Anzio

++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Něco z historie ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Vylodění u Anzia a Nettuna se uskutečnilo 22. ledna 1944 (operace Shingle). Americký VI. sbor 5. armády měl pod velením generálmajora Johna Lucase vpadnout do zad německým jednotkám, které bránily Gustavovu linii a tím odlehčit jednotkám u Cassina a obsadit jižní cesty k Římu. Místo rychlého postupu ale Američané otáleli s tím, že musí vytvořit silné předmostí. Tím umožnili Němcům zformovat se a doplnit síly (z 20 tisíc v lednu bylo 135 tisíc v květnu). Následovala vleklá opotřebovací bitva, která skončila až 5. června, kdy byl dobyt Řím. Ztráty na spojenecké straně byly 43 tisíc, na německé 40 tisíc. +++++ Filmové zpracování bohužel není až tak dokonalé. Říkal jsem si, že Amíci natočili výborné filmy jako Bitva o Midway nebo Nejdelší den, tak proč by nemohl být dobrý i tento. Je ale horší, spousta nelogičností. Začátek, kdy se jednotky formují a následné vylodění mi ale říkali, že to tak špatné není. Poté ale tempo hodně upadá. V té době 3*. Ale závěrečná scéna přestřelky s odstřelovači byla ta nejlepší z celého filmu. Nesmím také zapomenout na dobré herecké výkony, hlavně Columbo Peter Falk stojí za to, ale i třeba legenda Robert Mitchum. I když se tento snímek nemůže rovnat ostatním, přesto dávám 70% za ten konec. (09.06.2010)

Filmové zpracování průšvihu Američanů po příliš opatrném vylodění u italského Anzia. Příběh války viděný z první linie válečným korespondentem se zmenší z původních proporcí velkolepého vylodění nejprve na fraškovitý výlet džípem neobsazenou krajinou až do Říma a zpět. Po rychlé obranné reakci schopného německého polního maršála Kesselringa se film mění v komorní drama vojáků lapených do pasti německé armády a snažících se dostat ke svým. Vedle novináře (Robert Mitchum) je zajímavý i Peter Falk v roli zkušeného desátníka Rabinoffa. Slabinu tohoto filmu vidím právě ve zjednodušení příběhu na osamocenou jednotku a jednotlivce, přičemž scénář po zbytek filmu zcela pozapomene na celou krvavou čtyři měsíce trvající operaci... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=pOcMOmEW6-s (12.06.2010)

Nadprůměrný snímek z doby, kdy Hollywood produkoval jeden válečný film za druhým, což mi mimochodem v dnešní době chybí. Bojových scén je zde méně než u jeho bratříčků, ale přesto se zde vyskytují scény, které stojí za zhlédnutí. Například scéna se snipery. Bojová technika je typická americká. Pattony sem, Chafee tam - tvůrcům je nějaká technika ukradená, ale na to jsem si už v amerických filmech zvykl. (12.08.2010)

Anzio som si pozrel, aby sa mi opäť potvrdilo, že Peter Falk bol skutočne všestranný herec a ani zďaleka nie len predstaviteľ jednej úlohy, či jedného typu postáv. Osobne nemám príliš v láske britské a americké filmy z tohto obdobia o druhej svetovej vojne, príliš sa nebavím ani pri špičkách žánru, ako napríklad Bitka o Britániu. Prvá polovica je zaplnená dialógmi a chystá sa akcia, druhá je už samotná akcia, ktorá nepôsobí nijak zvlášť veľkolepo, s výnimkou zopár záberov. Potešia najmä tie v Ríme. Celkovo slušný mierny nadpriemer, kde ma ale najviac potešil práve Falkov výkon, za najlepšiu scénu považujem jeho rozhovor (a zopár božtekov k tomu) s troma Taliankami v súkromí...70% (16.08.2019)

Nečekaně silný zážitek. Válka viděná očima pěšáků, ne generálů. Podle názvu jsem předpokládala, že uvidím rozmáchlý epos s heroickými scénami. A místo toho – drama skupinky vojáků, kteří se probíjejí nepřátelským územím. Totálně nesentimentální film s krví, potem a bez slzí ukazuje upřímně válku, aniž by ji glorifikoval a vojáky, ze kterých nedělá nereálné hrdiny. Naopak, hned v úvodu vidíme, jak nesmyslně ničí nádherný palác, který obsadili, jak jsou sprostí, suroví, pohlceni násilím. Po předešlých bojích a v nastalé nejistotě jsou tak nabuzení, že si agresivitu vylévají jeden na druhém. ___ Děj se ztiší, když několik vojáků vyklouzne ze smrtelné pasti a obklíčeni nepřítelem se plíží ke svým. Postupně poznáváme jednotlivé muže a také lidi, které potkávají. I postavy, které jsou v ději jen na pár chvilek, jsou napsány nezapomenutelně (jedna ze tří prostitutek, která jako jediná skutečně želí toho, že jejich pasák odchází / Italka, která se vrací domů, přestože jí musí být jasné, že se tím odsuzuje k smrti). Z hlavních charakterů vyčnívá Peter Falk coby armádní šmelinář a dodavatel zboží všeho druhu, který ve válce našel svoji drogu a otrlý válečný dopisovatel Roberta Mitchuma, který už rozhodně nemá žádné iluze. ____ Přestože film nenabízí velkolepé bitvy, ukazuje i prostřednictvím drobných scén velké emoce (scéna, kdy dopisovatele málem prozradí Němcům bílý pes / Snaha o záchranu fotografie nemluvněte / Moment, kdy si válečný korespondent bolestně uvědomí, že nemůže zůstat jen pozorovatelem). ____ Konec je suchý a sarkastický. Vzpomínka na bitvu o Anzio vyvolává v těch, kteří se jí bezprostředně zúčastnili a vyvázli jen náhodou nebo se štěstím, pouze trpký úšklebek. Zatímco nezúčastněný generál, jehož jediným viditelným zapojením bylo pózování fotografům, se veze jako hrdina zasypávaný květy. Tak cynický závěr, stejně jako dokonale zobrazené chování lidí ve válce, bych čekala jen u filmu s mnohem novějším rokem vzniku. ____ Už při sledování mě napadlo, že autor scénáře musel válku zažít na vlastní kůži. Jak jsem se pak dočetla, taky že jo. A na tomto autentickém filmu je to hodně znát. /1. 6. 15./ (01.06.2015)