavu. ()
Filmová súlož Medema s Almódovarom (farby, niektoré pasáže a postavy), jemnými dotykmi Kieslowského intelektualizmu a schématizmu, pričom zdiaľky (najmä ku koncu) voyeruje David Lynch...Hoci tento mix znie nepravdepodobne, je tak nepravdepodobný ako storyline, ako mix snových pasáží a reality, vedomia a nevedomia...Výborná Medemova hypnóza (odpočítavanie kapitol) s pár momentami par excellance (nádherne nasnímaný sex, pestrofarebné dvere do sveta nevedomia a pod.). Medemove tradičné ingrediecie (nahota, estetika, fatalistická láska, tragika,...) opäť namiešané do takej miery, že divák pri tomto filme nemôže ostať chladným... ()
“Todas las mujeres son diosas…“ Qué misticismo puro y absoluto. Qué colores más ricas. Ana es una diosa y la llevan paso por paso a la sabiduría superior. Nejvyšší stupeň mysticismu zahalený v nejbarevnějším hávu, jaký si umíte představit. Dosáhne bohyně nejvyššího poznání? Challenge Tour 2015 - 30 dní se světovou kinematografií, Vol. 2 ()
Lehká Ana není vůbec chaotická, jen je tak trochu děvka a tak trochu vidí do svých minulých životů. Hodně zajímavý film ať svým tématem, či zpracováním. S odstupem dne na mě v hlavě zapůsobil ještě o něco víc než po jeho skončení. ()
Klíč k finální scéně vidím v boji ženského a mužského principu. Proti emotivnosti a živelnosti Any ( žena jako dárkyně života) stojí muž, sokol z úvodní scény, představitel násilí a sobectví (u kongresmana spojený i s machismem). Tak Ana, jež vstřebala všechny mužm ublížené a ztýrané ženy snad za posledních 1 000 let, učiní (holubičí) gesto vzdoru za všechny ženy, které v ní našly útočiště a dodaly jí vlastní sílu a a sebevědomí. Film nabízí i řadu dalších otázek k zamyšlení, u kterého vás provází skvělý hudební doprovod a celkově chytlavá atmosféra. ()
Tohle šlo opravdu mimo mě. ()
Vojny vynašli a vedú muži! To je nespochybniteľný fakt, ako aj ten, že som asi ešte nikdy v živote nevidela viac ženský film, ako práve tento. Veľmi sa mi páčilo množstvo symboliky, hlavne dvere, ktoré mali od začiatku skrytý význam, ako aj nahota, či zdanlivá povrchnosť a jednoduchosť hlavnej hrdinky. Absolútne ma šokoval záver, ktorý bol skutočne silný, plný po storočia potlačovanými emóciami snáď každej ženy. Tiež by som občas potrebovala takto si zakričať. Verte mi, ja by som kľudne ešte pritvrdila! ()
Viva España!!! Začínám si postupně uvědomovat, že Španělské filmy jsou znamenité perly, ukryté na dně oceánu, které je třeba začít hledat a nechat se jimi fascinovat. Chaotická Ana mě v tom směle utvrzuje. Je o dívce, která odmalička vyrůstá se svým otcem v útulné jeskyňce na Ibize a je jednoho dne objevena vedoucí umělecké výtvarné školy. Začíná tak zcela nový život ve Španělsku studiem malířství a objevuje veškeré aspekty lidského žití. Manuela Vellés je vskutku zajímavý typ herečky přesně padnoucí charakteru Any a v každé fázi jejího života lze pozorovat změny její osobnosti a vzhledu. Nutno podotknout, že se jedná o období 18 až 22 let. Proč je Ana v názvu "chaotická" je prosté. V Aninym současném příběhu se začnou prolínat její minulé životy žen, které všechny vlivem neštěstí zahynuli ve věku 22 let. Jaký to má vůbec pro ni význam? Na ten musí přijít sama, stejně jako divák. Režisér Julio Medem vás zavede do říše, kterou nelze základními smysly vůbec vnímat. Prakticky nemám slov, je to jako být v její hlavě a plně ho prožívat s ní. Trošku mě jen zarazil "čoko závěr" (zasvěcení ví :-D), který si možná mohli ve scénáři odpustit, ale myslím, že pro vyjádření postoje Any je zcela na místě... :-) Každopádně, úchvatný film... ()
Zajímavý, zvláštní, pozoruhodný film, něco mezi nebem a zemí.. Každopádně Ana (Manuela Vellés) se mi moc líbila.. A přiznávám, že mi vůbec nepřipadala chaotická.. Držela jsem jí palce pro štěstí.. ()
Člověk, vyprahlá poušť na čas zkamenělá. ()
Strhující mystika pro ty, koho 'tyhle věci' zajímají. Pro ostatní asi jen hysterická a nedotažená love story. ()
Na začátku mého komentáře se musím k něčemu přiznat: jsem těžký případ skeptického člověka, kterému jsou všechny ty mystické věci, reinkarnace (promiň Doctore, Tebe se to netýká) a bůh ví jaké meditační techniky naprosto a dokonale lhostejné a který by tímto svým přístupem dovedl po týdnu soužití s mou maličkostí k zuřivosti i toho nejvyrovnanějšího budhistického guru. Z tohoto pohledu tedy není divu, že pro mě samotná dějová linka Chaotické Any představuje sotva něco lepšího než o trochu přijatelnější blábol. Jenže tohle je Medem a ten má jiné kvality, pro které ho mám ráda i když jsem s ním viděla zatím jen dva snímky. Poetika, vizuální uhrančivost, nádherná hudba, silné ženské postavy a v neposlední řadě i přístup k erotice, který se mi osobně velmi zamlouvá (tady kromě závěrečných scén, ale konec mně zklamal celkově). Když k tomu připočtu, že byly tentokrát ty symbolické okamžiky podány natolik srozumitelně, že to trklo i takového zabedněnce jako jsem já, dalo by se říci, že jde o další výborný počin tohoto bezesporu zajímavého tvůrce, který přes všechny své nedostatky rozhodně nespadá do většinového, šedého průměru. Což je skvělé. ()