Agora

Po Agoře a jí podobných filmech, knihách či osobních zkušenostech, se vždy utvrdím v tom, jaká je církev jeden velkej shit! Pouze manipulace lidí v tomto filmu dokázala zničit po staletí shromažďované vědomosti za pouhých několik hodin a ještě si všichni mysleli, jací nejsou borci. Rozepsal bych se tu o víc o nesmyslnosti církví, o strachu z vlastního názoru, protože kdo by si troufl vystoupit na náměstí v Mekce a zavrhnout Islám? Hned by dostal kamenem a svoboda slova by dostala slušně na prdel, toto se dělo několik století a v zaostalých zemích se to děje dodnes... Zkrátka, Agora je velmi dobřé natočený historický film, bohužel občas nudí a ta náboženská látka je tu propírána s takovou vervou, že jsem měl co dělat ty nesmysly dokoukat. Chtělo to mnohem víc Rachel a míň pomatenců v rouchách... Taky mě čím dál tím více začínají římani připadat jako jediní rozumní lidé té doby. (25.12.2010)

Zřejmě bych dopadl velmi podobně, neboť i já věřím ve filosofii a proto jediné náboženství, které kdy budu chválit, je budhismus :) (03.02.2011)

Popravdě ještě se z toho filmu vzpamatovávám... Rachel Weisz rozhodně skvělá, mile mě překvapil Max Minghella (pro mě nová tvář). No nějak ten film neodkážu okomentovat, tak asi jen hodnocení 4* (29.10.2010)

Tenhle film Vatikán asi jen tak nepřekousne. Křesťané jsou tu ukazování jako primitivní a zfanatizovaní barbaři, ale abych nekřivdila jen a pouze křesťanům. Tak musím na jejich "obranu" říct, že z každého náboženství se může vyvinout fanatismus, který přeroste a přerůstá v nesmyslné násilí ve jménu boha, ať už je jeho zpodobňování jakékoliv. Hypatia byla na svou dobu velmi vyjímečná žena, už jenom proto, že se věnovala filosofii, astronomii a matematice. Přece jen tyto vědní obory patřily pouze mužům. Ženy byly matkami, manželkami a staraly se o chod domácnosti. Bylo pro ně tedy nepatřičné, aby se věnovaly vědě. Jak všichni víme, tak věda a víra se spolu nekamarádí. Já jsem na straně vědy. (14.09.2011)

Po prezretí tohoto pekne natočeného filmu si môže divák vytvoriť názor typu : ,,Zmrdi!!!Toto nám priniesla viera?!Mladé, pekné, inteligentné ženy boli zavraždené a upadli sme do doby temna!A taký hajzli boli potom uznaní za svätých?!´´ A myslím, že by to aj mohla byť pravda, avšak na druhej strane pre niektorých mohla byť viera vec, čo človeku dalo silu a vôľu žiť s útrapami biedy.Viem si predstaviť, že mnoho ľudí bolo veriacími zachránených od hladu, od znásilnenia a zabitia.V dobách ked obilie nežali rýchle poľnohospodárske stroje a chlieb mal vyššiu cenu ako dnes, tak myslím že v ľudskych srdiach skôr mohli vyrásť egoistické neduhy.Preto dávam viere z druhej strany aj plusko, a privriem nesmelo oko nad mučedníkmi vedy. (12.11.2012)

"Agora" je snímek, který nás trochu klame tělem. Alejandro Amenábar je režisér, od kterého čekáte velké věci. Trochu umělecké filmy, které vás zaujmou. "Agora" v tomhle smyslu úplně nezklame, protože pojednává o látce, kterou ve filmu jen tak neuvidíte. Přece jen, zase tolik historických filmů, které nepojednávají o postavách hrdinských a krásných, není. Navíc, když si uvědomíme, že hlavní postavou je filosofka, něco vám bude malinko podezřelé. Jenže ono to vypovídá hodně, skutečně se jedná o filosofický film, stejně jako o film o filosofii. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/agora-2009-65.html (09.04.2013)

Štěstí (chtěla jsem napsat "díky bohu", ale v souvislostech na film, bych do toho Boha netahala), že žiju v dnešní době, době, kdy ženy začínají vládnout světu.... (10.05.2014)

