poster

Útěk ze Sibiře

  • USA

    Way Back, The

  • Slovensko

    Útek zo Sibíri

Drama / Dobrodružný

USA / Spojené arabské emiráty, 2010, 127 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slasher
    ***

    Cesta. Zajímavá spíše nezáviděníhodnou situací poutníků, než dějem samotným, a to je ten zásadní problém. Nuda je pořád silný slovo, ale spád od začátku do konce filmu celkem stabilně klesá. Obsazení bych taky ještě posílil, zavání to unylostí. Ale "dík Bohu" za Farrella, ten se tu hodně vyznamenal. Pak už zaujme jen Harris a modroočka z LOVELY BONES.(13.4.2011)

  • H34D
    ***

    Zprvu nejspíš zaskočí nevelké využití napětí a emocionálního potenciálu u tak silných momentů útěku jako je... útěk samotný, "boj" s vlky, teplotní výkyvy apod. Noznačoval bych to ale přímo za nedostatek, Weir se prostě raději soustředí na cestu - na dlouhou, únavnou cestu, jenž nakonec i jednomu z hrdinů přijde více naplňující než samotný cíl. Během více než dvou hodin spatříme pěkné obrazové kompozice, nasajeme atmosféru putování, ale stejně tak se stačíme proti těžkosti útěku i imunizovat. Film postrádá výrazných dramatických vrcholů, vyprávění obrazem a snaha ovlivnit city diváka pouze skrz atmosféru je fajn, ale evidentně to neutáhne celý film, resp. ne na základech takového scénaře s poměrně zaškatulkovanými postavami a příšerným klišé závěrem. PS: Excelentní Farrell! 7/10(10.11.2011)

  • Shadwell
    ***

    Existují v zásadě jen tři typy filmů: filmy typu A odehrávající se na malým prostoru (vězení, vlak, letadlo), filmy typu B odehrávající se ve středně velkým prostoru (mrakodrap, letadlová loď) a filmy typu C odehrávající se ve velkým prostoru (road movie, les). A teď jde o to, že filmy typu A ani filmy typu C často moc nefungují, protože takové filmy své postavy buďto moc svírají (A), nebo jim naopak moc povolují (C). Ideální je samozřejmě zlatá střední cesta (B). K této zlaté střední cestě se můžou přiblížit i ty dva krajní typy filmů, a to jednoduše tak, že postavám odstraňují překážky z cesty a tím jim umožní takříkajíc lépe dýchat (A), anebo jim naopak hází klacky pod nohy a malinko je přidusí (C), kupříkladu v road movie velí žánrová norma, aby se rozbilo auto, a to právě z toho důvodu, aby se ta obrovská volnost, kterou postavy mají, nějak vykompenzovala, aby ty postavy čelily nějakým obtížím, protože jinak by to byla asi dost nuda. Nejinak je tomu mimochodem u PC her, kde vedle koridorovek (A) a svobodných her jako jsou letové simulátory nebo strategie v duchu „stav si, dokud tě to neomrzí“ (C) máme opět nějaký ideál uprostřed, třeba jasné zadané mise a k tomu vedlejší nepovinné úkoly (Deus Ex: Human Revolution). Jak to celé souvisí s Útěkem ze Sibiře? Souvisí to hodně, protože pokud toto rozdělení na tři typy filmů přijmeme, můžeme velice snadno pochopit a dekonstruovat i tento film o útěku ze sibiřského gulagu do Indie, který naprosto ukázkovým způsobem naši definici potvrzuje. Celý ten film, ač patří celkově k C-čku, sestává ze tří odlišných částí, kde každá z nich odpovídá jednomu typu filmů: gulag A-čku, samotný útěk C-čku a město Lhasa B-čku. Nejen to, film dokonce potvrzuje i to o překážkách a klackách, (-spoilery-) neboť postavám umožní bez nejmenších potíží utéct z gulagu, ten útěk není ve filmu dokonce ani vidět (větší odstranění překážky snad ani film postavám nabídnout nemůže), a naopak na samotné cestě jim pořád hází klacky pod nohy v podobě zimy, horka, jídla, komárů a podobně. Oba případy, uzavřený gulag (A) a zcela otevřená krajina (C), jsou ale až příliš extrémní, a možná proto ten film tak úplně nefunguje a skoro všichni mu dávají tři, maximálně čtyři hvězdičky. Oba ty případy postavy buďto až příliš omezují (to, co je přiměje definitivně k útěku, není vlastně gulag, ale důl, kde se nedá přežít víc než pár měsíců), nebo jim naopak poskytují až příliš volného prostoru. Ideální střed (B) nastane až v tibetské Lhase, v městečku ani zcela sevřeném ani zcela otevřeném, kde si postavy teprve uvědomí, že to dokázaly. Jenže to už je trochu pozdě, neboť film končí. ____ Ač by se mohlo zdát, že výše uvedené členění filmů z hlediska prostoru na tři typy je banální anebo prostě trochu divné, dovoluje nám odpovědět na některé z největších záhad kinematografie, například proč je Smrtonosná past 1 lepší než Smrtonosná past 2? Spousta lidí na tohle řekne něco jako - no, protože druhý díly bývají horší a kdesi cosi, jenže skutečný důvod spočívá v tom, že ten první film spadá do ideálu B-filmů, kdežto ten druhý do C-filmů. Rovněž může zaznít otázka, proč je Přepadení v Pacifiku 1 lepší než „Přepadení v Pacifiku 2"? Opět - protože první film je případ B filmu (loď), kdežto druhý C (vlak). Závěr z toho je ten, že můžete být geniální scénárista a vymýšlet geniální (například ve smyslu plastický) postavy, prokreslovat je a krášlit, ale pokud ty postavy umístíte do blbého prostředí, je vám veškerá ta genialita úplně k ničemu. Měli bychom tedy obrátit tradiční tezi o izolovaných postavách jako takových a ptát se, proč přesně jsou některé postavy dobré – tvrdím, že právě kvůli prostředí. Coby scénárista se tohle pravidlo můžete snažit přechytračit, vymýšlet všelijaké finty, ale je to úplně zbytečné, protože tyhle zákony prostoru obejít nelze. Nepovedlo se to ani Peteru Weirovi.(18.9.2011)

