Tokio!

Film jako celek zachraňuje pouze prostřední povídka, která zlehčuje zbytečně hutný ráz tohoto dílka. A nepíšu "zbytečně" zbytečně. Obě zbylé povídky jsou totiž dramaty, které svou naoko se tvářící důležitostí a atmosférou nechtějí říci nic jiného než onu důležitost. Gondryho povídka zamrzí, i přes efektní scénu dívčiny přeměny. Kdybych nebyla obeznámená s jeho dílem, řekla bych, že filmy s kratší metráží prostě asi nebudou jeho parketa. Caraxova povídka je vtipná, na nic si nehraje, a i když by se jí mohlo taky mnohé vytknout, alespoň se nesnaží ze sebe udělat něco co není. Bongův ultra-asociál sice není nezajímavý, zahraje to ale natolik do outu "románkem" s roznašečkou pizzy, že příběh vyzní zcela do ztracena. (23.02.2011)

Interior design ***** Merde *** Shaking Tokyo **** (25.07.2011)

První a poslední povídka za 5* ta prostřední byla prostě divná.. :) na druhou stranu v člověku nějakou dobu zůstává. (30.11.2011)

První povídka vynikající, vtipná, s bizarním koncem. Druhá má taky slušný nápad, ale chtěla by lehce prostříhat (dlouhé překlady z posunkové hatmatilky do francouzštiny a do japonštiny u soudu). Třetí průměrná, je to spíš krátká anekdota než plnohodnotná povídka. (14.04.2012)

Velmi bizardní,obča silně artové a nonstop okouzlující.Všechny tři povídky jsou krásně režijně vedené,rozdílné a přitom zvláštně podobné.Rozhodně neopakovatelný filmový zážitek. (03.07.2012)

Interior Design - Na Gondryho, od nějž se mi ještě nelíbil žádný celovečerák, velmi dobré. Pomalejší nástup, ale dobré vypointování. 4* Hovno - Kromě úvodních cca deseti minut to stálo doslova za hovno. Japonský ukláněcí zprávy jsou z toho to nejděsivější. 1,5* Chvění v Tokiu - Nejlepší část filmu, vtipná, emocionální, invenční a alarmující. 5* - Celkově 3,5*, zaokrouhluji jako celek na 4*. (21.07.2014)

Třetí film rozhodně nejlepší. Malá zajímavost: Beat co hraje v prvním filmu je "Prago Union - Skládací", kde na to došli vážně netuším. (05.01.2016)

INTERIOR DESIGN Hned první film mě opravdu zaujal. Postavy jsou zajímavé, situace, ve které se nacházejí také a najednou ... - Nejlepší i nejhorší na tom je, že by to mohlo fungovat i bez onoho zvratu, což ten zvrat na jednu stranu dělá překvapivější a divnější, ale zároveň si vážně přeju vidět, jak by příběh skončil za normálních okolností. Laťka pro následující povídky byla nastavena opravdu vysoko. * * * * * MERDE Druhá povídka v řadě je ze všech tří bezpochyby nejdivnější (a nejumělečtější?). Nejsem jistý, jestli to není jen nějaká bláznivá vize bez hlavy a paty nebo zvláštní satirický film plný nejrůznějších symbolů. Já osobně se přikláním k druhé možnosti. Každopádně pan Merde je opravdu ohavný (stejně tak jeho právník a o jejich komunikaci se nebudu ani zmiňovat, avšak znechutit publikum bylo bezpochyby Caraxovým cílem) a já mám radši spíše stylové záležitosti, takže jenom * * * * SHAKING TOKIO Jak jsem předpokládal, Joon-ho Bong přišel s elegantní a stylovou povídkou, která zahnala pachuť z předchozího filmu. Netřeba říct více než to, že Bong dokázal opět zaujmout a překvapit * * * * * (09.09.2018)

Po shlednuti Paris, je t'aime jsem k teto serii pristupoval tak trochu opatrne ale doufal jsem, ze dalsi pruser se konat nebude a jsem rad, ze se nekonal. Mozna i proto, ze autori dostali vice prostoru pro realizaci sveho pohledu. Vyborny prvni minifilm, trochu nudnejsi druhy, ktery bych krapet zkratil, zakoncen krasnym tretim kouskem. Originalni a velmi zajimave. Jinak v podstate jako DaViD´82 (13.07.2009)

Všetky poviedky veľmi vyrovnané (21.07.2009)

Tak se zase intoši nažrali a můžou se přethnout v popisu toho, co že to chtěl umělec vyjádřit. To miluju. Ale radši k filmu. V Interioru mě zaujala hlavní hrdinka, byla svým způsobem přitažlivá. Ale jestli opravdu tak trpěla pod uměleckým partnerem a jeho ambicemi, nebo byla jenom neschopná a blbá - já se kloním spíš k druhé variantě. Merde byl ujetej, ale natahované "dialogy" s jeho překladatelem byly otravné. Zaujal mě hlavně kufr překladatele na letišti - dvoumetrová rukojeť a na konci malej batoh. Hikikomori hmm, holka zajímavá, děj ušel. Závěrem - intošina, která se v dobrém rozpoložení dala shlédnout, ale že bych si z ní sednul na zadek, to ne. 60% (21.11.2010)

Interior design skvělý. Gondry nezklamal, ale přesto mi připadla proměna až moc násilná, po tak dlouhém ukolébání jakože běžným příběhem. Dala bych **** . Druhá povídka dost zajímavá, ale možná kvůli smíchu pár lidí v kině ve chvílích, které mi zas až tak směšně nepřipadaly, jsem si to moc nevychutnala. Kanálová řeč mi přišla místy až moc úlet a určitým způsobem mi to připomnělo Holy mountain od Jodorowskeho. Dala bych *** a půl. Po druhé povídce jsem si říkala, že to je sice bezesporu skvélý film, ale na 100 procent to není. Pak mě ale naprosto dostal poslední příběh. Sice jsem po pár minutách postupně odhadovala co se stane, ale přesně tímhle způsobem mě dostal. Přišlo přesně to, co jsem chtěla, což bylo v tu chvíli naprosto dokonalé. Takže bych dala minimálně ******. (25.04.2011)

Opět pro mě zde platí: čím víc se na něco těším, tím víc mě to zklame! (17.07.2011)

Všetky tri kratke fantasticke filmy maly niečo do seba no mne sa najviac pačila ta druha o nestvure z kanalu. (31.01.2019)

INTERIOR DESIGN 5* MERDE 3* TŘESOUCÍ SE TOKIO 4* PS: nebýt druhého příběhu, bylo by to za 5* (19.05.2009)

Nápadité, ale poměrně náročné na pozornost. BANG. (26.05.2009)

absurdita na absurditu. Film pro náročnějšího diváka, svým způsoebm zajímavý. (13.07.2009)

Tento film mě prostě minul, celou dobu jsem čekal, až mě pohltí atmosféra města Tokia. Ale nic. Namísto atmosféry jsem dostal experimentální podívanou, kterou jsem zkrátka nečekal a v dané situaci ani nechtěl. Poslední povídka to trochu zachránila. Ta první mě moc nenadchla a druhá byla o Merde. Dvě hvězdičky - jeden a půl za 3. příběh a půlku za ten první. (13.03.2010)

Neskutočný japonský orgazmus.Tri krátke príbehy,traja režiséry,vtipné,originálne.nedá sa to tu opísať,treba vidno. 9/10 (10.04.2010)

po prvom videni je to za 3*...verim tomu, ze to pojde o nejaku hviezdu nahor ak to zrecyklujem v spravnom case (10.05.2010)