Skrýš

Slušně zahraná, moc pěkně nasnímaná a ještě lépe ozvučená skoro dvouhodinová nesmyslná nuda se zajímavou atmosférou. Nutno však asi zdůraznit, že nuda je to pořádná. Ačkoliv jsem u filmu usínal, tak si nešlo nevšimnout několika naprosto stupidních momentů, které nudu srážejí ještě kamsi níž. Bohužel nějak prostě nezvládám nezamýšlet se u filmu, který mě dusí nudou, co jiného bych u něj tak měl dělat. Z toho taky vzešlo moje nepěkné hodnocení. * (20.04.2012)

Úvod filmu měl úžasnou atmosféru a naladil na něco onačejšího, než se nám nakonec dostalo. SPOILER Konec mi hrozně připomněl druhého hraného Scooby Doo (jak tam hraje záporáka Rowan Atkinson), akorát že ve Scooby Doo to bylo směšné schválně, ale tady to mělo být jako dramatické až na půdu. Vlastně je to taková ta poučka, když se nemodlíte, přijdete do pekla. Protože jen ti, co se ve filmu modlí, nákazu nechytnou. KONEC SPOILERU celkově zkrátka od zhruba 25. minuty blábol na druhou, který není dotažen v žádném směru, nakousne množství věcí, a ty nedořekne (např. necítila se šamanka tak nějak zodpovědná za smrti těch lidí?, jak reverend udržoval své tělo ve stejné podobě po víc jak stovku let? atd.) (01.08.2010)

Docela zajímavě rozjetý mysteriózní thriller s Julianne Moore v hlavní roli forenzní psychiatričky, ovdovělé matky malé holčičky. Moore se dostane do rukou případ mladého muže, který trpí jakousi schizofrenií... časem však psychiatrička začíná rozplétat klubko, které ji zavede daleko od domova (a hluboko do historie), zatímco by ale měla dávat pozor právě na dceru, protože nebezpečí je blízko. V závěru však bohužel začíná tempo klesat (jak bývá zvykem) a vše je zamotané až moc uměle - neschopnost scenáristů z filmu úplně prýští. Nemluvě o zcela posledním záběru filmu. Holt si musíme počkat na nějaký další pokus. (07.08.2014)

Na tento film jsem byl velmi zvědavý od okamžiku, kdy jsem se o něm dozvěděl. Ne kvůli Julianne Moore, ani kvůli dvojici švédských režisérů, od nichž jsem nikdy nic neviděl, nýbrž protože scénář napsal Michael Cooney, který je podepsán i pod scénářem k jednomu z mých nejoblíbenějších mysteriózních thrillerů - Identitě. Zde se - už vzhledem k nástinu děje - všeobecně čekalo něco podobného. Nakonec je Shelter mírně slabší než právě již zmíněná Identita, ale i tak se jedná o velice příjemnou podívanou, u níž jsem se za celou její nekrátkou stopáž ani chvíli nenudil. V polovině se to celé přehoupne z psychologického thrilleru kamsi úplně jinam. Řekl bych, že velká část diváků tento přechod ohodnotí spíše záporně, mně to ale vyloženě sedlo. Od doby, kdy se rozdají karty (takže divák ví, o co se jedná - podobně jako odhalení pointy v Identitě), Shelter šlape naprosto skvěle. Tímto svůj komentář ukončím, protože nechci příliš spoilerovat - pouze podotknu, že ačkoli se naskýtala spousta možností, jak totálně pomrvit celý závěr, je právě posledních pár scén důvodem, které v mém případě rozhodly o čtyřech hvězdách. (28.07.2010)

Sympatická J.Mooreová, která umí dobře hrát, je zmítána pochybnostmi o svých pravdách ohledně tak zvaného rozštěpení osobnosti. Pro mne působivý mysteriozní thriller na hranici horroru ( takovéhle věci se běžně nedějí, ne? a trocha strašení zde také je), s výbornou hudbou i kamerou, několika nádhernými atmosféricými momenty - auto projíždí ponurou pozdně zimní krajinou, třepetající se noty na prádelní šňůře, či chvíle zamyšlení a ohrožení. Pro našince je asi problematický motiv víry v Boha a její ztráty, obecně se ale na to dá dívat tak, že pokud člověk ztratí jakoukoliv víru, je sám ztracen. Divák si postupně vybaví rozličné duchařské horrory zejména asijské produkce, ale třeba i Pojídače hříchů, nebo Akta X. Za hlavní postavu, výše vyjmenované a skvěle temné přírodní scenérie dávám 4*. A potěšily mne záběry na dva plakáty - Joy Division a Night of the Living Dead... (26.10.2011)