Neklidný

Velice kvalitní izraelské drama. Dva příběhy, otce-Mosheho, žijícího už 21 let v New Yorku a jeho syna Tzacha, žijícího v Tel Avivu. Toho i svou ženu před lety opustil a zanechal v Izraeli. Celých 21 let je otec a jeho syn bez kontaktu. Paradoxní je, že k sobě, sice horko těžko, najdou cestu až po smrti matky. Výborné herecké výkony, zvláště Mosheho Amara. (17.07.2016)

Na Neklidného jsem se rozhodla podívat, když jsem zjistila, že v něm hraje Ran Danker, který mě zaujal již ve filmu Eyes Wide Open. V popisu filmu se píše, že se střetávají dva lidé. Předpokládala jsem tedy, že na jejich vztahu bude většina děje postavena. Že budeme sledovat, jak se jejich počáteční obavy, vztek, léta ukryté a stále bolavé city či nesmělost budou postupně, přes všechny nesnáze a chyby, formovat do silného pouta mezi otcem a synem. Jenže jejich první setkání proběhne zhruba dvacet minut před koncem filmu. A je to přesně pouze tato krátká doba, v níž je nám jejich shledání, konflikty či usmíření ukázáno. Jinak většina děje se zaměřuje na Mosheho a jeho čtení poezie v klubu či čtení dopisů od syna. A z druhé strany na Tzacha a jeho pobyt v armádě, při plnění "úkolů" a nakonec při jeho propuštění. Příběh je natočen rozhodně kvalitně, ale postupem času může začít upadat do jednotvárnosti, zvláště, když jste byli zvědavi na jejich setkání. (13.03.2012)

Konečne sa niekto odvážil zobraziť židovskú tematiku aj inak ako holokaust, či komédiu dlhobradých roztržitých ortodoxných pánov s jarmulkami na hlave. R.Danker v roli otca, utekajúceho sám pred sebou a zo štátu, kde nedosiahol uplatnenie v umeleckej brandži sa smelo môže porovnávať s najväčšími esami hereckého neba. A len tým najväčším uveríte každé gesto, každý poryv tváre. Danker to ani nehral, on to skrátka žil. Ani sekunda ma nerušila, žiadne afekty, len sledujete ako cez kľúčovú dierku. Vynikajúce. (24.08.2010)

Poutavé a netradiční drama, které prostřednictvím příběhů otce a syna představuje zajímavé a drsné pohledy na současný Izrel a nepochybně nutí i k zamyšlení. Malinko mě zklamal konec, který tak nějak po tom všem vyzněl do ztracena, ale jinak film, u kterého jsem doslova hltala každou minutu. Lepší 4*. (13.03.2012)

Neprávom nie príliš známy izraelský film sa našťastie dostal do programu našich verejnoprávnych televízií, za čo im patrí vďaka. Málokedy mi zostane v hlave nejaký herecký výkon. Výkon Mosheo Ivgy, jeho splynutie s postavou vo mne vzbudzuje pocit, že sa jedná o autobiografický film, kde hrá samého seba. Omnoho mladší Ran Danker zaostáva iba o kúsok v úlohe jeho odcudzeného syna. Film sa zaoberá ich komplikovaným vzťahom, kde otec nie je schopný prijať zodpovednosť za svoj život , zatiaľ čo jeho syn sa musí vysporiadavať s vraždením teroristov, ktorí sú ale tiež otcovia rodín. Izraelská spoločnosť pôsobí navonok kvôli pretrvávajúcim konfliktom ako celistvá, Režisér Kollek sa snaží v tomto kontraste ukázať, že na tej najelemtárnejšej úrovni, v rámci rodiny, to vôbec nemusí fungovať. Potešilo ma porušenie niektorých zavedených dramatických klišé (postrelené dieťa nezomrie, Izraelský vojak sa normálne baví s mladými palestínčanmi a zbalia spolu ruské turistky). (22.05.2012)