Un secret
Tajomstvo
A Secret
Režie:
Claude MillerKamera:
Gérard de BattistaHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Cécile de France, Patrick Bruel, Ludivine Sagnier, Julie Depardieu, Mathieu Amalric, Nathalie Boutefeu, Sam Garbarski, Robert Plagnol, Valentin Vigourt (více)Obsahy(2)
Malý Francois vidí svou rodinu naprosto idylicky. Z krátkých vyprávění si v představách složil i romantickou minulost rodičů. Jediné, co nezapadá do této iluze dokonalého štěstí, je stále častější výraz zklamání v otcových očích, když se na Francoise dívá. Až v den svých patnáctých narozenin se Francois dozví pravdu. Nepřikrášlenou dětskou fantazií nebo lží. Nic není tak idylické, jak si vysnil, a minulost jeho rodičů je mnohem temnější, než se na první pohled zdá. Tíží je tajemství, které nikdy nemělo být vyzrazeno. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Velmi povedená záležitost. Sága židovské rodiny z Paříže od r. 1936 do 1985. Chvílemi složité, střídání časových rovin. Hudba-Zbigniew Preisner se nezapřel ve svém původu, přizval i legendárního Josefa Skrzeka z SBB. Kameraman se vyřádil. "Ztrátu své rodiny přežil, ztrátu psa nikoliv". O ději těžko něco napsat, musí se vidět. ()
Příběh je hodně zajímavý a silný, jen ten způsob vyprávění - tj. skoky v čase podobné jako v EDITH PIAF - je malinko nešťastný a zhoršolval orientaci v ději. Nicméně i tak jsem si film docela užil a potěšil rovněž osobní účastí režisér Claude Miller, který si svůj film na festivalu uvedl a odměnou mu bylo vyprodané kino. // FFF 2007 ()
Naprosto respektuju vážnost a myšlenku tématu. Přesto si myslím, že takhle sterilizovat takto silný příběh je chyba. Opravdu emoce, jejich zabarvení, podpoření hudbou, by dodaly příběhu naléhavost a bezmoc, nikoli jen faktickou ale i divácky sdílenou. Jinak není filmu co vytknou, stylizace, obraz, herci, scénář, vše sedí, jak má. Žel režisér se rozhodl, že nám bude jen sdělovat, nikoli vyprávět a tím nás připravil o divácký zážitek a barevnější pohled na historii. Skutečný příběh francouzské židovské rodiny za války, pře a po ní, který jest vykastrován necitlivou rukou režiséra... 50% ()
Příběh mě zaujal, ani herecké výkony nebyly špatné, jen to zpracování mi nějak nesedlo. Občas se mi to zdálo až moc přeplácané, příliš vyumělkované (střídání barevných a černobílých záběrů - hezké, ale kolikrát už to tu bylo?, a pak ty efekty - točící se proužek a barevné hvězdičky či co to bylo ... ). Taky bych možná trochu víc omezila vypravěče, občas se mi zdál zbytečný a jen kazil působivé scény. 60% ()
Skoky v čase mi nevadily, oceňuju myšlenku, respektuju vážnost tématu. Přesto mi s ohledem na potenciál chybělo to hlavní – emoce. Bylo fajn obdivovat a sledovat francouzské duo Ludivine Sagnier a Cécile de France, které bylo v nedávné minulosti mokrým snem nejednoho diváka… Malý François má napjatý vztah se svým otcem. Vnímáme ho jako křehkého hocha, který je pro atletického otce neustálým zklamáním. Své pocity nedostatečnosti si kompenzuje po svém. Ovšem imaginární bratr je nakonec bratrem z masa a kostí, kdy jej i jeho matku stihl tragický osud. Stylizace, herci, kamera, to vše je solidní, ale od příběhu francouzské židovské rodiny před a po válce bych prostě čekal silnější zážitek. ()
Reklama