Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
Aelita
Krátký hraný film o třech mladých mužích, kteří se zamysleli nad pojmem "kýč", až nakonec vymysleli imaginární výstavu pod heslem "Kýč od kolébky do hrobu". Expozice předvádí nesmrtelné máky a Hradčany ve všech podobách počínaje potiskem na hrníčku a konče výšivkou nad gaučem, baculaté dětičky a roztomilá zvířátka na dně dětských talířků, porcelánové jeleny a prvorepublikové ženské akty, ježky-popelníky a různorodé předměty s lidovými motivy atp. Oproti tomu jako skutečné moderní umění jsou prezentované porcelánové bruselské klisničky a hřebečky designéra Jaroslava Ježka. Ovšem dnes místo umění v nich vidíme zase již jen nezmařitelný kýč. Za kýč se dají označit i nesčetné reprodukce Van Goghových slunečnic nebo Mony Lisy da Vinciho. Obecně se snad dá říci, že kýč není to, co se lidem prvoplánově a hned líbí nebo je jim známé a pochopitelné (to může přece být i babiččin s láskou ušitý polštářek), ale vyráběné jako na běžícím pase čili bez vložené duše a osobního zaujetí a snahy "výtvory" s populárními motivy, náměty a prvky - vše, co má vzít útokem smysly člověka a vetřít se do jeho života pod značkou umění. Kýč není umění, ale jako-umění.(25.10.2011)