Věřím, věříš, věříme, kameny se mydlíme. Křesťané zde vyskakují jako čertíci z krabičky, jedna filozofka hledá elipsu, vše je zabaleno v obstojném vizuálu, ale pro dějovou plytkost si to více než průměrné hodnocení nezaslouží. Spíš to vypadá, že Amenábar jen zneužil postavu Hypatie k tomu, aby zdůraznil jaké je to fanatické náboženství prevít. Přílišná křesťanská nevraživost je zde nejspíš trochu přibarvena, ale i přesto je jisté, že nebýt náboženských fanatiků, jsme dnes s vědou mnohem dále. Tenhle komentář bych třeba mohl psát z kavárny někde na zemském orbitu. Třeba. No nic, raději se zase s Brianem kouknu na život z té světlé stránky a zapomenu na to, jak si papež ve Vatikánu sedí na koulích a zakazuje potraty. (10.01.2011)

Váhám. Téma je dostatečně silné a krvavý vývoj náboženství ve sporu s vědou je znázorněn dost povedeně. Velmi mě potěšily záběry svrchu, kdy je vidět lidské "mravenčení". Naopak vesmírné záběry mi k dané historické době moc nesedly, přesto to bylo to nejzajímavější, co se na plátně dělo. Méně známé historické střípky jsou podávány stravitelně, ale na takový film mi to přišlo málo. Výsledný dojem tahá vzhůru hlavně posledních pár minut filmu, a tak pro mě prostý mix historických událostí s dvěma zamilovanými muži a ženou s hlavou v oblacích, nepřináší nic víc, než příběh plný informací bez většího citového dopadu. 45% (Po odležení.) (23.02.2011)

Historickou přesností tento film dvakrát nevyniká. A nákladná výprava je signálem spíš negativním; vzpomeňme jen slátaniny jako Gladiator, Alexander, Troy, a podobné. Přesto je tento film výjimečný, a to tím, že namísto přihlouplé pohádky nabízí myšlenkově závažné drama. --- Nepochybuji (a řada zdejších komentářů to potvrzuje), že militantní ateisté uvítají tento film především jako další z argumentů proti náboženství obecně a proti křesťanství zvlášť. Zrovinka jako filmový svatý Cyril mají svoji pravdu a nedají si ji vzít, takže asi nemá význam jim připomínat, že třeba jakobíni, nacisté či bolševici k ničení civilizace žádného Boha nepotřebovali, naopak vzývali vědeckou racionalitu. --- Více pochopíme, pokud se oprostíme od náboženské fasády. O co skutečně šlo? Římský stát v době pozdního císařství představoval společnost hospodářsky vyspělou, mírumilovnou, upřímně tolerantní, zdrženlivou a podřízenou zákonu. Stát zajišťoval nevídaný rozsah veřejných služeb (obranu, policii, dopravu, zásobování potravinami, pitnou vodou, atd.) a vybíral nevídaně vysoké daně. V obojím jej předčila až soudobá Evropa. Od třetího století se ale římská společnost dostala do chronické strukturální krize, která se nejviditelněji projevovala jako krize rozpočtová. Opět jako soudobá Evropa. Pravé příčiny krize však nebyly hospodářské, nýbrž morální. Lidé ten stát neměli rádi; nechtěli sloužit v armádě (proto byla stále dražší a méně spolehlivá), nechtěli zastávat úřady, dělali vše možné, aby zkrátili své daně nebo se jim zcela vyhnuli (jednou z cest bylo nastoupení církevní kariéry!), a korupce ovšem kvetla všude. --- Věřím, že významná část úspěchu křesťanství spočívala v tom, že dalo perfektní výraz nelásce lidí vůči mohutnému a povinnostmi přetíženému a přetěžujícímu státu. Nevadí, že církevní otcové to neměli v úmyslu a že ani konvertité nepřijímali novou víru s vědomým úmyslem stát zničit. Prostě to tak fungovalo. Lidé hýbající dějinami málokdy vědí, kam kráčí. --- Skutečná hodnota a naléhavost tohoto filmového příběhu spočívá v jeho zřetelné aktuálnosti. Je příjemné užívat si blahobytu, míru a duchovní svobody. Jenže tyhle hodnoty mají tu nemilou vlastnost, že těžko nacházejí lidi ochotné a schopné je bránit se zbraní v ruce. Až se unijní potentáti do svých čachrů příliš zamotají a ulice zaplaví vzteklá lůza a armáda i policie bude plná lidí s pochybnou loajalitou, akademičtí vyznavači skepického myšlení dodají nanejvýš důvtipné analýzy. Na každého z nich připadne stovka blbců, kteří jim s chutí rozbijí lebky. A bude po civilizaci. --- Tento film je tragickým dramatem o svobodymyslné intelektuálce uprostřed revoluce. Viděli jsme názorně, že umírněnost neměla sebemenší šanci. Měli bychom se nad tím pořádně zamyslet a klást si otázku, jak jsme na takovou krizi připravení. Podepíšeme ušlechtilou petici odsuzující násilí? (08.09.2011)

