Roucho

Pro dnešního diváka příliš strnulé a statické, poutavé možná pouze pro věřící díky tématu ukřižování Ježíše Krista. Na druhou stranu konečně v České televizi po 70ti letech jsme měli možnost vidět film, který na dlouhou dobu určil směr velkofilmů. Druhá polovina filmu určitě lepší než druhá. Zajímavé vidět, stačilo jednou. (10.04.2023)

STAND BACK! YOU'RE NOT ON TRIAL! THERE'S NO EVIDENCE AGAINST YOU! THEN IF IT PLEASE YOU, SIRE, I'LL PROVIDE EVIDENCE! I HAVE NO WISH TO LIVE ANOTHER HOUR IN AN EMPIRE RULED BY YOU!! První cirka hodina je úžasná. Tribun Marcellus je floutek a jediný co ho zajímá je víno, ženy, zpěv. Bohužel pak přijede mesiáš na oslu a všechno zhatí. Marcellus ho musí ukřižovat a to už se k němu otočí zády i Demetrius, s kterým to vypadalo na velké přátelství. Jestli něco vyzdvihnu, tak určitě způsob, jakým je do filmu zakomponována postava Ježíše. Nikdy ho neukážou z blízka. Díky tomu dostává ve filmu opravdovou tajemnou formu. Výborný byl také Caligula a jeho věčně naštvaná nálada. Jak takovej blázen mohl být císařem, to tedy opravdu nevím. (23.12.2017)

"Hlavne buď Riman a buď čestný muž. Nikomu nedôveruj, iba sebe a spi s mečom po boku..." Taký typický zástupca hollywoodskych veľkofilmov, aké sa v tých časoch vo veľkom točili. Tento zaujme mladým R. Burtonom a sympatickou Jean Simmonsovou, no hlavne svojou výpravnosťou a veľkými davovými scénami, na ktoré dnes nemá nikto peniaze. Príbeh je pomerne zaujímavý, no s pribúdajúcimi minútami jeho atraktivita klesala, čo je trochu škoda, pretože sa rozbiehal veľmi slušne. Prikláňam sa k slabším štyrom hviezdam. 70%. (14.04.2024)

Spíše průměrný velkofilm, i když vzhledem k tomu, že se drtivá většina scén, možná úplně všechny, odehrávají ve studiu a nenachází se tu nějaké obrovské působivé davové nebo válečné scény, tak asi těžko nazývat Roucho velkofilmem. Jedinou opravdu působivou scénou byl závěrečný soud a psychopat Caligula. (19.05.2013)

Zřejmě si po úspěchu, který mělo MGM s Quo vadis, v 20th Century Fox řekli, že by film s podobnou tématikou (rozuměj křesťanskou) mohli zkusit taky... Vybrali si pro zfilmování stejnojmenný román Lloyda C. Douglase Roucho. A i dále se pustili stejnou cestou jako Quo vadis - apoštol Petr, charismatický římský voják, bláznivý císař a krásná dívka, která tentokrát není polská rukojmí ale vznešená Římanka... Jenže všechno bylo zkrátka horší. Předlohou počinaje, přes peníze, které byly do filmu investovány; přes Richarda Burtona, který svého Marcella Gallia nejen že podstatně hůře zahrál, ani svým vzhledem se Marcu Vinitiovi Roberta Taylora ani nepřiblížil (a to byl Burton skoro o 15 let mladší než Taylor - sic); představitel Calliguly měl do Nerona Petera Ustinova taky ještě cca parník a tak bych mohla pokračovat, až k celkové patetičnosti a přílišné melodramatičnosti filmu (když zahřmělo zrovna, když se Demetriovi představoval jeden z litujících Ježíšových učedníků, měla jsem fakt dost). Historickou věrohodnost snímku raději vynechám, škoda času, Tiberiova dávno mrtvá manželka Iulia v roce 30 na Capri, hovoří za vše. Konec si vypůjčili pro změnu ze staršího filmu Ve znamení kříže (1932). Ale přesto to nebylo zas až tak špatné, jak by se z mého komentáře mohlo zdát ;-)) necelých 70%. (11.03.2012)