Bestie musí zemřít

Argento má na svém kontě mnohonásobně lepší filmy (Suspiria, Inferno, Phenomena, Tenebre, Tmavě červená...), přesto jsem byl spokojen. V Armádě démonů popadl dech, Giallo je sice o poznání slabší, i tak se ale jedná o více než průměrnou kriminálku. Masový vrah, který je možná brzy odmaskován, což ale je nutné pro další směřování příběhu, se zaměřuje na krásné dívky - cizinky, které nebude nikdo postrádat. U poslední však udělá chybu. Trochu jsem postrádal černé kožené rukavice, nechyběla však injekční stříkačka a chladné zbraně. Argentova oblíbená červená se objevila ve filmu v mnoha podobách - červené koberce, podlaha, sedadla, balkony, východ z diskotéky, růže (+žluté), sloupy, župan a ...krev. Vraždy i mučení jsou poměrně naturalistické, což není u Argenta překvapivé. V určitých momentech jsem si vzpomněl na Děs v opeře. Velmi dobrou hudbu (občas připomněla H.Pottera, jindy zvučela temnějšími tóny) složil Marco Werba. Z celkových 3,5 hvězd volím 4. (19.03.2012)

Zaplať pánbůh za Brodyho. A upřímně - za koho jiného? Seignerová je sice pořád kočka, ale přece jen už lehce zestárla, nemluvě o tom, že její role zahrnovala víceméně jen hysterický vyvádění. Elsa Pataky je zase celou dobu špinavá a od krve, no a komentovat přehrávaně postiženýho záporáka Briana Maye snad ani nemá smysl. Argento nabídl solidní červenožluté giallo, které počítá spíš s inteligentním divákem, tradičně dobré, ale bez takového toho koření navíc: bez větší porce krve, větší porce nechutností či alespoň ucházejícího padoucha. Závěr mohl být mimořádně silný, ale ta krev tekla z auta do cesty tak očividně, že ani tady nemůžu být stoprocentně spokojen. A tak končím stejně, jako jsem začal - vyzdvihnutím skvělého, lehce vyšinutého detektiva Adriena Brodyho. Na jeho věčně kouřící a nervózní temnou figuru byla radost se dívat. (25.05.2013)

Keby dal Argento trochu viac energie života do toho umierania a dej zdynamizoval, mohlo to byť pôsobivé, takto je to len priemerné, giallo. Herečky, teda potenciálne obete vražedného vyčíňania, sú nádherne, ale čo z toho, keď Argento s erotikou šetrí, ba dalo by sa povedať, že je v tomto ohľade lakomý. A. Brody a E. Seigner vedľa seba stále chodia a nepreskočí medzi nimi žiadna iskra. Hororová zložka filmu úplne chýba. Vlastne aj detektívne napätie. Gore scény, hoci ich nie je veľa, sú ale zaujímavé a krvavé detaily mrazivo odpudivé. Predpoklady zaujať má aj psychopatický zabiják (pán "Žltý") svojou zvrátenosťou a pohnutým životným osudom. Od začiatku je jasné, že ho niečo temné spája s inšpektorom (Brody). Hoci identita vraha bola odhalená skôr než som očakával, Argento dokázal príbeh o ňom ukončiť v správnej chvíli, čím sa vyhol prílišnej opisnosti. (17.11.2010)

Moje první srážka s Argentem dopadla blbě. Dostal jsem klišovitý scénář "vylepšený" nulovou atmosférou a debilními herci. Zejména vrchní řezník byl neuvěřitelný. Ovšem Emmanuelle Seigner mu zdařile šlapala na paty a v některých momentech se mu i vyrovnala. Fakt nevim, kdy se mi stalo naposledy, abych viděl dvě takové perly v jednom filmu. Brodymu bych pak doporučil, aby na tohle hodně rychle zapoměl. 15% (29.07.2010)

No, řekl bych, že i ten Karetní hráč měl zajímavější zápletku a barvitější průběh, tohle zase mělo lepší obal, lepší a hezčí herci, evidentně větší rozpočet, lepší exteriéry a interiéry. Takže to vlastně vyjde nastejno. Trochu jsem se nudil. Opět, jak je u giall zvykem, záporák je docela blbec a jeho pohnutky jsou trochu k smíchu. Brody má fakt charisma. Jak krásně by to skončilo, kdyby tam nebyla ta poslední minuta. Ale oni ji tam, samozřejmě, museli dát. (24.11.2013)