O nezávislém myšlení a jeho odpůrcích. 1) Film pracuje se třemi rovinami. V první jde o exkurs do raných dob samostatné Východořímské říše. Jakožto fanoušek historických filmů s uspokojením konstatuji, že míra zkreslení je výrazně menší, než u běžné filmové produkce. Popisované události se opravdu staly, jejich aktéři skutečně žili a mohli i jednat tak, jak snímek zobrazuje. Když pomineme některé nesmysly a zřejmé chyby (popisuje je např. komentátor Say), tak největší mou výhradou je, že tvůrci používají historické prostředí jen jako atraktivní háv pro prezentaci moderních názorů a myšlenek. Ne všude je tento jinak běžný trend tak silně patrný, jako je tomu zde. Dnešní problém genderové rovnosti dostává svůj výraz v Hypatiině osudu, dnešní vnímání fundamentalismu zde zastupují paraboláni a podobně. O historické akurátnosti lze v takovém případě, řečeno s Čapkem, velmi úspěšně pochybovat._____ 2) Poté, co Aménábar dokončil v roce 2004 film Hlas moře, odcestoval na Maltu si odpočinout. Zkoumal tam noční oblohu a to ho přivedlo mj. k astronomii. Seznámil se s Ptolemaiem, Koperníkem, Keplerem, Galileem a také řeckou astronomkou Hypatií. K tomu uvádí: We realized that this particular time in the world had a lot of connections with our contemporary reality. Then the project became really, really intriguing, because we realized that we could make a movie about the past while actually making a movie about the present._____ 3) Ve druhé rovině je film dobrou ukázkou fanatického fundamentalismu. Zneužívání náboženství i jiných ideologií k prosazení vlastních mocenských ambicí bylo, je a bohužel asi i zůstane běžnou součástí lidské historie. Paraboláni většinou pocházeli z nižších společenských vrstev a vedle své primární role péče o nemocné často sloužili i jako ochranka biskupů a jako úderná síla v boji s jejich oponenty._____ 4) Ve třetím plánu vnímám film jako dobrodružství poznání. Zde opět 37letý režisér a spoluscénárista: The movie is not only a tribute to scientists, it is a tribute to people who have that ability of promoting knowledge. The real heroes in the movie are not the ones who use their swords but the ones who use their mind. (11.06.2014)

Velice působivý snímek. Doporučuju povinně všem fanatikům anebo vlastně úplně všem. (25.02.2011)

Neviem čo si myslieť. Necítim sa pohodlne sledujúc historický film, v ktorom neviem ani len odhadnúť nakoľko sa zobrazujú fakty a čo je fikcia. Preto som trošku tŕpla a nedovolila si užiť film. Pôsobil celkom dosť, zábery z vtáčej perspektívy či pohľad z iných hviezd... mohutné stavby, mesto, masové scény či drsné bitky.. No toho posledného veľký fanúšik nie som. Navyše, je mi ľúto, že nerozvinuli poriadne načrtnuté témy: škola, filozofia, astronómia, životy 3 hlavných postáv a milenecké vzťahy medzi nimi, náboženské konflikty... Nedotiahnuté do konca ale tiež to nie je "otvorené" v zmysle otvoreného konca, ktorý si máme domyslieť. Priveľa čriepkov netvorí film-nádobu. Tiež som mierne sklamaná z hudby. Posiaľ som mala skúsenosť čo Dario, to masterpiece. Teraz trošku splynul so šedinou priemeru. Herci vybraní dobre, Rupert Evans pôsobil ako apoštol z obrázku. Krásne kostýmy i výprava. Len moje srdce ostalo nedotknuté týmto filmom... (30.07.2011)

