Persepolis

Miluju animovaná dramata a Persepolis je dokanlým příkladem. Naprosto geniální animace, hlavně v historických scénách a krásná hudba. Nadhled kombinovaný s drsností, krása s ošklivostí. Jsem taky rád za citlivost a snahu příkře nehodnotit. Ta bohužel chybí některým zdejším hodnotícím, podle mě ve filmu komunismus nijak glorifikován vlastně není, tak byl její strýc komunista a co ? Prostě je to popis, a Marjane se projevuje prostě jako idealistka. Mimochodem takovou babičku jako ona bych chtěl mít. (13.01.2009)

Osobitý pohled na Iránské dějiny očima dítěte, undergroundové rebelky a seriózní ženy nám předkládá autorka předlohy inspirované vlastním životem. Černobílá minulost a barevná budoucnost v hezoučké animaci pomáhá rozlišit postupný tělesný i duševní vývoj hlavní hrdinky pronásledované tamním režimem.. Punks not dead (27.01.2009)

skvělý počin! Osobně se mi film líbil víc než původní komiks. půvabná a jednoduchá kresba která skvěle slouží k vyprávění nejednuchého a nepůvabného (autobiografického) příběhu. (24.03.2009)

Určitě chápu, že někdo dá tomuto filmu 4*, ale 5* už mi přijde opravu hodně. Neshledal jsem na tomto snímku nic vyjimečného, díky čemuž bych si na něho vzpomněl za týden natož za měsíc. Na druhou stranu, ale ani nejsem příznivec animáků, takže možná tím je můj názor lehce negativně ovlivněn. Dle mne pro Persepolis maximálně 78%. (04.07.2009)

Citlivý příběh dívky ze země trápené válečným konfliktem. Smutek, nadšení, rezignace, naděje ... je tam vše. A dokonce se i zasmějeme. Netradiční komiks. (14.08.2009)

Úžasný snímek, pro mě zdaleka nejlepší kreslený film, který jsem zatím viděl. Skutečně skvělá práce, klobouk dolů pro Satrapi. (23.08.2010)

Skvělé. Snímek nádherně vystihl vnímání kulturních odlišností a absurditu totalitních režimů. (17.10.2010)

Komiksem nepolíbená. Film jsem si užila. Příjemný místy humor, pomalé tempo. (21.12.2010)

Pozrieť si film o živote v Iráne, o živote jednotlivca v Iráne, a o živote ženy v Iráne je najlepšie asi "na kresleno". :-( Keďže neholdujem fakt krutému masochizmu, som rád, že som sa mohol niečo naučiť o živote vo svete, ktorý si ani neviem predstaviť LIVE, a pritom som si neposral mozog doúplna. Kreslené vraždy a popravy nie sú predsa živé, kreslená vojna nie je skutočným zásahom do mojej super-krehkej predstavivosti, kreslená nenávisť sa dá na plátne preselektovať, čiže zniesť, nezosiviem hoci oplešivem, a pritom mi zostávajú cenné myšlienky súcitu k ľuďom, ktorí sú presne takí ako ja, ale sú niekde, kde žiaľ nemôžem nič ovplyvniť, a ktorí sú.. nešťastní. Ľudský život - život človeka - život subjektívnej existencie - život o túžbe každého človeka po láske - stratený život - život niekde na dne bahna niečoho, čo stále (alebo už?) voláme civilizácia - o tom je tento film. Keďže iránske prostredie dnes znemožňuje natáčania autentických filmov, nutne musel byť film spracovaný ako jednoduchá kresbičková ilustrácia. Čiernobielo, jednoducho, prirodzene, a najmä jasne, čiže... inovatívne. Nezaujímajú ma ocenenia na festivaloch, nezaujíma ma politická korektnosť, nepodporujem žiadne politické skupiny, opakujem ŽIADNE!, a tak sa obraciam ku individualite, ku malému obyčajnému dievčatku, vyrastajúcemu niekde v moslimskej krajine, ktorá má skvelú babičku, ktorá to, čo sa deje navôkol nej, plne chápe, ale napriek tomu vie ako pokorne žiť v krajine, kde neexistuje žiadna sloboda, nič, a dokáže dať svojej vnučke aj niekoľko slov životnej múdrosti, vďaka ktorým dievčatko vyrastie do túžby stať sa emancipovanou ženou, a odíde preč na slobodný Západ, kde však nájde len samotu, faloš, slzy a omyly. Keďže Západ, na ktorý nie je vôbec navyknutá, jej svojou krutosťou a len krátkodobým šťastím prinesie takmer smrť, vracia sa do starej domoviny, kde sa zmenilo len málo, hoci niečo áno. Jej putovanie tam však nenájde žiaden zmysel ani teraz, a tak napokon sa ponížená vracia k nám, do našich opustených európskych končín naspäť, sem, kde ľudia stále páchajú sebevraždy z lásky, avšak je to výhra v porovnaní s obvinením zo smilstva, následným vydajom so strážcom "zákona" niekde v stoke Teheránu, znásilnením a následnou popravou. Je to strašné, aké môžu niekde existovať choré maniere, zvyky, zákony...Ale spoločnosti sa vyvíjajú, potrebuje to len čas. Teraz už lepšie chápem, prečo tváre moslimov nie sú po zhliadnutí filmu o Inkvizícii ani trochu vystrašené či prekvapené. (19.02.2012)

