2012

Esenciálny Emmerich. Za hrsť pseudovedy, stereotypne (ale v rámci žánru funkčne) nastrelené postavy, všadeprítomný duch celkovej stupidity, lavíny pátosu, slzavých rozlúčok a humanistických prejavov, dychvyrážajúce výpravné scény, špičkové triky... a ohromná zábava. Prečo tentoraz áno? Pretože na rozdiel od rovnako pripečeného, no smrteľne nudného Dňa potom je 2012 prešpikované humorom (občas chceným, občas nie, ale to patrí k veci) a občas dokonca aj nahľadom. Asi 30% filmu som sa s chuťou smial. Plné hodnotenie nedám len preto, že ho mám u Ronalda vyhradené pre nedostižný Deň nezávislosti. Vrcholy filmu? Výbuch Yellowstonu a "Engine... start!" (12.11.2009)

Za naprosto excelentní vizuální stránkou, která při demolici světa překonává snad všechny katastrofický filmy dohromady, je bohužel hodně směšnej příběh, kterej u mě nejednou vyvolal posměvnej úšklebek, což se bohužel dostavovalo čim dál častějí, čim víc se film blížil ke konci a bohužel i ty katastrofický části ke konci ani zdaleka nedosahovaly toho, co se dalo vidět na začátku, navíc si myslim, že mimo tu vizuální stránku, je to naprosto typickej katastrofickej film, kterej nenabízí vůbec, ale vůbec nic novýho a spíš si vybral ty špatný věci k okopírování (19.11.2009)

Emmerich je buď naivní, nebo blázen, popřípadě obojí, stále však platí, že řemeslo má v malíčku a jeho filmy jsou až na výjímky dobrej relax, i když při něm musíte občas přimhouřit oči. Důležitý je jeho rozchod s Deanem Devlinem a Davidem Arnoldem, zde se opravdu přejít dá, 10 000 př. n. l. jsem ale opravdu už ztratil chuť vidět. (14.12.2009)

Nejhorší Emmerichův film. Čekal jsem nějakou vyjebávku, ale s až tak velkou katastrofou (myslím režisérsky) jsem nepočítal. Normálně se mi z těch megasračkovejch dialogů udělal nádor na vnitřním uchu. To snad nemohli tvůrci myslet ani z legrace. Začnu tím nejlepším, triky v Emmerichově podání jsou pompézní, ohromující (zvláště první polovina filmu), hroutí se vozovky, dálnice, budovy, tektonické desky, vlastně úplně všechno a skrze to kličkuje dvanáctimetrové auto, takovou destrukci jsem vážně ještě neviděl (při podjíždění padající dálnice jsem tu káru tlačil dopředu snad vším). No a pak se také přiženou více než kilometrové vlny tsunami, aby trochu umyly Himaláje, jenomže to už jsem byl tak unavenej od všech těch keců, hrdinských činů a zase keců, že jsem na to koukal se stejným zaujetím, jako na poslední filmy Stevena Seagala. Nejvíc mě iritovaly ty časové prodlevy našich hrdinů, kteří si musejí dát ještě jednu pusu a druhou, pak se rozloučí, no a dobře, ještě třetí pusu a mezitím zařvou stovky lidí. Film odsýpá jako přesýpací hodiny se štěrkem místo písku, či-li né moc rychle... no skoro vůbec. Na hodinky jsem se podíval nejmíň sedmkrát (ale jenom za první hodinu). Když to porovnám s Dnem nezávislosti, který má jenom o 15 minut méně, tak tohle bych podruhé nedal, ani kdybych si do každého oka vykapal celou lahvičku Visine. Na DN se můžu dívat každej druhej den a pořád se bavím, protože je to zábava se skvělými efekty a výbornými hláškami. 2012 je .. (píp) .. s nejmonstróznějšími efekty, s žádnými hláškami, za to se spoustou hodně blbých scén a dialogů. Závěr je skutečně nechutně zkriplený. Velké zklamání. 200 miliónů dolarů(rozpočet)/715 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/157,5 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (18.11.2009)

Měl bych se sice ultimativních hodnocení zdržet, ale 2012 považuji za nejlepší a nejzábavnější Emmerichův film od DNE NEZÁVISLOSTI, protože je obhájitelná jako dobrý objekt. Naivní divák nebude mít problém se s postavami ztotožnit, fandit jim a bát se o ně/spolu s nimi, ten poučený - kritický - zase nemá důvod se hlouposti filmu vysmívat, protože 2012 je nesmírně uvědomělý katastrofický velkofilm, jehož ústřední postavou je spisovatel kýčovitých katastrofických knih, který je obeznámen s pravidly žánru a svou obeznámenost využívá. Opodstatnitelné jsou i naivně optimistické scény lidské soudržnosti a sounáležitosti, protože za přesně takové je onen spisovatel kritizován, ale postavám filmu se zamlouvají. Navíc je příjemné, že se 2012 nebere vůbec vážně a je podvratná vůči ideologii žánrových souputníků, a tak je kapitalismus ukázán jako nedostačující politické zřízení, na rozdíl od toho socialistického (přitom nejde o komunismus). Přestože diváci přišli na přehlídku atrakcí, kterým nechybi záměrné odlehčení a jsou dostatečně over-the-top, jako celek se jedná o funkční podívanou se soudržným fikčním světem. (17.12.2009)