  • D.Moore
    ****

    Co mi chybělo v "Bílém pekle", tady bylo. Postavy, s nimiž se člověk může ztotožnit, velkolepé záběry ruské, mongolské, indické a jiné přírody (National Geographic je National Geographic), skvělá hudba. Některé scény (muži odeženou smečku vlků od mršiny a pak se chovají přesně jako oni - přechod pouště...) jsou nezapomenutelné stejně jako kreace Colina Farrella (zíral jsem). Zamrzel naprosto nevyužitý Mark Strong, v ostudné zkratce podaný přechod Himálaje a celý ten uspěchaný konec vůbec.__P.S. Řekl bych, že za zklamání, které tenhle film mnohým přichystal, může z velké části i český distributor, který zase jednou (podobně jako v případě Bílého pekla) vymyslel "skvělý, bombově dramatický" název. Je jedno, že zmíněný útěk ve filmu vůbec neuvidíte (a přitom by člověk podle titulu čekal alespoň nějaké jeho plánování), je fuk, že se na Sibiři odehrává zhruba polovina děje... Zkrátka "Cesta zpět" by se někomu asi zdála nudná.(25.8.2011)

  • nunka
    ***

    Je pochopitelné, že dlhý a strastiplný útek z ruského gulagu nie je hodný krátkej stopáže a povrchných emócií. Režisér išiel na film ako celok dobre, zvýraznil pár dramatických momentov, vsadil na dialógy, vzťahovú líniu, avšak niektorým kľúčovým scénam absentovalo niečo dôrazné a silné (napr. samotný útek bol bez adrenalínu, emócií, popisný a bez dôrazu). Obsadenie Colina Farrella rovná sa vhodné marketingové rozhodnutie. Jeho postava je zapamätateľná, má svoju tvár a ten najrozkošnejší ruský prízvuk. Bez neho by film nebol tým, čím je a mohol byť lepší ak by niektoré miesta vo filme dostali väčší priestor - dramatický a emocionálny.(13.6.2011)

  • - Peter Weir dal postaviť pracovný tábor v skutočnej veľkosti. (gogo76)

  • - Velká část minipříběhů a scén z tábora byla převzata z díla "Kolymské povídky" od Varlama Šalamova. Příkladem je scéna s vraždou pro svetr při hraní karet, která byla inspirována povídkou "Na sekeru", zbavování se vší z oděvů, jež má původ v části "Suchý příděl", vyprávění románů za chleba a ochranu, pocházející z povídky "Zaklínač hadů", či falešné lákání k útěku dle povídky "Kondenzované mléko". (fmash)

  • - Janusz (Jim Sturgess) ve filmu tvrdí, že nepodepsal doznání. Taková věc je ale velmi nepravděpodobná, protože ti, kteří jej nepodpsali, byli povětšinou jednoduše zastřeleni. (Zdroj: ČSFD.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace