Antikrist

Terapeut ve filmu si vykoledoval: 1. Nerozpoznal psychózu u své ženy, která se navíc věnovala tak trochu genderové problematice. (Jak si tak čtu ostatní komentáře, cvoka z ní neudělal terapeut aby bylo jasno, jsou tu jasné indicie - přerušila svou práci, začalo se jí psychoticky měnit písmo, divně obouvala své dítě, truchlení u ní neprobíhalo standardně již ve špitále - prostě jako The Shining) 2. Rozhodl se své ženě dělat terapeuta. 3. Trestuhodně podcenil Freuda, přestože techniky kognitivně behaviorální terapie zvládal skvěle, každý hlubinně orientovaný terapeut ví, co to znamená (náš vnitřní) les. 4. Při jedné terapii umožnil ženě projekci agresivních impulzů do sebe sama (těžko se pak může divit, že skončil s bruskou na noze). Ale zpět. Je to hodně silná záležitost a ještě hodinu po návratu z kina mě mrazí. Polaritní symboly a principy, mužsko-ženský, dále smrt-sexualita, péče a násilí, úzkost - meditace, naturalismus - duchovnost, objektivita - fenomenologie… Možná, že i když Tarkovskij neměl rád okázalost a nezobrazoval ve svých filmech sex a krev, tohle by ho zaujalo, přesto, že např. jeho pojetí přírody mělo jiný ráz… (31.01.2010)

Lars von Trier ví JAK na to. Myslím tím jeho práci s filmovou stylistikou. Kdyby místo projekce této záležitosti do sálu vstoupil Trier osobně a učinil by přednášku na téma filmový styl, popř. vedl nějaký zajímavý workshop, bylo by to lepší než sledovat toto. Obsahově (a to i obsahem obrazů, nejenom výpovědí) mi totiž tento film ve výsledku přišel neskutečně odporný. Možná tu budu považován za naivního, divného a vůbec, ale mám rád pěkné věci. Ano, přiznávám se, je to tak. Třeba se podobný postoj dnes už nenosí, třeba je vyznávána estetika hnusu, třeba lidstvo degeneruje, to netuším. Mám ve své topce několik ne zrovna krásných (tím, co se v nich děje) filmů a nebojím se napálit 5 hvězdiček takové VĚCI nebo HANEBNEJM PANCHARTŮM. Ale tato zhůvěřilost byla ošklivější než to, co bych do chvíle, kdy jsem ji zhlédnul, označil za ošklivé. A je mi upřímně jedno, jestli to měla být groteska, podobenství či snad nevážně nebo dokonce vážně myšlený snímek. Další z těch filmů, které mne utvrdily v názoru, že opravdu nemusím vidět vše. (28.09.2010)

Má to svoji filmařskou působivost a na thriller docela fajn děj. Trier si s řemeslem mile hraje. Míra perverzity a dalších ujetých efektů je dost zbytečná. Tím nejhorším jsou ale pokusy ten film hlubokomyslně vykládat. Kdyby měl Trier skutečně co sdělit, tak by to sdělil. Tím, že se skrývá za neprostupnou mlhou slepých symbolů se o právo na interpretaci sám připravuje. (03.01.2011)

Antifilm- (25.06.2011)

Film, který rozhodně nedoporučuji k vidění všem slabým povahám a který by neměl být přístupný všem pod 18 let. Rozhodně se nejedná o film, který by Vás naplnil pozitivní náladou, ba naopak. Je plný zvrácených a explicitních scén, které oplývají násilím a sexem. Dá se říct, že to je zvrácenost sama (viz žena provádějící masturbaci muži, kterého předtím uhodila do jeho přirození a který je v bezvědomí a jehož penis při orgasmu vystřikuje krev; nebo když si žena posléze uřízne vlastní poštěváček). Stačí MAXIMÁLNĚ jedno shlédnutí! 3* a 70 %. (03.07.2011)

První kapitola výtečná, ale s každou další kvalita filmu klesala. No a ta poslední půlhodina byla dost nechutná. Omlouvám se všem pětihvězdičkářům, kterých je tu požehnaně. Ano originalita a symboličnost je z toho cítit na míle daleko, ale mě to prostě nebavilo a jak jsem řekl na konci dost znechutilo (upozorňuji, že to byla moje první zkušenost s Trierem a popravdě jsem úplně netušil, do čeho jdu - další už asi nebude) a tak dvě hvězdy dávám za vynikající herectví obou představitelů (především té ženy a klaním se jí, že takovouto roli vzala). Nic pro mě. (07.09.2011)

