Marie Antoinetta

Francúzska revolúcia prerozprávaná z pohľadu kráľovnej Antoinetty. Vyberá si uhol, v ktorom je hlavná hrdinka vrhnutá do ťažkého kolesa osudu, napriek tomu sa chce zachovať čestne a byť na strane tých spravodlivých. Aký to rozdiel oproti francúzskym filmom. Prvá polovica filmu sa venuje viac romantike (priestor dostáva mladý Tyrone Power) a mňa občas nudila, druhá polovica popisujúca jatrivé dejinné udalosti Francúzska je už ale o niečom inom, dostavujú sa silnejšie dramatické prvky, palácové intrigy a film (ne)očakávane nekončí happyendom. Film preto napriek ohromnej 2,5-hodinovej stopáži zanecháva dostatočne silný dojem. Neznáma Norma Shearerová v hlavnej úlohe milo prekvapila, rovnako ako Robert Morley. (13.03.2021)

Velmi romantický příběh o nejmladší dceři císařovny Marie Terezie, kterou dějiny znají jako Francouzi dodnes nenáviděnou královnu, Marii Antoinettu. Tato černobílá verze, dobře obsazená, zahraná i výpravná, která se více věnovala i králi Ludvíkovi XV., který vlastně spolu se svou favoritkou du Barry „pomáhal“ francouzskou revoluci připravit, ta novější nám je ukázala vlastně jen při milostných hrátkách. Film nám nabídl příběh přerodu Marie Antonie, nedospělé rakouské arcivévodkyně, dívky plné citu a očekávání, v nešťastnou ženu v cizí zemi, která pak potká lásku i splní cíl v podobě narození dauphina, aby se nakonec jako dospělá žena obávala o osud milované rodiny. A mně osobně nevehnala do očí slzy žádná ze scén s hrabětem Fersenem ale naprosto mě vzala poslední společná večeře královské rodiny (večer před Ludvíkovou popravou). Historicky to sem tam zaskřípalo, ale ne nijak zvlášť, dokonce i ten pokus o útěk s Fersenovou pomocí je fakt, takže i ta romantika v tom vztahu byla asi na místě (nebyl to jen poměr, jak se nám snažila naznačit verze moderní, i když s těmi dalšími ženami měla samozřejmě pravdu), prostě čtyři a čtvrt čokoládové hvězdy orion... PS: Zamýšlela jsem se i nad tím, zda skutečnost, že hraběte Fersena nehrál Robert Taylor, ale že si Norma Shearer „vydupala“ Tyrona Powera, mohla zapříčinit, že to u mě není plný počet hvězd. Odpověď je jednoznačná, ač vzhledem k mým ostatním komentářům velmi překvapivá. Nezapříčinila... ;-) Neboť, ačkoli by to tam Robertovi zajisté velmi slušelo, přece jen švédský hrabě je švédský hrabě a do téhle role se svým vzhledem nehodil ani náhodou...Takže, díky, Normo... :-)) (02.04.2012)

Krásný film s pěkným prostředím, vhodně obsazenými herci a povedenými kostýmy. Sem tam se naskytne nějaká ta historiká nepřesnost, ale to promíjím. Až se ale budu na film dívat příště, nebudu se na něj dívat do konce, protože ten je srdce drásající. V tomto dávám přednost verzi od Sofii Coppoly, který elegantně končí odjezdem z Versailles, protože stejně všichni víme, co poté následovalo. (08.05.2012)

Vše, co verze z roku 2006 postrádala, tohle má. A mnohem víc. Norma Shearer je krásná a hraje moc dobře, vše je za časů monarchie správně nablýskané a elegantní, po revoluci špinavé a smutné. Já pořád říkám, že Francouzská revoluce byla chyba. Chudák Marie Antoinetta, udělali si z ní obětního beránka a odnesla to za všechny před sebou. Románek hlavní hrdinky s Tyronem Powerem byl krásný, smutný a romanticky tragický. Nemám co vytknout, snad jen, že Norma Shearer v posledních scénách bez make-upu není to pravé ořechové... (03.10.2012)

První zvukové zpracování ze života francouzské královny. Norma Shearer je jako Antoinette úchvatně krásná, něžná, jejího obdivovatele Axela Fernsena hrál Tyrone Power a já věřím, že divačky ronily v té době určitě nefalšované slzy dojetí (jako jsem je ronila já) :). Takový krásný, a nešťastný pár. Mimo to byl film nominován hned 4 krát na Oscara, takže jej lze považovat za dívatelný. Měla jsem možnost porovnávat s novou Antoinettou, ale o tom až zas někde jinde... (28.02.2007)