Bílá vrána

Bála jsem se, že to bude jen další film ála legendární snímek Co žere Gilberta Grapea bez patřičných kvalit, ale Bílá vrána rozhodně obstojí. Při tomhle filmu ve mně emoce doslova cloumaly - prostě drama o lidských vztazích jak má být. Chválím i velmi kvalitní herecké výkony vcelku neznámých herců, sehráli to naplno a opravdově. (22.09.2010)

Film na téma soužití s autisty a o tom, jaké to je se o někoho takového starat. Takových filmů už byla natočená celá řada a tak i Australská kinematografie se rozhodla přispět svým dílem. Zpočátku to opravdu vypadá jako jeden z mnoha, kopie slavnějších brášků, ale nakonec mě přeci jen film oslovil, i když už mě toto téma spíše odrazuje. Obsahuje několi opravdu silných momentů, které se jen tak nevidí. Teenagerská láska na pozadí je zajímavý bonus. Škoda jen, že film na začátku zabředne do hlubokého žánrového klišé. Na druhou polovinu se však vydrží počkat, odměnou vám budou vypjaté i dojemné scény a kvaltní podívaná. (31.03.2009)

Film mi ukázal, že si nemám nač stěžovat. Hlavně není důvod. Zajímavé drama, které s podobným námětem tady bylo sice již několikrát, ale tady ukazuje jak je život ostatních členů rodiny autisty opravdu těžký. Film se zaměřuje spíše na pocity a strasti mladšího bratra, a docela mu to vychází. Jen mě zklamalo hraní - kompars- postižených lidí. I tak je to kvalitní film. (19.10.2008)

O tom, jak je důležité přijmout nejen sám sebe, ale i svou rodinu, ač není taková,jakou bychom si ji představovali. Thomasovi v tom pomůže jeho krásná a trpělivá spolužačka. Rodiče byli strašně silní, neumím si představit tuhle situaci. Bohužel neměli tolik času na své "normální" dítě. Moje oblíbenkyně Toni Collett byla zase dobrá. (09.01.2013)

Citlivé téma zaobalené do velmi vtipného kabátu. Filmů(i lepších) o autismu už bylo natočno opravdu hodně, ale tento mě opravdu chytl za srdce a rodina Mollisonů si mě omotala kolem prstu. Australané prokázali, že filmy točit umí a se scénářem si, pro mě velmi sympaticky vyhráli..scény nejen, že působily velmi reálně, ale mnohdy i velmi mile. Herecky skvěle zvládnuté a Toni Collette svým civilním projevem opět zazářila. Jedním slovem nádhera a pohlazení po duši. A dějová linie směřující k plyšovému medvídku Rexovi byla rozhodně originální a vtipná. (09.08.2009)