Horko jako v červnu

Až někdy půjdete na úřad práce, dejte si velký pozor, ať vás nezaměstná britská tajná služba. Jinak by si vás mohli vybrat jako náhradu za Jamese Bonda a vaše pracovní cesta do Prahy se mohla změnit ve velké dobrodružství. Natáčelo se sice v Padově (lepší by byla Vídeň no), tvůrci si o životě u nás a hlavně češtině moc nenastudovali (znali tak akorát prezidenta Zápotockého).  Postavy mají často ruská/jugoslávská jména, české nápisy mají špatné skloňování a v restauraci hraje ruská hudba. Druhý problém je, že film ve srovnání s jinými agentskými parodiemi se dost drží při zemi. Představoval bych si daleko víc humoru a zábavy. Na druhou stranu má film velmi dobré herecké výkony, ať už hlavních nebo vedlejších postav, takže za shlédnutí určitě stojí. (30.06.2022)

Moc jsem se pobavil u toho, jak si britští tvůrci představovali Československo. Příliš se s ním nepárali a udělali z něj obskurní balkánskou zaostalou zemi, kde obyvatelstvo ještě chodí namnoze v krojích, které občas vypadají jako by jejich tvůrci snad kdysi viděli Prodanou nevěstu, ale pak se inspirovali snad i Tyrolskem. No, ještě že agentka Vlasta je hraná dobovou italskou kráskou, jinak by tohle Československo dopadlo úplně pod psa. Jinak, ani jako parodie na bondovky to není moc zdařilé. (20.02.2016)

Nojo, no. Parodie se musí umět. Dobré komenty Isard a Han22. Lehce se mi vybavil film dle románu le Carrého Muž, který přišel z chladu. Bylo docela zajímavé zjistit, co připadalo tvůrcům na filmu vlastně vtipné? Nechápal jsem, že si dali takovou práci s nápisy a měli je vesměs špatně. Britům by to nic neřeklo, bylo to typicky kouzlo nechtěného. A co se týká reálií? Na rozdíl od některých místních tydýtů vím, že šedesátá léxta byla obdobím citelného uvolnění a jak to v tehdejším Československu vypdalo si mohli tvůrci zjistit snadno. jenže to by byla práce a na tu podobní umělci nikdy moc nebyli, povrchnost i odfláknuté řemeslo tady přímo stříká ze všeho. Film nebyl ani zábavný, ani vtipný a zajímavý byl pouze tím, co asi tvůrci nechtěli. A k onomu Bondovi. Ten je přece v široké škále ironický až sebeparodující přece víc než dost. Když chcete natočit parodii čehosi, co je taky tak trochu parodie, co vznikne? Trapárna. A nezachrání ji ani nádherná Sylva Kscina, hvězda šedesátýcha sedmdesátých let, narozená v dnešním Chorvatsku řeckému otci a polské matce...to je společně s dvěma vtípky (o tom, jak se na Etonu stávají ze studentů komunisté a ono pozor na kořalku, vody se bát nemusíte a opak na konci) tak vše, co stojí na skoro stominutové trapárně za povšimnutí... (09.08.2022)

Že je James Bond nesmrtelný filmový fenomén nelze vyvrátit. Dle něho vzniklo nemálo napodobenin, ale stejného věhlasu žádný nedosáhl. Dle stejného námětu vznikaly i komedie a parodie a tam už záleželo na koncepci vážnosti a humoru. Mimo jiné můžeme vstoupit i do české tvorby a připomenout si například vynikající film 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). O tři roky dříve vznikl tento britský snímek a k nějakému překvapení se odehrává v komunistickém Československu. Na svou dobu však byly české reálie samozřejmě natáčeny v jiných lokacích, že prý snad v Itálii, a tak se tu objevuje pouze jeden jediný český originální motiv a tím je klasická scenérie Pražského hradu z pohledu od nábřeží. A tak tu máme klasický špionážní žánr lehce parodující studenou válku, politické rozhraní a vše s žánrem spojené. Skutečně jen lehce, což znamená, že veškeré dění občas přívodní úsměv a to je vše. O nic bláznivého se nejedná. A nás Čechy navíc pobaví i tvůrčí představy o Československu. České vlajkami ozdobené ulice, podobizna prezidenta, uniformy policie, lidové kroje, kroj sokolské stráže, české nápisy, atd. atd. A jak to všechno začne? Na pracovním úřadě, kde nezaměstnaný spisovatel nuceně dostane řemeslnou práci, aby byl nakonec nevědomky coby kurýr poslán do Prahy britskou zpravodajskou službou a že knižní český průvodce obsahuje tajné informace pro kontakt nacházející se v Zápotockých sklárnách? Na správný špionážní příběh samozřejmě nechybí ani krásná femme fatale. Úspěchu se snímek nedočkal, právě hlavně kvůli tomu, že byl prezentován jako komedie a přitom se tak nijak zvlášť netváří. I když místy snaha o humor znát je. Po shlédnutí tak spíše z diváckého vědomí omšele vyšumí. Za zhlédnutí však stojí a to alespoň pro nás, právě kvůli tomu, že se odehrává v komunistickém Československu. Nic víc výjimečného v tom není. (25.03.2021)

Ani parodie, ani komedie. 1)  Spíše jakási variace na bondovské téma, než cokoli jiného, ostatně jak parodovat parodii samu? Zábavné ve filmu není vlastně nic. Snad jen pokusy o zobrazení československých reálií přivedou českého diváka k mírnému úsměvu._____ 2)  Chápu, že Padova není Praha a jen těžko bylo možné v té době natáčet na místě, ale alespoň se tvůrci mohli vyvarovat jazykových nesmyslů typu: Hotel Slovenska, Zapotocky Sklarny, Autobusova (název zastávky autobusu) či Vinař Slavnosti (na transparentu). O podivných černých uniformách československé policie ani nemluvím. Stačila by desetiminutová konzultace s lokálem nebo emigrantem z poslední vlny._____ 3)  Zaujal mě 43letý šmrncovní Dirk Bogart (agent Nicolas Whistler), jenž se ke své homosexualitě nikdy veřejně nepřiznal._____ 4) Film není ani parodie, ani komedie. Je to prostě nuda. Pro českého diváka kouzlem nechtěného díky odfláknuté práci tvůrců je tento amaroun bez chuti a zápachu alespoň trošičku zajímavý. (18.08.2022)