Bílá stuha

X -tá variácia námetu, dokonale literárne spracovaného napr. Williamom Goldingom v knižkách Boh múch a Dediči. O povahe zla a jeho zdrojoch. Je to síce pekne nafilmované, ale to je tak asi všetko. Významovo a dejovo obohraté ako staré elpéčky zväzáckej pop skupiny Elán. A asi aj tak prínosné. Až sa žiada povedať: Po "Kráľovnej bielych tenisiek" pre plebs je tu "Biela stuha" ako ľúbivý filmový pop hit pre tých, čo sa cítia byť intelektuálne skutočne na výške. Skutočnosť, že doba prísnych výchovných metód, zamračených pohľadov a upätej náboženskej morálky rozožiera spoločnosť ako celok a navonok poctivé správanie detí a mládeže sa pod šupkou predstierania mení na rýchlo sa šíriaci hnilobný, no neveľmi viditeľný tumor bola napríklad takým chasidom známa a verejne prezentovaná v stovkách ich ústne sa šíriacich poučných historiek už pred najmenej tromi stovkami rokov. (22.07.2013)

Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení... Z podhoubí udupávaného naleštěnou holínkou vyrůstají ty nejjedovatější muchomůrky aneb nad ukázkovou vzpourou deprivantů by shodně zaplakali Koukolík i Freud, nicméně ta není prostorem a časem vázána na severoněmeckou vesničku v době, kdy dračí setba nacismu už pomalu vystrkovala jedové zuby z neplodné hlíny. Jediným protijedem může být lidskost, takže si jdu pohrát se synkem a pak ho vzít k vodě. A doufat... (27.07.2012)

Na jednorazove pozeratenie nestravitelne. Ten film prvu hodinu v tempe cuva, cuva a cuva. Az kym nenarazi na tlacitko stop na prehravaci. Je to neskutocna nuda, pretoze pribeh neexistuje. Nema myslienkovu silu Bergmana, vizualnu virtuozitu Tarkovskeho ani filmarsku posobivost Vlacila. Vyborna ar*ova picovina tak ostava bez pochvalneho pridavneho mena. V druhej polovici to roztahane (velmi slusne povedane) rozpravanie vsak konecne zacne dostavat hlbku a vo vysledku z toho vylezie velmi zaujimava zalezitost, pri ktorej som si dokazal vyrobit tak diabolsku interpretaciu, ze sa mi to nakoniec az skoro pacilo. Skoro. Keby to malo o tristvrte hodinu menej, mohla to byt parada. 6/10 (20.11.2018)

Pravděpodobně paradoxně jsem se předposlední den festivalu dostal do stádia, kdy ne že by mě filmy nezaujaly a já vůči nim byl apatický, ale naopak se mi velmi líbilo vše, co jsem ten den viděl. Včetně a především Bílé stuhy. I když děj spíš pomalu pluje časem, aby se tu a tam zastavil a podrobněji rozebral nějakou událost, příhodu, a přesto že se mi postavy docela pletly (asi kvůli černobílému zpracování), jsem ty dvě a půl hodiny vydržel v pohodě. Dá se spekulovat o nutnosti/smyslu voice-overu, o tom, co by šlo zkrátit/vystříhat (linie hraběnky, její odjezd/příjezd a vůbec opakování a vracení se k událostem), ale celkový dojem hodně dobrý. 90 % (12.07.2009)

Námet skvelý, jednotlivé motívy na výbornú, len dohromady to spolu nedrží. Ako kniha by to vyznelo lepšie, ako film to nemá nič z filmárskeho storytellingu. Apaticky vyrozprávaný dej postráda výraznejšie okamihy. I tie, ktoré tam sú, sú nakrútené tak nezainteresovane, akoby sa jednalo o scénu kosenia trávy. Svoje určite robí aj absencia hudby, no problém je hlbšie. Rozumiem režisérskemu úmyslu i tej artovej póze, no nesúhlasím ani s jedným. (13.11.2010)