Nádherná forma, začátek byl pro mne opravdu uměleckým dílem, ale obsah mě tak trochu minul. Tenhle film není jednoduchý, ale není ani zas tak složitý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Film totiž není těžký na pochopení, ale atmosférou, která je jen minimálně odlehčena. Opět mi tu vadilo příliš mnoho naturalismu, můj žaludek ani jiná část těla to prostě nesnese, takže jsem se zase schovával za polštář a odvracel zrak. (13.09.2011)

3/10 první půle zajímavá, druhá samoúčelný hnus (16.08.2012)

Jak popsat tenhle film jedním slovem? Šílenost. Nepopsatelná atmosféra, úchvatná práce s kamerou. Film sám o sobě nic převratného není (až na pár scén), každopádně něčím si mě svým způsobem získal. 75% (21.10.2012)

Tak tohle bylo i na mě moc! Viděl jsem to jen jednou a prozatím jsem nesebral odvahu pustit si toto dílo znovu. Označení "kontroverzní" se jeví v protikladu s tímto filmem jako dětská pohádka pro pětileté caparty. Film je velmi, velmi těžký a v dobrém slova smyslu "utahaný". Je prošpikován násilím, brutalitou, sexem, úzkostí, strachem, bezmocí, šílenstvím a podivnými vizemi a vjemy. Ani já jsem ho zkrátka tak úplně "nepobral" ale rozhodně se za to nestydím! Toto je totiž ten typ filmu, který je třeba vidět vícekrát a u kterého je třeba hodně přemýšlet nad podstatou filmu a vytvářet si jakousi ucelenou představu o jeho sdělení a smyslu jeho vyprávění! Jednoduše řečeno důkladným shlédnutím filmu "pochopit co tím chtěl básník říci". Což je tedy vlastně i můj případ jelikož jsem ho viděl zatím pouze jedinkrát. Snad tedy brzy najdu odvahu a pustím se do tohoto strastiplného bádání - příběhu muže a ženy, jenž v nitru bojují se svými démony... (04.12.2012)

V rámci žánru, absolútna špička... a to som už pár neľahkých psychofilmov videl. Videné až po Melanchólii na základe hodnotení na csfd a nebanujem. Fakt je, že prvá hodina bola skvelá psychológia... potom nastúpila ťažká psychiatria. Three beggars boli dostatočne strašní ako aj celé okolie Edenu... A ten koniec??? Vyzvolené ženské obete??? ... (26.12.2012)

Po prvním zhlédnutí jsem byl šokován tradičními "specialitami" z dílny LvT, které jsem se z hodnocení snažil vynechat, což však příliš nešlo. S odstupem času ale film hodnotím jinak - těžká atmosféra, skvělá tajuplná příroda, zajímavé zvraty (půda, boty) a dobré herecké výkony. Druhá věc je, že kontroverzní LvT své filmy rád vyhání do extrému, což považuji v takové míře za zbytečné. Stojí za zhlédnutí, na tento film jen tak nezapomenu; celkově však jen(?) 60%. (18.07.2013)

Už árií Lascia ch'io pianga podbarvený prolog je na Larse von Triera velmi netypicky natočen. Žádná syrovost, žádná ruční kamera, ale pečlivě komponované statické záběry na... svým způsobem idylku. Záběry páru v nejlepším se střídají s detaily na kapky vody a sněhové vločky, ale také je tu dítě a jeho cesta blíže k vločkám, ve které mu brání na stole stojící figurky se jmény budoucích kapitol. Shodí je, tato část prologu je tou nejsilnější, idylka zde končí a otevírá cestu Žalu, tedy první z kapitol. On i ona se vrací do reality, zpět je ruční kamera a její syrové pojetí, které občas až útočí na detaily tváří. On si bere ten nejtěžší případ kariéry, svoji ženu, kterou přeci zná nejlépe, jejich vztah se mění na pracovní. Bezejmenné postavy jsou výborně zahrané, do poslední chvíle pátrající Willem Dafoe a šílící Charlotte Gainsbourg, ve všech těch emocích neuvěřitelně přesvědčiví. Ale ani krása (platí alespoň pro některé z popsaných momentů) nezmizela úplně, i kapitoly totiž mají své kratší části vždy končící záběrem, při kterém je zvuk předchozí scény nahrazen často monotónním tónem a kamera zase najde svůj klid. Je tu fotografii či obraz připomínající, do posledního detailu promyšlený statický záběr, jenž díky použitým filtrům a hudbě nadchne až hororovou poetikou, ten ukončí či předznamená děj. Snad jen Zoufalství a Tři žebráci jich mají podstatně méně, zde již nejsou potřeba, nastává intenzivní část naprostého rozpadu osobnosti, ne nepodobná například té v Osvícení. A katarze? Jak u koho. 95% (24.09.2016)

