Tisíc slov

Mlčeti zlato, takže jenom krátce. Zajímavá komedie o cestě sebepoznání, přecházející v lehké drama v poslední třetině…. Velkou radost mám po dlouhé době z Eddieho a těch jeho nezapomenutelných gest, které mi opravdu chyběly, občas i hlášek: Jenom skočím k němu do Ašrámu a nacpu mu to do análu. Skvěle jsem se bavil, žádné zklamání se nekonalo. (14.08.2012)

Nechci říct, že je to velkolepej návrat. To určitě ne, ale je to konečně komedie, která je hodna komika Murphyho kvalit. Ke konci je dokonce vidět i nějaký herecký talent. Zajímavé je vidět film založenej na nemluvící hlavní postavě, když právě její představitel se proslavil rolí ukecaných černochů. Být film delší a kdyby tu délku utáhl, dal bych v rámci jeho posledních filmů 4*. (16.10.2012)

Mám rád Eddieho od dob jeho stand-up show... Tohle je však blitka všech možných pozitivních emocí, které si náš hlavní hrdina uvědomí v záchvatu možné smrti, díky stromu, který s jeho zbytečným mluvením umírá a on s ním.... Opravdu potřebujeme další takové filmy, kdy by si i naprostý retard s půlkou mozku uvědomil, že se má fajn a má bejt hodnej na své blízké... Opravdu k tomu potřebuje nemocnou matku a snaživého asistenta a debilního duchovního a pár strašně nepovedenejch vtipů... Opravdu to musí končit šťastnou a spokojenou, hrající si rodinou... Trapné a nevkusné... Zavádějící a zcestné... Film jako takový je zbytečný a neskutečně hloupý... A ano, hlavní hrdina se opravdu bojí mluvit, aby nezemřel, takže používá velice srandovní způsoby komunikace, hlavně pantomimu a z toho pramení spousty, ale spousty legrace... Reminiscence na ne nijak dobrý film Lhář, Lhář je tedy na místě... (11.07.2012)

Murphyho filmografie nikdy nedisponovala příliš mnoha náročnými snímky, většina se totiž nese v tom nejjednoduším a nejpřímočařejším možném duchu, sloužící vždy jen pro pobavení co nejprimitivnějším způsobem, což ovšem nemyslím tedy jako urážku, naopak, já tenhle typ prostoduchých komedií mám docela rád, když se tedy povedou, a důležité je podotknout, že Murphymu právě toto vychází ve většině těchto jeho počinů. A Tisíc slov je toho snad tím nejvýraznějším důkazem. Totálně plochá, miniaturní, pitomoučká a ultrajednoduchoučká zápletečka, ovšem svižná, nenudící, ve spoustě momentech zábavná, zkrátka nenáročná jednohubka, dělaná pro cílové publikum, které musí být s odvedeným výsledkem pak zcela spokojeno. A tím cílový publikem mám na mysli jen a pouze fanoušky Eddieho Murpyho, který tu odvedl svůj klasický standart, pro který ho jedni milují a druzí nenávidí, já ho mám rád, své ksichty tu házel v jednom kuse, bavil mě a škoda jen, že v tom zůstal dost sám, ostatní jsou totiž dost nevýrazní a mdlý. Tisíc slov je zkrátka taková průměrná, nenudící a neurážející rychlovka, která v sobě nemá ovšem vůbec nic přínosného. (02.10.2016)

Co když máme každý takový strom? - No to abych začal se slovy rozhodně šetřit. Tento film je do jistých mezí, ač se to nezdá - duchaplný. V první polovině je někdy až přehnaně, jak to říci, koňský. Proč koňský? Protože tu Murphy dělá samé koniny a ty vůbec nevycházejí, jenže ke konci se vše otočí a místo levného humoru postaveného na mimice hlavního protagonisty se nás snaží tvůrci rozesmutnit. Některé scény jsou skvělé. V paměti mi uvízla procházka na mole a po pláži, která je doprovázená příjemně zvolenou hudbou a dalo by se říci, že mi i hodně řekla, co se týče mojí duševní stránky. Tenhle povedeně nepovedený filmík bych zařadil někam do průměru a nemůžu se na něj v ničem zlobit, takže sympatické ***. - 5/10 - (18.01.2015)