Je to film, kde jedna tyranie nahradí jinou tyranii, kde zdánlivá svoboda je nesvobou. Tudíž se dá říci, že se za tu dobu téměř nic nezměnilo; pořád se něco lidem zakazuje ať už za despotického, či jiného režimu, stát, kde člověk žije pod nadvládou strachu, jak o tom píše Kathrin Boyeová v Kolocainu nebo George Orwell v 1984. A naše dnešní doba kapitalismu? žijeme pod strachem z nedostatku peněz. Můžeš se dívat či říkat co chceš, ☻ale společnost si do svých plánů od nikoho nenechá nikdy mluvit ☻(citát z filmu Vetřelec 3). (19.02.2012)

Značně povrchní, laciná agitka. Smutné je, že mnoho lidí v zemích Íránu vzdálených si na základě podobných snímků tvoří vlastní postoje, kterým se pak politici snaží vyjít vstříc. Jde tu o propagandu ze staré školy: optika je růžovo-černá a např. příslušníci milice Basídž (která plní mj. funkci náboženské či mravnostní policie) se všichni dělí o dvě tváře (sobě velmi podobné), asi aby nebyli "nevhodně" lidští... Vydařených vtipů je ve filmu málo. Vizuálně mi Persepolis připomíná starší učebnice cizích jazyků, ale oproti nim filmu chybí švih a nadhled, třebaže se o ně snaží. Zajímavý může být tento snímek možná pro ty, které zajímá myšlení a cítění sebestředné mladé intelektuálky z prominentní rodiny. Když Radek99 nadhodil podobnost s Valčíkem s Bašírem, mám za to, že blízké jsou si jen v tématu krvavých událostí a nevelké vzdálenosti dějišť těchto dramat. Jinak je Valčík po všech stránkách jiný - a lepší. (18.05.2012)

Skvělý animák, líbila se mi sympatizace Marjane s komunismem. Ženský pohled na svět a plno groteskních ale i smutných scén - to dělá z tohodle filmu film. (22.11.2012)

Opravdu silný příběh, který si na nic nehraje a ukazuje realitu takovou, jaká opravdu je a ne takovou, jakou bychom chtěli vidět. K tomu výborné grafické zpracování, melancholické, temné a studené, které se k příběhu opravdu hodí a dělá z tohoto filmu velmi silný zážitek, na který se nedá jen tak zapomenout. (01.12.2012)

Mrazivý prerod krajiny prerozprávaný cez úsmevný príbeh iránskeho dievčaťa. Persepolis by si mali povinne pozrieť všetci Kotlebovci, Konvičkovci a vôbec každý, kto je presvedčený, že islam nie je kompatibilný s európskou kultúrou. (03.02.2017)

Typické- akonáhle sa objaví niečo čo Západu nevonia- tu sa idú všetci pretrhnúť od horlivosti aby to chválili!! IIst má to aj trochu šťavy-ale takej coca-colovej, umelej (schválne píšem coca....) Irán Západu nevonia- lebo si robí svoje a to majstri pevci na Západe neznášajú.... (30.09.2017)

Historický jednoduše na animovaný ale s skělím vyprávěním příběhu. Sice naprosto nesouhlasím s politckým názorem filmu ale bylo mi to jedno. Protože příběh o dívce která vyrůstá ve Válečném Íránu a následně letěla do francouzské školy do rakouska byl vskutku ''krásný''. Filmu nechybí humor ani krutý obraz války a vyobrazení radikalizace islámu. Upřímě jsem se řezal smíchy u scény kde byl Marx po boku boha (pokud to myslely vážně tak mi jejich fakt líto). Mohu doporučit (11.05.2019)

Velice pěkný příběh o zlaté revoluční mládeži, která dostala, co si zasloužila. Kéž by se z toho alespoň někdo poučil. :-( (28.09.2021)

Ta jedna hvězda minus protože knížka se mi líbila víc. Marjane je ale skvělá. Tady v Česku asi ten film ale asi budou vnímat trochu jinak lidi co nezažil jako školou povinníi Husákův režim. (02.12.2007)

Chybí tomu příběh a pointa. Ale jinak docela vtipný a působivý snímek. Možná až moc působivý, skoro propaganda... (06.12.2007)

Tento animák vás zaujme hlavne jeho originalitov. Je to veľmi dobre spravený komixový film a je to aj výborná sranda, ale nemôžem sa zbaviť toho depresívneho pocitu ktorý z neho sála. A to celou dĺžkou tohto diela. Škoda mohlo to byť trochu viac odlahčené. 7/10 (08.05.2008)