Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po dokumentu Tibet, dalajlama, poselství další a již úplné zpracování zážitků z cesty Igora Chauna, Petra Čtvrtníčka a štábu České televize po Indii v roce 1998. Dokument je sestaven jako záznam prožitých událostí: šokující výjevy současné Indie se střídají se zážitky bezbranných turistů a s obrazově stylizovanými pasážemi, přibližující-mi duchovní tradici Indie. "Indičtí hinduisté, džinisté a buddhisté považují indickou zemi za posvátnou: přebývá v ní tři sta třicet milionů bohů a bohyní. Indická náboženství nepovažují příslušníky jiných vyznání za nepřátele. Setká-li se Ind s uctíváníhodným bohem jiné víry, zahrne ho mezi bohy své..." Spolu s cestovateli navštěvujeme svatá místa hlavních indických náboženství - islámu, hinduismu a buddhismu a pokoušíme se o zdánlivě nemožné: Pochopit Indii a proniknout do jejího duchovního života, krásy, skryté pod nánosem bídy, odpadků a přelidněnosti...
Cyklus Cesta do Indie je tak spíše než klasickým cestopisem jakýmsi záznamem myšlenkového procesu turisty – jednotlivce. Sledujeme cestovatele od jeho počátečního úžasu nad vším indickým přes jeho smíření se s odlišnostmi Indie až po náznak konečného vhledu – do náboženských a mystických souvislostí, které Indie nabízí… První část má podtitul Úžas. Cestovatelé přijíždějící do Dillí jsou fascinováni indickou realitou. Objevují se lidé – stíny, cestovatelé je nazývají pekelníky! Zprvu jen škleb a odmítání jsou pro ně jedinou ochranou! Následuje přejezd do muslimské Agry a návštěva Tádž Mahalu. Příjezd do Váránasí, města mrtvých. Štiplavý dým ze spalovaných nebožtíků stoupá k obloze a malí chlapci si pouštějí papírové draky… Ve druhé části s názvem Smíření se s Petrem Čtvrtníčkem ocitneme na Ganze, s indickými nebožtíky na kremačním břehu, s Richardem Gerem v tibetské svatyni a s Jeho svatostí dalajlamou mezi tibetskými uprchlíky... V třetím díle nazvaném Vhled se zúčastníme meditace pod Buddhovým stromem Bó. (Česká televize)

(více)

Recenze (29)

Cedr 

všechny recenze uživatele

Pod (pro mě bohužel nezáživně) hutnou ezo vrstvou se skrývá dokonale upřímné svědectví o tom jak na kohokoliv civilizovaného Indie "zapůsobí". Navštívil jsem tuto zemi o 25 let později než parta co stojí za tímto dokumentem a pocity jsem měl totožné. Za čtvrt století se toho moc nezměnilo, maximálně tak zhoustla automobilová doprava a scammeři se stali ještě vych... čůranějšími... Jinak je to stejné. Kdo neucítil - neuvěří. ()

NeutrinoX 

všechny recenze uživatele

Dokumentární unikum, filozofickou- sociologický pohled na odlišnou kulturu a mentalitu, pohled lidský, prožitkový, nikoli klasický odtažitý a hodnotící. Chaun nabízí niterné, meditativní pocity, snahu pochopit odlišnou mentalitu, odlišný svět - vstoupit do něj a ukázat jak tento svět snad vypadá uvnitř a co nabízí po duchovní stránce. Aby toho však nebylo příliš najednou, je duševně - prožitková rovina příjemně vyvažována humorným nadhledem a cestovními zážitky - to celé tvoří unikátní dokument, který stojí přinejmenším za vidění. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

První 2 díly jsou špičkou mezi cestovními dokumenty. Chaun jako žasnoucí turista podává portrét Indie jako okouzlující země (přátelská atmosféra, kultura, okouzlující mysticismus) i její odvrácené strany (mizivá hygiena, vypočítavá "žebrající komanda"), jeho poutavé vyprávění se moc hezky poslouchá, nechybí i vtipný nadhled, který dodává také jeho parťák na cestě Petr Čtvrtníček. Není pochyb o tom, že Chaun je velice inteligentní člověk a spousta jeho postřehů bylo velmi trefných. 3.díl se více zaměřuje na Chaunovy niterné pocity člověka hledající dušení rovnováhu a on v bezprostřední blízkosti "pupku" buddhistického světa - posvátného stromu, podléhá a ke škodě věci (můj subjektivní názor) "taje jako máslo". Ale celkově vzato vynikající počin. PS: Gereovi tu "hloubku" jeho víry nevěřím :o) ()

Zik2 

všechny recenze uživatele

Pražští umělci přijeli do Indie dosáhnout nirvány, nebo aspoň zažít něco jiného. Pravda, některé záběry jsou opravdu zajímavé, dost podstatnou část stopáže ovšem zabírají poněkud ujeté komentáře, záběry sama sebe (mistři snídají, obědvají, večeří, chystají se na výlet, dohadují se, diskutují hroznou angličitnou s místními atp.). A s oproštěním se od západní civilizace a jejích hodnot zrovna neladí závěrečné vetření se k Richardovi Gerovi. Pro mě příště prosím trochu méně umělecký dokument, prosím. ()

pimp 

všechny recenze uživatele

Trága, tenkrát jsem ještě nebyl na CSFD, abych tomu mohl dát odpad a po letech jsem přeci jen trochu smiřlivější. Nejhorší je část, kdy potajmu na patnáct způsobů natáčeji Manikarnika ghat, přitom se stačí dohodnout s rodinou zemřelého na finanční kompenzaci a celý obřad je možné nafilmovat. Existují dokumenty (maně si vybavuju jeden německý přibližně ze stejné doby), kde je to celé bez dramatických schovávaček zaznamenáno. Tento příběh sáhiba, kterak k osvícení přišel, je i s odstupem času komickou karikaturou, která zaujme tak maximálně někoho ze zájezdu all inclusive do Tuniska. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Název dokumentu odkazuje na film Cesta do Indie (1984). Oba snímky řeší stejné téma, tedy srážku s naprosto jinou kulturou a utrpění toho, čemu se říká kulturní šok. (sator)

Reklama

Reklama