Přiznám se bez mučení, že Agora se mi hodnotí hodně těžko. Na jednu stranu tu je naprosto brilantní a famózní výprava, opulentní hudba a hodně sebevědomá režie. Na stranu druhou tu je ale až příliš rozvleklý a hodně složitý příběh, který se obavám, že nejde na jediné vidění pobrat. Je tu hodně myšlenek a úvah, ale bohužel až příliš mnoho. Možná až tolik, že se film paradoxně stává povrchním. Herci tu odvádí velmi dobré výkony a Weisz je prostě paní herečka. Z ostatních bych asi nikoho nejmenoval, protože byli obsazeni dobře a svou práci odvedli. Rozhodně je to zajímavý náhled na dějiny náboženství, které by mohly být varovným prstem současnosti. Jinak ale je Agora až moc dlouhá a přehnaně filozofická, obávám se, že mnoho lidí ji po premiéře odstřelí a propadne. Ale ona si to nezaslouží, i když rozhodně dokonalá není. 60% (13.07.2010)

Náboženský fanatismum a základy křesťanství, které byly provázeny krví, krví, krví a pak ještě násilím. Do toho trocha filosofie a feminismu. Trochu poutavý příběh a dobré kostýmy a prostředí. (22.09.2010)

V mene Boha sa už spravilo veľmi veľa zlých vecí. Myslím, že by sme sa mali z histórie poučiť, lenže pokým sa budú ľudia v mene svojho boha povyšovať nad ostatných tak dovtedy budú na tejto planéte nepokoje ... bohužiaľ nevidím žiaden zásadný posun medzi tým čo sa dialo v 4 storočí a čo sa deje v 21 storočí ... áno kresťania sa viac menej ukludnili no máme tu teraz zas iné hrozby :/ . Film je nádherný, skvelá Rachel. Parádna kamera ... 100% (03.02.2013)

Opět jsem se trochu přiučil z dění v 5. století v provincii Egypt, v rámci Římské říše. Ani mě moc nezajímal příběh a osud Hypatie, ale ostatní historické dění mě zajímalo. Nikdo se nebál drsnějších scén a tématu, které určitě nebude mít moc příznivců. Bohužel klady jsou vyčerpány a hlavní je poselství z plátna sálá, je nevytěžený potenciál, bohužel. (25.01.2020)

I přes skvělé zpracování je Agora filmem bez emocí, který se mě ničím nedotkl a chybělo mu opravdu hodně z toho, co Amenábar dokázal dát třeba do Hlasu moře. (19.01.2011)

"Nesmíte zapomínat na její smutný osud - je to žena." Hypatia byla tak osamocená v mužském světě, že to skoro vypadalo, že tam ani žádné jiné ženy nežily. Avšak po dlouhé době film, který je přes všechny své nepopiratelné chyby fascinující. Film o tom jak můžete být chytrý, třeba i geniální, hodný a stejně je vám to všechno naprd, převálcuje vás doba, ve které žijete. Film o tom, jak jakýkoliv bůh v rukou demagoga a zfanatizovaných tupců může vraždit, aniž za to může a jeho původní učení může být sebehumanističtější. A jak důležité je nejít za něčím slepě a poslouchat jenom své svědomí a rozum. Scénář o tom možná vyprávěl trochu kostrbatě, ale zasáhlo mě to víc než jsem očekávala. Zlo, to totiž nikdy není vaše víra, ale touha vnutit ji jiným. (01.04.2011)

O filozofce Hypatii jsem v životě neslyšel, a tak jsem rád, že mi byla tímto filmem představena. Výpravné drama o síle myšlenek a rozumu, strhávaných nemilosrdným náboženstvím, jež má v popisu milosrdnost, dokáže oslovit, ale také jaksi zachází na úbytě, když se film začne prodírat oparem nudných, až televizních scén. Nicméně už jen jako vcelku inteligentní historický exkurz stojí film za pozornost. (08.11.2011)