Bílá stuha

Film je jako had v teráriu a kolem něj nevině pobíhající myš. Fascinující pohled, od kterého nelze odtrhnout oči. Nevíme zda má hlad, kdy zaútočí.. Dusná a temná atmosféra německé vesnice, kde se plíží zlo jehož hlavní příčinou je v zárodku neskutečně přísná, vpravdě německá výchova, která pod rouškou morálky a řádu ničí i ty nejčistčí city jako je láska, radost z dětství, svoboda ducha.. Divák je připoután vynikající černobílou kamerou, nadprůměrnými hereckými výkony, ale hlavně geniální režií, která nabízí pohled na utrpení obětí zločinů jen v náznacích a v očích strachem zmatených obyvatel vesnice, což už tak temné a syrové drama povyšuje do hororových rovin. (27.07.2011)

Vcelku vydařená kamera, nadprůměrné herecké výkony, černobílá kompozice podtrhuje atmosféru, velmi zajímavá časová linie..... Ale otázka zní: "stačí to?" Mně ne, film skončil na půlce cesty, to ovšem neznamená, že to je hloupý nebo špatný film. Vůbec ne, jen měl vyšší potenciál výtěžnosti z tématu.... (11.06.2010)

Jedinkrát se nezvýší hlas, přesto nůž slov v rukou deprivace bodá jako ta nejostřejší čepel. Toť Hanekeho odosobnělý a přesto intenzivní Rok na vsi, nutno dodat Mrštíkovi na hony vzdálený.. Formou (výprava, kamera, svícení) dokonalá studie kořenů teroru, ať už klíčícího z politické, či náboženské živné půdy. Nevztahoval bych to jen na nacistickou generaci Německa, vždyť zlo v lidech je všude stejné a mění se jen čas, zvyky a okolnosti.. Je zvláštní, jak se Hanekeho tvorbou táhne černá stuha dětské zkaženosti. Nemyslím si, že je zakyslík, kterému mládež střílí prakem do oken, zvoní o půlnoci na zvonek a maluje kosočtverce na dveře - on jen chce nás rodiče upozornit na to, že jedině my jsme odpovědní za vštěpování hodnot, které se v poslední době čím dál tím víc vytrácejí.. (16.05.2013)

Stydím se, že se mi nedostává slov. Nepříjemný pocit napětí a tísně mě opanoval od první minuty, tíživě podvratná, melancholická atmosféra mi nedovolila dýchat. Chladně dokonalé, průzračně čisté vyprávění mě zahltilo krutě nepříjemnými otázkami, na které odpovědět si musím sama. Naštěstí. Michael Haneke ví, těm šťastnějším se možná podaří se toho vědomí alespoň dotknout. Drama, které by se klidně moho jmenovat "Pod povrchem aneb nacismus v nás"....Každopádně: Bílá stuha je mým filmem a Leonard Proxauf mým hereckým objevem za rok 2009. Stále se ještě vyplatí věřit v sílu filmového umění. (25.02.2010)

Studené jak sibírska zima. Haneke je majster. Majster vyvolávania emócii zdanlivou bezpocitovosťou a majster krutých obrázkov, ktoré vás neschopných slova nechajú sledovať záverečné titulky. Otázkou je, či vám tento prístup vyhovuje. Tématicky podobný Dogville som videl trikrát, Stuhu si už nepozriem nikdy. Keď točíte natoľko ťažký film, musíte sa za divákovu pozornosť nejak odvďačiť - buď katarziou, vontrierovskou "fackou", alebo aspoň náznakom satisfakcie - nie len dve a pol hodiny konštatovať, že staré časy stáli za hovno, a skončiť pritom, že to tak naozaj bolo. Najlepší Haneke čo som videl, to áno. Ale stále si myslím, že natočiť ten film "normálne,” by bolo omnoho výživnejšie. Čo som si mal z tohoto akože odniesť? (12.05.2013)