Obsah
-
Zapomenuté transporty je jméno cyklu čtyř devadesátiminutových dokumentů historika a politologa Lukáše Přibyla, v nichž se autor věnuje transportům do méně známých koncentračních táborů a ghett na území Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. První ze série dokumentů se věnuje koncentračnímu táboru Salaspils a životu v rižském ghettu. Přibylův dokument je mozaika vzpomínek přeživších českých Židů, deportovaných do Lotyšska v roce 1942. Celý obrazový materiál tvoří pouze dobové autentické záběry a fotografie nalezené v archivech, soukromých sbírkách i pozůstalostech v rodinách po bývalých příslušnících SS. Nemá vypravěče ani průvodní slovo, je sledem osobních zážitků, vyprávěných jejich přímými účastníky. Úplně vás mrazí v zádech, když jednoho muže slyšíte vyprávět o oblíbené zábavě velitele tábora, který téměř při každé návštěvě zastřelil několik vězňů - slovy svědka: "Chodil do tábora jako do bažantnice". Jiný muž zas přežil jako zázrakem raport, při němž za banální krádež nechali postřílet každého druhého nastoupeného. Jeho kamarádi po pravici i po levici už bohužel takové štěstí neměli. V táboře zabíjela nejen brutalita a zvůle esesmanů, ale i tvrdé zimy, při nichž teplota nezřídka klesala i ke dvaceti stupňům pod nulou. Navzdory veškeré hrůze a strádání si lidé v táboře a ghettu snažili uchovat alespoň střípky normálního života, dle hesla "Carpe diem" se jim občas povedlo uspořádat i večírek s tancem. Krádeže na pracovních postech mimo tábor byly pro vězně nejen existenční nutností, ale také jediným druhem odporu. (oficiální text distributora)
Zapomenuté transporty je jméno cyklu čtyř devadesátiminutových dokumentů historika a politologa Lukáše Přibyla, v nichž se autor věnuje transportům do méně známých koncentračních táborů a ghett na území Lotyšska, Běloruska, Estonska a východního Polska. První ze série dokumentů se věnuje koncentračnímu táboru Salaspils a životu v rižském ghettu. Přibylův dokument je mozaika vzpomínek přeživších českých Židů, deportovaných do Lotyšska v roce 1942. Celý obrazový materiál tvoří pouze dobové autentické záběry a fotografie nalezené v archivech, soukromých sbírkách i pozůstalostech v rodinách po bývalých příslušnících SS. Nemá vypravěče ani průvodní slovo, je sledem osobních zážitků, vyprávěných jejich přímými účastníky. Úplně vás mrazí v zádech, když jednoho muže slyšíte vyprávět o oblíbené zábavě velitele tábora, který téměř při každé návštěvě zastřelil několik vězňů - slovy svědka: "Chodil do tábora jako do bažantnice". Jiný muž zas přežil jako zázrakem raport, při němž za banální krádež nechali postřílet každého druhého nastoupeného. Jeho kamarádi po pravici i po levici už bohužel takové štěstí neměli. V táboře zabíjela nejen brutalita a zvůle esesmanů, ale i tvrdé zimy, při nichž teplota nezřídka klesala i ke dvaceti stupňům pod nulou.
Navzdory veškeré hrůze a strádání si lidé v táboře a ghettu snažili uchovat alespoň střípky normálního života, dle hesla "Carpe diem" se jim občas povedlo uspořádat i večírek s tancem. Krádeže na pracovních postech mimo tábor byly pro vězně nejen existenční nutností, ale také jediným druhem odporu. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
Houdini
Český Lev 1 : Dokument(26.2.2010)
-
gudaulin
Ze 14 tisíc židů transportovaných do lublinské oblasti jich přežilo padesát. Důstojné završení celého cyklu založeného nikoliv na efektních filmových technikách a šokujících záběrech, nýbrž na neobyčejně silných lidských příbězích vyprávěných hrstkou těch, kteří ještě své sdělení můžou poskytnout. Prakticky každý z nich by si zasloužil hraný celovečerní film, který by bez problémů přebyl spoustu zbytečné produkce filmové tvorby. Celkový dojem: 80 %.(2.11.2010)
-
dr.Orlok
Zatím nejlepší ze shlédnutých Zapomenutých transportů...(14.4.2009)
-
ScarPoul
Dokument, ktorý sa nám snaží priblížiť osudy pár ľudí, ktorých útek z koncentračného tábora za slobodou bol plný nástrah a strachu a počas ktorého sa zoznámili z ľudskou dobrotou aj zo zverstvami ktoré prináležia len človeku. Lukáš Přibyl v svojej tvorbe z cyklu Zapomenuté Transporty zvolil tradičný prístup podávania informácií. Máme tu fotografie, staré filmové záznamy a rozhovory z osobami, ktoré prežili všetky tie hrôzy. Vzájomné spojenie týchto zložiek do fungujúceho celku tak vytvára pozoruhodný zážitok ľudskej odvahy a cez slová zachytáva tie najväčšie obavy zo smrti a zo straty slobody. Dokument patrí rozhodne k tomu lepšiemu čo na poli českej dokumentárnej tvorby vzniklo ak už nie faktom že je to dokument príťažlivý a nenudiaci, tak aj faktom že má výpovednú hodnotu, ktorá núti k zamysleniu. Rozhodne stojí za pozretie ako dôkaz že existovali ľudia, ktorý sa odmietli vzdať.(11.2.2011)
-
kinderman
Kdo uteče, může přežít! Poslední díl protáhne diváka polskými vyhlazovacími tábory (Majdanek, Sobibor, Osvětim) a nabídne několik neuvěřitelných útěkářských příběhů, které by v hraném filmu působily jako čirá fikce. Znovu se objevuje motiv bot jako zásadní podmínky k přežití v lágru a svědectví typu: "Zastřelili člověka přede mnou i toho za mnou."(3.11.2010)
-
zette
Myslim, ze se Pribylovi podarilo vytvorit neskutecne hodnotne a ucelene dilo. Vyborne slozeni dobovych zaberu a fotek s vypovedi primych ucastniku. Bez rusivych efektu a zbytecnych komentaru. Zadny dil v nicem nezaostava za dalsima. Celkove hodnotim plnym poctem. Silny zazitek.(2.11.2010)
-
farmnf
Hrozně hustý. Nejstrašnější mě přišlo Estonsko. Lukáš Přibyl udělal pro boj proti fašismu víc, než prázdné žvanění politiků za celých 65 let. Možná ho za to jednou někdo oběsí, ničemu bych se nedivil.(14.2.2011)
-
Tominecek
Odkaz pořadu na stránkách tvůrce "Zapomenuté transporty".(11.10.2010)
-
mi-ib
Až u posledního dílu jsem si uvědomil v čem je síla těchto Přibylových dokumentů. Je to v tom, že on minimálně zasahuje do vyprávění všech pamětníků. Jen je sestřihal, aby na sebe dobře navazovaly a doplňovali se, přidal pár vysvětlujících titulků, k přiblížení osob a prostředí, o kterých se mluví, dodal do filmu fotografie, ale jinak nechal čisté pole pro autentické vyprávění přímých účastníků. V jednoduchosti je síla. Všechny čtyři dokumenty jsou skvělé.(2.11.2010)
-
Tinaa
Smutný cyklus dokumentů o transportech do různých zemí.(27.10.2010)
-
Wyder
Pamětnické dokumenty je třeba umět dávat dohromady a u tohohle se to dobře povedlo. Jen víc takových prací...(1.11.2010)
