Persepolis

Správny slniečkár hlása feminizmus, čím radikálnejší, tým lepšie, a zároveň podporuje islam, stavanie mešít, veď je sloboda, tak nech má každý, čo chce. Som zvedavý, ako to raz bude, keď bude tých nekompatibilných priveľa a demokraticky sa dostanú k moci, veď rozhoduje väčšina. Potom slniečkár možno zistí, že všetky tie vlajky roky dvíhal zbytočne, pretože do Európy zavítal Persepolis. A ten nenávidí najviac práve slniečkárov, ktorý ten Persepolis celý čas (ne)vedomky vpúšťali Persepolis je filmom o stratenej slobode, ale aj o tom, že bojovať za ideály sa oplatí. A tiež o tom, že keď náboženský fanatizmus ovládne štát, tak sa vraciame späť k opiciam. Umelecké dielo s presahom myšlienky, že to svinstvo sme si pustili dobrovoľne k sebe už aj na "civilizovaný" západ. (13.08.2023)

jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar (15.07.2012)

Tragikomické dětství v revolučních dobách Iráku bylo zajímavou sondou do nedávné historie jednoho národa. Překvapilo mě zjištění, že tam ženské nechodily zašité v černých pytlích odjakživa a náboženský fanatismus s tamními muslimy rovněž tříská teprve pár desetiletí. Následující dospívání v Evropě na mě bohužel mělo stejný účinek jako hypnotika, takže jsem se posledních zhruba 20-ti minut nedočkala. Vizuální stránka se krásně hodila k Marjině rozjívenému, zmatenému dětství, ovšem k té rozumnější, nudnější fázi by imho kromě barvy neškodilo přidat i poněkud dospělejší animaci. Dobrý, jen někdy budu muset dokoukat nebo přečíst v komiksu ten závěr. (20.12.2011)

Punk is not DED! Persepolis není geniální či inovativní. Není ani bezchybný. Ovšem díky zpracování, příjemně trefnému nadhledu a především díky upřímností čišící výpovědi o dospívání v Iránu i emigraci, je Persepolis odzbrojující záležitostí. Vyšperkovanou milými detaily (třeba takový animovaný Derrick) a úžasnou hudební složkou. V konečném důsledku je tak autobiografické vzpomínání Marjane Satrapi filmem naprosto okouzlujícím, kterému animovaná podoba dodala na síle. Což však Vincenta Paronnauda znalé po dospěláckém komiksu Padoucnice asi jen těžko překvapí. Persepolis obstojí i proti drtivé většině kvalitní hrané artové produkce. Co obstojí, on tu většinu o pěkný kus převyšuje a stává se tak nejlepším animovaným filmem od dob Tria z Belleville. PS: Předloha je sice zajímavější a dějově obsáhlejší, ale není tak emotivní a podmanivá. (13.12.2007)

Bezskrupulózní slovník spolu s několika drsnými a upřímnými scénami (není těch upřímných filmů poslední dobou nějak hodně? - naštěstí); to jsou dvě věci, které si v souvislosti s Persepolis zapamatuji. Hlavně zpovědi a rady hrdinčiny babičky patří k tomu nejvýraznějšímu, co snímek nabídne. Dále mne překvapilo, že jsem čekal mnohem hlubší politický podtext a temnější atmosféru - místo toho je tento svěží černobílý animák jen obyčejným životním příběhem "holky z Íránu". A je to poctivý příběh se vším všudy, tj. první zklamání, první láska, první rozchod, první hořké pravdy, setkání s realitou... Když se na to podívám zpětně, tak mě pouze trochu mrzí, že barvičky byly použity jen na konci a na začátku filmu, jenže s nimi by pravděpodobně celá stopáž získala zcela jiný rozměr (více candy) a dopad na diváka by nebyl tak silný. A to tvůrci (komiksu) nechtěli. (27.01.2010)