Max Manus

Jeden z mnoha důkazů, že v jednoduchosti je síla a nápaditost důležitější rozpočtu. Dvojce, jež nám přinesla nudné Sexy Pistols, udělala reparát se vší parádou. Přímočarý příběh norského válečného hrdiny je natočen civilně, ale bez odfláknutí, akce řízná a dynamická, kamera krásně přechází z detailní ručky a do malířského stativu (který ovšem občas skočí na koleje či jeřáb), lesy i města norská se postarají o zajímavý look a herci se postarají o divákovu víru v dobré konce. Rád bych zdůraznil, že tak krásně jednoduchý a fungující nostalgický závěr už jsem dlouho neviděl - až mi trochu cukla očka a chvíli jsem uvažoval o pěti hvězdách (jenže o těch se neuvažuje a film měl některé lehce vatovité momenty). Škoda, že čeští odbojáři takhle svěží, nostalgický a hrdost diváků posilující pomník nemají. Max bojoval ve Finsku proti Rusům a doma proti Němcům, jenže Hunové jsou jiná káva a odboj má jiná pravidla než otevřená válka, společné ale mají to, že abyste zvítězili, musíte hodně ztratit... 80% PS: Winge to sluší stejně jako v Cold Pray a Max je asi nejlepší film o umírání mladých kluků ve válce... (09.08.2010)

Životopisná vojnová dráma od ktorej som čakal trocha viac. Problém nevidím ani tak vo forme a natočení, filmárske remeslo tu bolo zvládnuté veľmi dobre, konieckoncov tak ako som u severanov zvyknutý, skôr ma nenadchol obsah. Niežeby záškodnícka činnosť Maxa Manusa nebola dostatočne zaujímavá, ale v konečnom dôsledku neišlo ani o žiadne terno, aj keď to určite bola hrdinská a dôležitá osoba čo sa týka nórskeho odboja. Miestami sa mi však ich akcie zdali mierne infantilné a protiopatrenia okupantov zase okato nedôsledné. Zišlo by sa tiež viac napätia a hlavne snímok vylepšiť po dramatickej a emotívnej stránke. Silný priemer. 65/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (13.04.2015)

"Když jsi dokázal potopit Donau, sejdeš teď se mnou i tyhle schody". Je po válce a Max s nervy nadranc sedí opilý v místnosti a připíjí si na vítězství se svými mrtvými kamarády. Přežil. Proč, když nemá už pro co a koho žít? Tvrdá norská škola, z dnešního pohledu možná příliš sentimentální až patetická, ale dle mého přesto tvrdá. U nás v Protektorátě to bylo daleko daleko horší. Naši parašutisti to nepřežívali a podpora obyvatelstva byla díky dobré práci Gestapa také menší. Přesto bych si přál, aby i u nás vznikaly filmy o našich hrdinech, tak dobré jako Max Manus. Je dobré mít své hrdiny a ti naši (ti ze západní fronty) si svých 15 minut slávy jako Manus rozhodně neužili. 90% (17.11.2011)

Tak takhle má vypadat správnej válečnej film. Být reálnej, válečnej, a zajímavej. A představil nám zajímavou a odvážnou postavu, o které jsem nikdy neslyšel, a přitom je tak zajímavá a odvážná. Je to film hodnej doporučení. Je zajímavej, válečnej, reálnej a Manus je zajímavej a odvážnej. A tohle je komentář jak od retarda, já vim... (03.04.2011)

Když jsem tak koukal na třetí sérii Battlestar Galactica, zachtělo se mi popatřit nějaký odbojářský film z druhé světové. I padl jsem nikoli za vlast, ale právě na tento film, anžto jsem si vzpoměl, že před časem jsem slyšel, že Švédové - totiž pardon, Norové (to víte, to už je taková Věc) něco takového točí. Tož, špatné to nebylo, ale válečné kříže, tedy hodnotící hvězdy, to získává spíše za komornější prvky a poukaz na některé morální aspekty odboje (třeba když po útoku na lodě je v přístavu zastřeleno několik dělníků, zatímco odbojáři slaví). Akční scény bohužel působí i přes slušnou technickou stránku trochu naivně, např. ta naháněčka mezi motorkou a kolem, kdy střelec z mg-34 Manuse netrefí, zatímco on stengunem kulometčíka ano střelbou naslepo dozadu (jeden norský list to v recenzi popsal jako "norský Rambo", tak daleko bych ovšem zas nešel). Ostatně celkově na mě okupace působila dost mírně, třeba v porovnání s tím, jak je líčena atmosféra protektorátu v Atentátu. Nutno říct, že se objevilo pár kritických historických hlasů, norský vojenský historik Lars Borgersrud (nutno dodat, že je prý považován za kontroverzního) např. tvrdí, že Manus ve skutečnosti v Zimní válce vůbec nebyl na frontě. Na druhou stranu při prvním útěku z Norska Manus prchal přes Švédsko a SSSR, těžko říct, jestli z toho něco dovozovat. Takže nakonec ano, slušný film na jedno podívání, ale např. zmiňovaný Atentát je o dost výš, i holandská Černá kniha se mi líbila víc, byť je někdy její akční stránka ještě nevěrohodnější. Ještě budu muset dát konkurenční dánský Plamen a Citron a hlavně Armádu stínů. (30.10.2011)