Horko jako v červnu

Bondovská komedie, natož parodie se bohužel nekonala. Nejvtipnější je začátek s věcma Jamese Bonda, poté sledujeme nezaměstnaného spisovatele, který se bez svého vědomí stává špionem v Česloslovensku. Ty české reálie jsou místy úsměvné, ale na to že tu byla hluboká totalita a natáčet se tu nemohlo to víceméně trefili (kromě skloňování). Ano dle vyprávění babičky či mámy i v 60. letech jezdily do města zájezdy v krojích a v Brně jezdily s mlíkem či uhlím občas i koňmo. Jinak o ničem. Pěkná "bondgirl" ale humor prakticky nulový, zápletka nulová (o co šlo se nedovíme), akce nulová a napětí prakticky žádné. Jediné napínavé je, když se hrdina snaží dostat na ambasádu. Bondovkám se to neblíží ani z rychlíku. (21.08.2021)

Ani parodie, ani komedie. 1)  Spíše jakási variace na bondovské téma, než cokoli jiného, ostatně jak parodovat parodii samu? Zábavné ve filmu není vlastně nic. Snad jen pokusy o zobrazení československých reálií přivedou českého diváka k mírnému úsměvu._____ 2)  Chápu, že Padova není Praha a jen těžko bylo možné v té době natáčet na místě, ale alespoň se tvůrci mohli vyvarovat jazykových nesmyslů typu: Hotel Slovenska, Zapotocky Sklarny, Autobusova (název zastávky autobusu) či Vinař Slavnosti (na transparentu). O podivných černých uniformách československé policie ani nemluvím. Stačila by desetiminutová konzultace s lokálem nebo emigrantem z poslední vlny._____ 3)  Zaujal mě 43letý šmrncovní Dirk Bogart (agent Nicolas Whistler), jenž se ke své homosexualitě nikdy veřejně nepřiznal._____ 4) Film není ani parodie, ani komedie. Je to prostě nuda. Pro českého diváka kouzlem nechtěného díky odfláknuté práci tvůrců je tento amaroun bez chuti a zápachu alespoň trošičku zajímavý. (18.08.2022)

Jako komedie či parodie to není nic moc, naštěstí pro nás Čechy to má jednu humornou vrstvu navíc: jak Britové vykreslili Československo v 60. letech. Tvůrci se zjevně neobtěžovali najmout nějakého českého emigranta jako poradce a vystačili si se slovníkem, takže "české" nápisy jsou většinou plné chyb (a vesměs bez čárek a háčků): továrna má název ZAPOTOCKY SKLARNY, ve městě probíhají VINAŘ SLAVNOSTI, POŠTA má háček nad O, hotel se jmenuje SLOVENSKÁ....Zábavné jsou "české" lidové kroje, otec slečny Simonové se jmenuje také SIMONOVÁ atd. Prostě Čech se bude bavit o dost víc, než diváci ostatních národů. (07.02.2020)

Moc jsem se pobavil u toho, jak si britští tvůrci představovali Československo. Příliš se s ním nepárali a udělali z něj obskurní balkánskou zaostalou zemi, kde obyvatelstvo ještě chodí namnoze v krojích, které občas vypadají jako by jejich tvůrci snad kdysi viděli Prodanou nevěstu, ale pak se inspirovali snad i Tyrolskem. No, ještě že agentka Vlasta je hraná dobovou italskou kráskou, jinak by tohle Československo dopadlo úplně pod psa. Jinak, ani jako parodie na bondovky to není moc zdařilé. (20.02.2016)

Úsměvný pokus britských filmařů přiblížit a třeba i zparodovat život v někdejším Československu. Přestože přesun z ostrovů začíná statickým pohledem na Pražský hrad, v tehdejším Československu se docela určitě netočilo (kromě pinewodských ateliérů se točilo také v Itálii). Všude visí československé vlajky a prezidentské podobizny s člověkem lehce podobným Tondovi Zápotondovi (není tak ušatý), a sem tam v záběru přejede nějaký žigulík, ale domy, fasády, ulice i ostatní automobily jsou prostě západního střihu. České nápisy jsou všude, hodně z nich je zkomolených, chybí háčky a čárky, za všechny jmenujme nedotažený dvouřádkový transparent VINAŘ SLAVNOSTI či nápis PÁNSKÉ ZÁCHODY. Jména místních postav jsou bůhví proč rusky znějící, snad záměrně. "Na červen dost teplo" je označováno jako komedie, mnohem přesnější ale bude žánrové zařazení akční parodie. Našláplý začátek utone v milostné romanci a četných nedodělaných vtípcích, snaha tvůrců vést humor cestou grotesky (zakopávání o židle atd.) se zcela míjí účinkem. Dirk hrál v mnoha lepších filmech. (05.04.2012)