Režie:
Darnell MartinScénář:
Darnell MartinKamera:
Anastas N. MichosHudba:
Terence BlanchardHrají:
Adrien Brody, Jeffrey Wright, Columbus Short, Gabrielle Union, Norman Reedus, Beyoncé, Emmanuelle Chriqui, Eamonn Walker, Mos Def, Cedric the Entertainer (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Adrien Brody a Beyoncé Knowles v biografickém hudebním dramatu o vydavatelství Chess Records, jež dalo světu rhythm'n'blues. Právě díky němu se z Chucka Berryho, Muddyho Waterse, Etty James či Willieho Jacksona staly zářivé hvězdy.
Kdyby v roce 1950 nevzniklo v americkém Chicagu hudební vydavatelství Chess Records patřící Leonardu Chessovi, možná by se svět nikdy nedozvěděl, jakou sílu v sobě skrývá hudební styl rhythm and blues, zkráceně R&B. Právě tato společnost se v padesátých a šedesátých letech minulého století stala hlavním centrem populární hudby produkované afroamerickou menšinou a právě díky Chess Records se z Chucka Berryho, Muddyho Waterse, Etty James či Willieho Jacksona staly hvězdy nejvyšší zářivosti. Byla to doba jako stvořená pro žhavou a strhující muziku, které právě tito zpěváci měli plné srdce. Po každém vzlétnutí sice následuje pád, ale Chees Records a umělci kolem něj dali světu víc, než mohl kdokoli očekávat. Ve výborném hudebním dramatu režisérky Darnell Martinové ztvárnil hlavní postavu Leonarda Chesse oscarový Adrien Brody a po jeho bok se postavila hudební superstar, uhrančivá kráska se zlatem v hrdle Beyoncé Knowles.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (149)
Jsem velký a nadšený hudební fanoušek .. přiznávám ale, že bez dokonalého hudebního sluchu .. takže všechny ty odkazy mých oblíbenců, že začínali na kořenech černošského blues mi až tak moc neříkají .. já slyším jen klasický rock´n´roll a hlavně pozdější rock, takže film pro mě vlastně začal až příchodem postav : Chuck Berry a Etta James .. do té doby to bylo ode mě tak na dvě, maximálně možná tři * ... závěr, to už bylo něco úplně jiného .. ti dva jmenovaní, tomu dali tu správnou hudební šťávu dle mého gusta, to už je ta má krevní skupina, takže jsem byl zralý na kapesník, protože upřímné dojetí mnou cloumalo opravdu víc než silně …. zaráží mě ten nevděk černých hudebníků .. ve své době, by bez bílých vizionářů jako byl Leonard Chess, mohli hrát akorát tak v nějakým pajzlu pro černý, nebo možná na chodníku na okraji velkoměsta, ale rozhodně ne pro miliony posluchačů bez rozdílu barvy pleti .. a že to nikdo pro ně nedělal zadarmo? .. a oni by to snad zadarmo dělali? .. že neudrželi korunu .. pardon dolar, je jejich blbost a vlastně i typická vlastnost, takže .. co si tak dnes stěžují (viz. několik dokumentů z TV, kde si strašně stěžují na bílý, vlastně na ty, co jim otevřeli cestu k vrcholu ...) … ()
Občas neuškodí nahlédnout do nedávné historie a zjistit, co se dělo v době, o které nevím nic víc, než co jsem slyšel ve škole, v televizi, či jsem si o ní přečetl v knihách a na internetu. Tenhle hudební film mi takovou exkurzi nabídl, a já jsem se tak mohl dozvědět o amerických hudebních hvězdách blues, rock´n´rollu a r´n´b, o kterých jsem dosud (možná trochu ostudně) vůbec nic nevěděl ani neslyšel. Exkurze to byla určitě zajímavá, to nepopírám, po hudební stránce naprosto vynikající film, příběh je totiž doplňován úžasnou melodickou hudbou, která se rozhodně dá poslouchat delší dobu, aniž by jakkoliv unavovala nebo se jí člověk přesytil. Taktéž herecké výkony jsou naprosto vynikající, tam není téměř co vytknout, a stejně jako jsem o všech těch hudebních hvězdách minulé dekády slyšel poprvé, tak i téměř se všemi herci jsem měl tu čest se seznámit ve filmu vůbec poprvé (s výjimkou Adriena Brodyho), a bylo to seznámení velice kvalitní a příjemné. Takže pak už zbývá jen příběh. A tam je podle mě největší kámen úrazu. První hodinka je docela příjemná a utíká pěkně rychle a svižně, ale čím byl film delší, tím se stále více vlekl, až jsem si pokládal otázku, kdy to skončí. Bohužel skutečně ten příběh stále více nudil, až už mi to připadalo neúnosné. A právě díky tomu filmu uděluji jen tři hvězdy, jinak je zde všechno naprosto perfektní. Uvažoval jsem i o čtyřech hvězdách, ale právě ten táhnoucí se příběh způsobil, že jsem se přiklonil k nižšímu hodnocení. ()
Bylo to slaboučký, dost mě to zklamalo. Šlo to hrozně po povrchu. Viděl jsem filmy o jiných hudebních vydavatelstvích, o jiných muzikantech, a mám pocit, že byly zatím všechny lepší než CR. Snad pro to, že byly buď o vydavatelství/vydavateli, nebo naopak o některé z jeho hvězd, ale nikdy se to nikdo nepokusil sloučit do jednoho jako právě v případě CR. Kvůli tomu nemám ani ucelený příběh Chesse, ani Muddyho, natož ostatních postav - hudebních hvězd Chess Records. O každém z nich toho vím trochu a o nikom nic pořádně. Ano, tohle je skutečně ta největší bolest filmu Cadillac Records - povrchnost. ()
Filmy o hudbe mojej mladosti ma automaticky zaujímajú, aj keď spravidla neprinesú nič prevratného, čo je prípad tohto filmu. Som v nej zorientovaný a tak mám možnosť si vychutnávať zaujímavé detaily a neznáme fakty. Teda, ak tam sú. A v tomto filme ich bolo pomenej. Ale hlavný motív vzostupov a pádov v showbiznise a Cadillac, ako symbol úspechu stačia na mierny nadpriemer. ()
Už od začátku mi bylo jasné, že si ten film užiju, a taky že jo. Takovou hudbu já prostě můžu. U nejedné části jsem měla husinu, a když zazněl song At last, tak jsem byla ohromena, ale dojmout mě tímhle songem dokáže jenom Etta. Beyonce mě taky docela překvapila i jejím herectvím, a při jedné ze závěrečných scén, kde byla s Brodym a začala zpívat "I'd rather go blind", tak ikdyž jsem to nečekala, tak mě to dojalo. Brody byl opět amazing, pomalu se mi začíná vkrádat do top 10. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (7)
- Leonarda Chesse měl původně hrát Matt Dillon. (HappySmile)
- Keď Leonard Chess (Adrien Brody) zomrie, Muddy Waters (Jeffrey Wright) a Willie Dixon (Cedric the Entertainer) idú hrať do Európy, pričom je rok 1967. Leonard Chess v skutočnosti zomrel až 16. októbra 1969. (sWONDER)
- Adrien Brody vo filme vyfajčí až 14 cigariet. (ČSFD)
Reklama