Bury My Heart at Wounded Knee
Moje srdce pochovajte pri Wounded Knee
Režie:
Yves SimoneauScénář:
Daniel GiatKamera:
David FrancoHudba:
George S. ClintonHrají:
Adam Beach, Anna Paquin, August Schellenberg, Aidan Quinn, Colm Feore, Fred Dalton Thompson, Shaun Johnston, Gordon Tootoosis, Eddie Spears, Sean Wei Mah (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama z původní produkce HBO vychází ze stejnojmenného bestselleru, který zachytil zničující dopad dobytí Divokého západu na domorodou kulturu amerických indiánů v druhé polovině 19. století. Sledujeme jej na osudu tří pozoruhodných postav. Charles Eastman (Adam Beach), původním jménem Ohiyesa, je Sioux, ale vystudoval v Dartmouthu a přizpůsobil se světu bílých. Sedící býk (August Schellenberg) je proslulý náčelník indiánského kmene Lakotů, který se odmítá podřídit vládě a do posledního dechu hájí identitu svého lidu, jeho důstojnost i posvátné indiánské území - zlatonosné Black Hills. A senátor Henry Dawes (Aidan Quinn) je jedním z těch, kdo spoluvytvářejí vládní politiku týkající se indiánských záležitostí. Zatímco Eastman s učitelkou Elaine pracují na zlepšení životních podmínek v rezervaci Siouxů, senátor lobuje u prezidenta USA. Řešení též slibuje mesianistické hnutí proroka Wovoka, ale po té, co je Sedící býk zabit a 29. prosince 1890 sedmá kavalerie zmasakruje stovky lakotských mužů, žen a dětí u Wounded Knee, jsou všechny naděje ztraceny. Film natočil režisér Yves Simoneau. (Cinemax)
(více)Recenze (83)
Bitva u Little Big Hornu byla posledním velkým úspěchem Indiánů, nešťastný masakr u Wounded Knee jejich definitivním pokořením. Děj filmu (a stejnojmenného románu) je orámován těmito zlomovými událostmi, o nichž sice nezvíme přemíru kdovíjak zdatně podaných informací (normální televizní šeď), ale lze je s povděkem přijmou coby odrazový můstek k zamyšlení nad tím, jakou cestou se utvářely moderní Spojené státy americké; jak velcí bílí mužové odpradávna vše myslitelné (také tradice nebo lidskou čest) převáděli na peníze a kde ty přestaly plnit svou funkci, nastoupily zbraně. Není snadné takový přístup odsoudit, či akceptovat. Je dán dlouhodobým historickým vývojem a mentalitou lidí, kteří si svou zemi a svobodu museli vybojovat. Kolik dalších zemí si dvakrát do roka připomíná ty, jež padli během válek? Pro zpestření diskuze doporučuji zhlédnout také Bowling for Columbine (z něj by možná stačily úvodní animované dějiny USA). 60% Zajímavé komentáře: Kimon, J.Connor, bidja ()
Povedená rekonstrrukce "domestikace" amerických indiánu. Američané tehdy s původními obyvateli zacházeli jako náckove s židy v době své největší slávy. Snímek se mi dost líbil. Není mnoho filmu, které by líčily tuto část dějin indiánu. Herci v rolích indiánu skvělí, náčelnicí opravdu uvěřitelní s autentickým vzevřením. Cosi přes 80% to bude. ()
Dojemný a pravdivý film o pohnutém osudu amerických indiánů. Děj až občas nabírá dokumentaristických rozměrů, jak moc se drží faktů. Celý film doprovází skvělá hudba a krásné scenérie. Až na občasné nudné pasáže a malý prostor pro Annu Paquin nemám, co vytknout. Film, který člověka rozhodně nutí k zamyšlení. ()
Príbehom vierohodne pôsobiaci film, ktorý sleduje udalosti od Bitky pri Little Big Horn až po nahnanie indiánov do rezervácií a zbavenia ich práv na ich územia. Na televízne spracovanie veľmi dobré vojnové scény a citlivý prístup k ošementnej tematike. Ďalší z radu filmov o vyvlastňovaní indiánov, ktorý si neberie servítku čo sa týka prístupu bieleho človeka a snaží sa čo možno najobjektívnejšie popísať vtedajšie udalosti. ()
Asi vcelku nemá smysl k tématu něco říkat. Jen to, že oproti knížce Dee Browna je toto vyprávění k divákovi mnohem šetrnější a nenutí ho se koukat na zvěrstva vyhlazovací války vedené v zájmu osidlování Západu. Určitě bych k tomuto tématu doporučil mnohem rozsáhlejší a vydařenější materiál http://www.csfd.cz/film/175926-na-zapad/ v produkci Spielberga. Díky silnému závěru 80% ()
Galerie (25)
Zajímavosti (4)
- Podobné téma chtěl kdysi přenést na plátno už Martin Scorsese v 70. letech za účasti Marlona Branda, ale nezdařilo se. (ČSFD)
- Celá událost vypukla nejspíš omylem, když hluchý indián Černý kojot neodevzdal zbraň, protože neslyšel povel. Následně nastal zmatek, protože armáda si myslela, že Siouxové chystají vzpouru a hodlají opustit rezervaci. Ale mohlo jít i o úmysl, aby USA získala půdu, kterou indiáni nechtěli prodat. (Lottr)
- Armáda USA do vojenské akce zapojila asi 500 mužů, z toho u Wounded Knee padlo zhruba 25 vojáků a 39 jich bylo zraněných, většina omylem, zmatenou palbou do vlastních řad. Ztráty z řad indiánů čítaly asi 178 mrtvých, 89 zraněných a 150 pohřešovaných, z toho většina žen a dětí. (Lottr)
Reklama