Pevné pouto

Silný zážitek. Přestože jsem to nečekal, Peter Jackson ve mě vyvolal hodně emocí, především kladných a po celou dobu si se mnou pohrával přesně, jak by režisér s divákem měl. K ruce měl skvěle vybrané a kvalitní herecké obsazení (Tucci to tedy rozjel, ale všichni se mu snaží stačit), opravdu hodně peněz, dobrou předlohu, ale k úplnému uspokojení mi chybí ještě kousek. Možná to trochu laciné využití (pro mě slavné) Song to the Siren, možná opravdu hodně efektů, které v určitou chvíli jsou spíše ke škodě, ale v druhé chvíli mě totálně odrovnají (viz. přechod z obávaného domu do bažin apod.). Hudba mi chvílemi trochu připomínala soundtrack k Sunshine, takže tu bych pomlčel. Největší problém mám však asi s koncem, který prostě... pro film neustále se pohybující na pomezí temna a světla takový ... zvláštní (spoiler:happyend s vrahem byl laciný a pointa o smyslu pout také). Ty velké peníze jsou tu dost vidět, ale i bez nich by to byl opravdu silný film, skvěle natočený a podtrhující status Jacksona jako velkého režiséra, který nechce zůstat jen u slavné LOTR trilogie. Přes výše zmíněné je však Pevné pouto jedním z mála filmů o posmrtném životě, který opravdu stojí za vidění a jejich představa světa po smrti je... úchvatná. Opravdu silný zážitek hnedka z počátku roku 2010...PS: Jak přicházejí sny i přes nižší rozpočet, jinak laděné efekty a příběh, byl pro mě emočně i příběhově silnější... (08.01.2010)

Bohužel přesně ten typ filmu, u kterého mám pocit, jako by mě někdo nechal celou noc číst Strážnou věž, edice nekrofilní romance. Scénář svaté trojice J-W-B je salát slátaný z patetických monologů a ucouraných dialogů bez jediného náznaku lehkosti. PJ režíruje některé pasáže typicky (odskoky na nedějové detaily, expresivní subjektivní perspektiva, zapojení monotónní zvukové stopy), někdy dokonce napálí i dost solidní scénu (prohledávání pederastova baráku, ač je logicky nesmyslné, přesto mistrně pracuje s tenzí a dvojí perspektivou). Roztříštěnost vypravěčské perspektivy je do té míry nekoncepční, že mi zabraňovala brát cokoli v tom filmu vážně a hlavně si cokoli užít. Vizuální stylizace je místy docela laciná šmíra, oprabdu by možná stálo za to zauvažovat, zda se tajemství působivosti skrývá jen v barevných filtrech, zářících halogenech a "hezkých objektech". Zejména trikové pasáže jsou přešlap o celé metry, hnusné, nesladěné, křiklavé, bez jakéhokoli řádu (byť jenom jemného náznaku asociace, která by jim dala tvar). CGI bezpohlavnost přímo křičí, takhle přepálené a přitom naprosto "kulisové" výtvarné řešení se jen tak nevidí). Zapojení hudby vysloveně katastrofální, místo, aby to umocnilo jakoukoli emoci, dělá z Pevných pout ukňourané emo, z nějž trčí jenom pitomý sentiment. Chápu, že Peter je fascinovaný "bytím mezi světy" a že ne všechny rodinné filmy mohou být tak brilantní jako Braindead... nicméně pedofilní vrah, vytvořený podle šablony Rapist Glasses? Fakt třetí cenová a nejhorší Jacksonův film, svědčící o pozvolné ztrátě soudnosti a sebekritiky. (08.10.2012)

Od parádního traileru a od jména režiséra jsem očekával kvalitní podívanou, ale po vynikajícím začátku film začíná místy nepříjemně kulhat. U mnoho scén jsem měl problém, že jsem očekával pokračování scény, ale místo toho přišel střih na jinou sekvenci. Scénérie z mezisvěta vypadají nádherně, ale přišli mě místy zbytečně a rušivé v budování atmosféry. Když se už objevil náznak napětí, tak Peter Jackson nepřitvrdil a dočkal jsem se pouze chvilkového napětí bez pořádného souboje. Hudba bylo parádní, herecké výkony dobré. Mám vcelku při prvním promítání rozporuplné pocity, mé hodnocení 3 hvězdičky… (09.01.2010)

Strašně, ale úplně příšerně, mě tam rozčilovala ta digitální kamera, ten digitální svět a umělotina, ve kterým se příběh odehrává velkou část filmu. Určitě to ale není špatný. Právě naopak. Pevné pouto je supr film. Vždyť to taky točil TEN Peter Jackson, a jako režisér rozhodně špatnej není. Ani nemůže, když už toho má tolik za sebou. Každopádně všecko ostatní má na kraji geniality. Knižní příběh, speciálně hudba, ale i herecké výkony. Všecko tu šlape jako po másle a tak to má být. Dokonce jsem ani netušil, že mě film tak snadno dokáže z minuty na minutu měnit náladu z hnusné na ještě hnusnější. Ale jde to. Fakt to jde. A stačilo k tomu jen to, když se úhlavní sračka minula před kamerou. Víc zhnuseně jsem se fakt dlouho necejtil. (29.03.2010)

Žánrová všehochuť, emoční smršť, dokonalí herci a hlavně neočekávaná podívaná. Peter Jackson natočil veskrze intimní příběh, kde i ten nejvelkolepější trikový záběr zůstává osobní touhou. Dějově si možná vystačí s nejjednodušší premisou, ale napětí, slzy a skvostná kamera mě na to nenechaly pořádně ani pomyslet. Komplexní a rostoucí zážitek. (05.01.2010)