Milionář z chatrče

Kouzelnej film se strašně pěknou atmosférou, kterej zahřeje u srdce a pohladí po duši. Srovnání s Městem Bohů mi nepřijde zas až tak vhodné, ačkoliv se to logicky nabízí. City of God je totiž chladný a težkopádný konstrukt bez osobnosti, zato Slumdog Millionaire je divácky vděčnou hřejivou a hlavně svižnou pohádkou, která si nenese žádné velké poselství, ale o to je upřímnější. Že je Danny Boyle hračička a vizuální kouzelník dokázal už mnohokrát, a i nyní nabízí divákům dokonalé splynutí obrazu a hudby. V podstatě ve všech scénách, ke kterým hraje některá výraznější skladba, mi nezbylo nic jiného, než jen s obdivem civět na obrazovku a žasnout. Tolik nápadů a vychytávek se často nevidí. Na nejlepší film bych to letos sice nepasoval, ale režie by si ocenění stoprocentně zasloužila. (30.12.2008)

Bollywoodský feeling bez písniček, britská škola bez tamních trademarků a americký patos bez hollywoodských hvězd. Pejsek Boyle na svůj dort nepotřeboval kočičku a narval do něj ty nejlepší ingredience. Chutná to skvěle, ale někde v půlce desáté lžíce si člověk začne uvědomovat, že je to možná až příliš ambiciózní a příliš kašírované a že to pravděpodobně bude muset dojíst až na druhý pokus. Ve Slumdogovi se toho děje TOLIK, což je ještě podtrženo rozsekáním do jednotlivých vzpomínek, že se nikdy nepřestanete soustředit na scénář jako takový. Pořád vám někde vzadu v hlavě bude někdo našeptávat, že "je to všechno dáno". Na režisérovu otázku z úvodu lze tedy odpovědět velmi rychle. Divák nevyhraje dvacet milionů rupií, příjemný pocit mu nicméně zůstane. Boyle sice ždíme publikum úplně jinak než Fincher v Buttonovi, ale úplně stejnou intenzitou. Oba však natočili pohádku pro dospělé, která si často nebere servítky, ale v globálu hraje spíš na slzné kanálky než haldu neuronů. Buď jak buď, Boyle přesto Fincherovi ujíždí, protože jeho film je díky hercům-nehercům bezprostřednější, díky exteriérům živější a díky omezenému rozpočtu vynalézavější. Srovnávám čistě proto, že jestli to Milionář na Oscarech projede ve prospěch renderovaného Brada Pitta, budeme moct Akademii přejmenovat na sbor profesionálních plaček. :) (26.01.2009)

Jsou filmy nabité hollywoodskými hvězdami a je to propadák. Na druhou stranu jsou i filmy, ve kterých hrají samí neznámí herci a při jeho sledování se nám tají dech. Takový je i Milionář z chatrče. Oblíbená soutěž hrajíci prim ve filmu, který již posbíral spoustu cen a ty velké ho jistě ještě čekají. Já jsem uchvácen hned dvakrát. Za prvé samotným filmem a za druhé samotnou soutěží. Přiznám se, že při jejím sleodvání jsem byl málokdy tak napnut jako v této zinscenované verzi. Pohádka o Honzovi, který se potloukal indickou chudobou, až jej nakonec láska přivedla k nečekanému a vlastně ani nechtěnému bohatství. Tak to máme přece rádi, protože skutečnost bývá často mnohem horší než podmínky dětí, do jejichž života můžeme těmito dvěma hodinami nakouknout. (10.05.2009)

Adept na Oscara a další práce Danny Boylea mě hodně překvapila. Na první zkouknutí hrubého seznámení s příběhem mě totiž udivoval fakt, že se to odehrává kolem indické adaptace Chcete být milionářem, no a po samotném shlédnutí jsem měl oči dokořán s tím, co právě režisér dokázal provést s tak nenápadným přesto originálním námětem a hlavně co se samotnými indickými herci dokázal za zázraky. Milionář z chatrče je totiž příběh kluka, který ke štěstí přišel, od začátku až do konce a opravdu hezky se na to kouká celé dvě hodiny a to se nestává často. Celý film totiž plyne neskutečným tempem a Danny Boyle po Sunshine dokazuje, že je režisér číslo jedna ve Velké Británii, protože tohle by opravdu jen tak někdo nedokázal. Ta práce s tím něco takového v Indii natočit musela být totiž opravdu náročná. Když totiž sleduji v jakém prostředí se film odehrává nestačím se divit, a to je také jeden z důležitých aspektů filmu, prostředí. Dále to jsou herci, muzika, která přesně vystihuje děj, práce s kamerou, prakticky všecko co vás v tuhle chvíli dokáže napadnout. Já v tom nevidim ani jednu chybu. Ani na začátku, ani v průběhu ani na samotném konci filmu. Ten film je dokonalý jak je slunce na nebi žluté. Milionáře z chatrče jsem si na první shlédnutí okamžitě zamiloval a věřím, že nebudu sám. Tentokrát adepti na Oscara budou mít co dělat, jelikož rozhodnout se mezi tímto filmem a Wrestlerem by pro mě bylo více než obtížné. (16.01.2009)

Nefalšovaný celuloidový kolotoč života. Zločin, osud, napětí i osobní drama. A hlavně opatrná love story, která je právě tím rozhodujícím ukazatelem, který Milionáře odděluje od jiných životopisných příběhů. Za doprovodu soundtracku přesně na rozhraní dynamického Boyleho stylu a fascinujícího orchestru se zřetelně ukazuje, že divácká obec potřebuje "lidské příběhy". Ještěže tak. (31.12.2008)