Cesta do Indie

Pražští umělci přijeli do Indie dosáhnout nirvány, nebo aspoň zažít něco jiného. Pravda, některé záběry jsou opravdu zajímavé, dost podstatnou část stopáže ovšem zabírají poněkud ujeté komentáře, záběry sama sebe (mistři snídají, obědvají, večeří, chystají se na výlet, dohadují se, diskutují hroznou angličitnou s místními atp.). A s oproštěním se od západní civilizace a jejích hodnot zrovna neladí závěrečné vetření se k Richardovi Gerovi. Pro mě příště prosím trochu méně umělecký dokument, prosím. (07.08.2013)

První 2 díly jsou špičkou mezi cestovními dokumenty. Chaun jako žasnoucí turista podává portrét Indie jako okouzlující země (přátelská atmosféra, kultura, okouzlující mysticismus) i její odvrácené strany (mizivá hygiena, vypočítavá "žebrající komanda"), jeho poutavé vyprávění se moc hezky poslouchá, nechybí i vtipný nadhled, který dodává také jeho parťák na cestě Petr Čtvrtníček. Není pochyb o tom, že Chaun je velice inteligentní člověk a spousta jeho postřehů bylo velmi trefných. 3.díl se více zaměřuje na Chaunovy niterné pocity člověka hledající dušení rovnováhu a on v bezprostřední blízkosti "pupku" buddhistického světa - posvátného stromu, podléhá a ke škodě věci (můj subjektivní názor) "taje jako máslo". Ale celkově vzato vynikající počin. PS: Gereovi tu "hloubku" jeho víry nevěřím :o) (25.08.2007)

U Sidhárthy, to je ale >zase(?)< sračka! . . . Kvintesence ubožáctví celebřitních sáhibů v homevideu z cesty do Indie a zpět. Do toho rádoby poučené nad věcí mudrování rejži Chauna, prokládané záběry na ksichtění č. Č. a zbylých protagonistů. Tři hodiny ničemného ničeho o ničem na účet ničeného diváka... . . . Velmi mě pobavil názor z komentáře Rheda - cituji: "Dokument se tváří jako amatérský a přitom překypuje profesionalitou." Jo, tak hlavně že překypuje. Jen tou časovou stopou, jejíž jediný účel je d.m.s.n. opět tradiční: Co nejvíc nakrmit čudláky z peněz nuceného poplatníka televize >kemoušské< služby. . . . Jedna hvězda tedy jen za tu hrstku skutečně dokumentárních záběrů, které vešly by se do pěkného půlhodinového >medailonku z cest< , zbytek pak je zase čuročirý hnus hoden spláchnout do špíny Gangy, jaký umí jen protekční režisérská nula jménem Igor Chaun... °-/.. A je úplně jedno, jak si v tom popřevratovém kulturním socializhnusu kluci veřejnoprávně přicmrndávají... - - - P.S. Sranda pak je číst tu ty zanícené komentáře, vymýšlející si zdůvodnění těch úžasných hodnocení... Tomu říkám vrtění chujem... %-] - - - - - (Poprvé viděno a samosebou zapomenuto kdysi na patoku ČT, hodnocení 19.5.2011 po repete a znovupřipomění na >chujním prostoru< 183., znechucený komentář zde jako devátý - 19.5.2011) (19.05.2011)

Zdařilý cestopisný dokument z dílny Igora Chauna. Jelikož jsem měl tu čest pobýt v Indii 3 týdny a navštívit většinu z popisovaných míst, musím ocenit autenticitu prvních dvou dílů. Měl jsem de facto totožné pocity a pozorování - Chaun neukazuje stránku z brožurky ministerstva turistiky, ale tvrdou realitu života turisty v Indii. Třetí díl se více věnuje budhismu a jsou z něj patrné autorovy sympatie k tomuto náboženství. Na hraně tří a čtyř hvězdiček, přikláním se ovšem k vyššímu ohodnocení . (07.08.2013)

Inspirace: trilogii jsem musel vidět znovu a znovu, abych si skutečně potvrdil, že Chaun, Čtvrtníček a vlastně i Richard Gere vážné tvrdí, že za pěti smysly jsou i smysly další, které nepopisuje biologie, fyzika ani chemie. Jsem tomu rád a nadchlo mne to. Stejně jako mne překvapila drsná realita Indie. Z reportáže z pohřebních obřadů se mi dělala husí kůže. (15.08.2007)