Tak jsem opět, po dlouhé době, absolvovala exkurzi do polstrovaného pokoje, který obývá Fon Trír... Hned při prvních záběrech jsem si vzpomněla, s jakým kapitálním kokotem mám tu čest a říkala si, že tento filmový klenot, zajisté hýřící všemožnými metaforami, které takový simplicius simplicissimus jako jsem já, zkrátka nemůže spatřovat, ode mne vyfasuje pouze jedinou hvězdičku, a sice za použití mé oblíbené árie Lascia Ch'io Pianga. Ovšem, mýlila jsem se! Vyfasuje rovných pět! Pět písmen, O-D-P-A-D a nic víc, i kdyby mě přišla přemlouvat sama mluvící liška! Radost ze skladby opadla ještě předtím, než dohrály její poslední tóny, které nahradil akutní záchvat bruxismu z nasrání, že do takové filmové žumpy má ten kretén tu drzost takovou kulantní hudbu nacpat. Budoucím (de)generacím, jež budou číst tento komentář: dejte na má slova, vyhněte se této pičóze obloukem a nevstupujte již nikdy do polstrovaného pokoje s cedulkou Fon Trír. (01.05.2017)

Má to rozhodně slušnou atmosféru, má to super kameru a taky pár nezapomenutelných (for better or worse) momentů, o nichž se člověk pravděpodobně doslechne ještě, než film uvidí. V konečném důsledku ale ode mě asi Antikrist dostane jen rozpačité pokrčení ramen a stejně rozpačitých 6/10 (19.12.2019)

Film o ženě, která propadá šílenství. Manželům zahyne dítě a na ženu žal doléhá tvrdě. Manžel psycholog se rozhodne léčit její zoufalství, protože jí podle svého soudu zná ze všech nejlépe. Zjišťuje, že její strach se střádá v lese, kde se synem strávila minulé léto a psala disertační práci a pronásledování žen inkvizicí v 16. století. Přijedou na onu chatu a manžel svou ženu tlačí do toho, aby zde překonávala své obavy, ale namísto toho zde jen její šílenství doznává svého vrcholu, čemuž on sám napomohl. Během svého pátrání zjišťuje, že jeho manželka byla šílená už před minulé léto, kde při své disertačce došla názoru, že uvnitř ženy je věru nějaké zlo a nyní už její vědomí přepíná jak barvičky na vánočním stromečku. V závěru filmu jsou vyobrazeny tak násilné scény, že i já se při nic smýkal, ale jako celek je Antikrist esteticky precizní a krásný film, i když vyobrazuje strašné věci. Herci tomu dali opravdu hodně. Charlotte Gainsbourg je úžasná herečka. Přesto je obsah filmu nejednoznačně předkládán a vyžaduje od diváka pozornost a představivost. (01.08.2021)

Píchačky a drcení vajec, nějaké to vrtání a stříhání. Mezi všemi těmi zvěrstvy se mi někde ukryla pointa. Dvě za odvahu. (01.09.2009)

Opravdu opravdová nuda!Několikrat jsem uvažoval o tom že to vypnu a nedoukám se ,ale nakonec jsem film přetrpěl do titulků.Tenhle žánr mi opravdu moc nesedí a vyjímka se nekonala ani u Antichrista - bohužel. (15.09.2009)

Lars! (19.09.2009)

Nemám co dodat... stačí si přečíst komentáře larelay a AngelAngie...Film na příjemné nedělní odpoledne to rozhodně není. Lars von Trier a v tu dobu pro něho asi jedna z mála možných cest vedoucích ven z pekla... kéž byla pro něho tak drtivá katarze očistnou. (04.10.2009)