Sweeney Todd

Pravá a nefalšovaná špína Londýna. Vylíčení příběhu o vraždícím holiči pro změnu ve stylu syrového minimalismu jen vítám a samotný Ray Winstone je zatím nejlepší Sweeney Todd, jakého jsem doposud měla možnost vidět - a ostatně, i zbytku obsazení patří pochvala. Speciální uznání zasluhuje celým filmem prostupující, neokázalá, a právě proto působivá melancholie. (16.09.2012)

Srovnávat s Burtonem se nedá. Oba filmy mají společnou snad jen pošmournou atmosféru starého Londýna, ale jinak je to nebe a dudy. Zásadní rozdíl je v tom, že Moor Todda i Lovettovou polidštil, takže i přesto, že se řežou krky, aby si Londýňané mohli nacpat břicha vynikajícími koláčky, může člověk cítit k tomuto zrůdnému páru sympatie. Lví podíl na tom mají i oba hlavní představitelé a především Ray Winstone, od kterého bych se oholit rozhodně nenechal. SPOILER Moc se mi líbil závěr, kdy jsem se na závěrečnou otázku vyšetřovatele "Proč?" nedočkal žádných tupých zdůvodnění, ale pouhého "protože jsem mohl." 90% (14.04.2012)

V porovnání s tímhle Toddem je Burtonův radostnou selankou, kde vlastně všichni jen předstírají, že jsou zlí, ale nemyslí to tak úplně vážně a je to spíš sranda. Tenhle Sweeney Todd je psychopatickej padouch a svoje vraždy skutečně prožívá - ať už jde o to uspokojení nebo šok z toho, co provedl. A není úplně necitelnej, může se klidně i zamilovat nebo si někoho oblíbit a pak mu vadí, když ho musí zabít. Takovej je to chudák, no! Ray Winstone tu předvedl celou škálu různejch stavů a nelze než mu vyseknout poklonu. Atmosféra tohohle díla je těžce psychoidní a asi Vám nezpůsobí zrovna euforické opojení. A emoce jako hněv, depresi, frustraci, výčitky, lásku, vinu a pod., se z toho podařilo vyždímat mnohem víc, než z Burtona, odkud si nepamatuju nic krom švábů v koláčcích paní Lovettové, knírku Šáši Cohena a basu Alana Rickmana. (28.09.2012)

Velice příjemné překvapení, přestože jsem nedávno přelouskala knížku a člověk by tam našel i víc než deset rozdílů.. Nicméně musím ocenit, že tu šli docela do hloubky a dokázali vysvětlit, kde se v něm brala ta potřeba vraždit, přestože to byl jinak velice solidní a humánní člověk. Ze začátku jsem sice myslela, že vzhledem k množství krve to ani nedokoukám, ale s pár minipřestávkami jsem to zvládla a jsem ráda, protože v závěru jsem pocítila takové to uklidnění, že se příběh správně završil a přestože jsem si Sweeneyho vykreslila trochu jinak, tento se mi líbil taky. (22.12.2013)

V domnění, že se jedná o film od Tima Burtona, jsem si pustila tuto verzi. Jsem ráda za to, že došlo k této záměně, protože jsem po zhlédnutí Moorova filmu byla tím Burtonovým zklamána. Je totiž realistický, a tedy děsivější a působivější. Dokonce jsem chápala i počínání hlavní postavy. Takže jestli vás baví sledovat zvrácené podivnosti ze starého Londýna a oceníte navození iluze, že jste jejich přímými svědky, vězte, že tento film si zaslouží pozornost. (14.12.2007)