Milionář z chatrče

Adept na Oscara a další práce Danny Boylea mě hodně překvapila. Na první zkouknutí hrubého seznámení s příběhem mě totiž udivoval fakt, že se to odehrává kolem indické adaptace Chcete být milionářem, no a po samotném shlédnutí jsem měl oči dokořán s tím, co právě režisér dokázal provést s tak nenápadným přesto originálním námětem a hlavně co se samotnými indickými herci dokázal za zázraky. Milionář z chatrče je totiž příběh kluka, který ke štěstí přišel, od začátku až do konce a opravdu hezky se na to kouká celé dvě hodiny a to se nestává často. Celý film totiž plyne neskutečným tempem a Danny Boyle po Sunshine dokazuje, že je režisér číslo jedna ve Velké Británii, protože tohle by opravdu jen tak někdo nedokázal. Ta práce s tím něco takového v Indii natočit musela být totiž opravdu náročná. Když totiž sleduji v jakém prostředí se film odehrává nestačím se divit, a to je také jeden z důležitých aspektů filmu, prostředí. Dále to jsou herci, muzika, která přesně vystihuje děj, práce s kamerou, prakticky všecko co vás v tuhle chvíli dokáže napadnout. Já v tom nevidim ani jednu chybu. Ani na začátku, ani v průběhu ani na samotném konci filmu. Ten film je dokonalý jak je slunce na nebi žluté. Milionáře z chatrče jsem si na první shlédnutí okamžitě zamiloval a věřím, že nebudu sám. Tentokrát adepti na Oscara budou mít co dělat, jelikož rozhodnout se mezi tímto filmem a Wrestlerem by pro mě bylo více než obtížné. (16.01.2009)

"I já věděl, že to byl Amitabh Bachchan." Já se tedy nechci moc chlubit, ale neznám žádnou otázku, na kterou zní odpověď: Amitabh Bachchan. Takže 1.000 rupií nevyhrávám a pod vousy si mudruju něco o podvodu. Přitom evidentně stačilo znát pár odpovědí a čekat na přesně mířené otázky. Já bych je nedostal, takže to je asi důvod, proč se ten film točil o Jamalovi. Nechci vypadat nějak závistivě, ale mám pocit, že celé to bylo vykalkulováno příliš precizně na to, aby mě to bombajské bláto obalené v cukrové vatě nějak zvlášť zaujalo. Pro mě to zkrátka bylo dobré, ale rozhodně kvůli tomu nebudu vyzývat všechny trpící osmahlé hochy k tomu, aby se vydali do Evropy zajišťovat lékařskou službu, porodnost a pásovou výrobu Mercedesů. (07.02.2017)

Kouzelnej film se strašně pěknou atmosférou, kterej zahřeje u srdce a pohladí po duši. Srovnání s Městem Bohů mi nepřijde zas až tak vhodné, ačkoliv se to logicky nabízí. City of God je totiž chladný a težkopádný konstrukt bez osobnosti, zato Slumdog Millionaire je divácky vděčnou hřejivou a hlavně svižnou pohádkou, která si nenese žádné velké poselství, ale o to je upřímnější. Že je Danny Boyle hračička a vizuální kouzelník dokázal už mnohokrát, a i nyní nabízí divákům dokonalé splynutí obrazu a hudby. V podstatě ve všech scénách, ke kterým hraje některá výraznější skladba, mi nezbylo nic jiného, než jen s obdivem civět na obrazovku a žasnout. Tolik nápadů a vychytávek se často nevidí. Na nejlepší film bych to letos sice nepasoval, ale režie by si ocenění stoprocentně zasloužila. (30.12.2008)

Na plný počet to nakonec není. Boyle se obklopil výbornými téměř neherci, oprášil své zkušenosti s běháním z 28 dní poté a v první polovině servíruje po audiovizuální stránce prakticky unikátní majstrštyk. Bůhví proč se ale v druhé polovině naprosto odkloní a pošle film.. Ne do háje, ale z jedinečného veledíla je najednou "jenom" vysoký nadprůměr... Což za stávajících okolností a s laťkou nasazenou do nebeských výšin bohužel bohatě stačí na to, aby ta jedna hvězdička šla prostě dolů... Mimoto.. finále vypočítavé, a rádoby dojemný konec mne nechal absolutně chladným, navíc, i když je relativně krátký, stejně sem měl chuť už už ho utnout, protože... na mě prostě nefungoval. Nevím... Možná jsem se namlsal všemi těmi nadšenými ohlasy a výkřiky o nejlepším filmu roku a jedním z nejlepších filmů vůbec, ale pro mě není Milionář z chatrče ani film, který bych si zařadil do své osobní Top... Takové Miliony na mě zapůsobily mnohem víc... (04.01.2009)

Po vydařeném Sunshine další skvělý projekt D.B., od kterého jsem díky námětu nečekal, že dopadne takhle impozantně. Spíše jsem si skepticky představoval, že se mladý hoch ztratí někde uprostřed nudné cesty a film nakonec skončí fiaskem. Trailer vypadal nadějně, jsem rád, že jsem se mýlil a Boyle se opět trefil přímo do černého. Nejdříve bych rád zmínil hudební stránku A. R. Rahmana a spol., která je sice malinko v pop/disco stylu, ale ke scénám se trefně hodí a dotváří tak úchvatnou a dynamickou audiovizuální jízdu ve slušivém bollywoodském stylu. Chytře jsou také vyprávěny jednotlivé otázky/odpovědi soutěže a jejich vazba na Jamalovi vzpomínky na jeho strastiplné cestě za svou vyvolenou. Jednou z hlavních složek, proč je tento film úspěšný, je i výborné herecké obsazení. Jednotlivé charaktery a výkony všech představitelů jsou věrně podané a nemám zde v podstatě nic, co bych vytknul. SM je když to řeknu upřímně, trochu nasládlý pohádkový příběh o chuďasovi, který si razí cestu přes překážky a snaží se osvobodit svou princeznu. Výsledné spojení jednotlivých segmentů (chudoba, romantika, násilí, zrada a láska), jak je nám prezentováno v této koláži, je však velmi působivé a vyvolává ve mně pocity naplnění. Slumdog Millionaire je zkrátka tím, čím si jej přejeme mít, příběhem o osudové lásce v bohatě vykreslených detailech a bez zbytečných klišé. Rok 2008 nakonec přeci jen nebude tak chudý, jak to ještě na počátku zimy vypadalo. Go, Danny, Go! (9/10) (04.01.2009)