Milk

Známý americký režisér Gus Van Sant uchopil své zásadní téma, tedy problematiku homosexuálů (zajímavé, že tady emancipace pokulhává, lesbičky jdou vždy až v druhém sledu), a proměnil ji ve svůj jednoznačně nejsilněji působící film. Autentický životopisný příběh homosexuálního aktivisty a sanfranciského politika Harveyho Milka, který posunul významně americký civilizační vývoj svým důrazným lpěním na nezadatelných lidských právech týkajících se všech, tedy i menšin, je modelovým příkladem Van Santovy režijní práce - intuitivní skloubení hollywoodského biografického filmu (s použitím autentických dobových záběrů, skutečně dokonale vytvořenou mizanscénou, sklonem k mírnému patosu (řeka svíček, Milkovo tělo při střelbě...), okázalou adorací hlavních hrdinů...) a osobitého stylu i syrově zraňující otevřenosti raných Van Santových snímků a jejich výlučné poetiky - i tady je homosexualita ponejvíce prokletím, jelikož prudérní okolí ji za prokletí považuje, v duchu vynikajícího Mého soukromého Idaha je normalitou prostituce coby základní zdroj obživy a útěk do halucinogenních světů coby jedna z mála cest do vnitřního bezpečí. Harvey Milk je odzačátku psanec své sexuální orientace, který se ale se svou společenskou úlohou nehodlá smířit - cesta politické změny by mohla být návodová i pro dnešní svět a současnou dobu... Podobné filmy: Lid versus Larry Flynt, Times of Harvey Milk, Bobby (04.03.2009)

Absolutně dokonalé. Milka jsem si v době uvedení příliš neužil (oscarový humbuk). Teprve nyní s dvouletým odstupem a novým zhlédnutím mohu směle prohlásit, že se jedná o vynikající záležitost, které zmiňovaný oscarový humbuk spíše ublížil než pomohl. Režisér Gus Van Sant opět uchopil svoje životní téma a natočil netypický životopisný film, který převyšuje Raye, Walk the Line a vůbec všechny ty "oscarové hity", po kterých po roce neštěkne ani pes. Harveyho Milka tak zastihneme jako zralého muže uvědomujícího si své problémy a potřebu něco s tím udělat. Van Sant se plně podřizuje estetice 70. let, takže nejednou divák nabude dojmu, že nesleduje historický film natočený v současnosti, ale snímek, který vypadá, že byl natočen právě v těchto 70. letech. Tomu napomáhá též skutečnost, že film obsahuje také spoustu archivních materiálů z té doby, přičemž někdy je těžké odlišit, zda sledujeme archivní či nově natočený materiál. Oscarové ocenění za nejlepší původní scénář je sice stále polemické, nicméně je nutno poznamenat, že scénárista Dustin Lance Black dává prostor oběma stranám, tedy jak té prohomosexuální, tak i té konzervativně orientované, a snaží se o nečernobílost postav. Jinými slovy Dan White (Josh Brolin) se zde nejeví jako prvoplánový hajzl, za kterého je leckdy vydáván. Totéž platí i o Harveym Milkovi (Sean Penn), který zde také není za světce, ale za člověka, jenž má pochopitelně i svou slabou stránku. Herci se svých rolí zhostili naprosto fantasticky (včetně Diega Luny, který mi před dvěma lety přišel maximálně otravný). Sean Penn odvedl neskutečnou práci a Harveyho Milka ztělesnil bez teatrálního přehrávání a podařilo se mu vyvarovat nechtěné parodii sebe sama. Jeho oscarové ohodnocení je proto z dnešního pohledu zcela zasloužené. Milk je tak neprávem nedoceněný snímek, který oceníte, pokud jej uvidíte s dostatečným odstupem a bez umělého humbuku. Je třeba se však naladit přesně na tu vlnu, kterou Gus Van Sant po vás požaduje, a za druhé, nesmíte očekávat to, čím Milk není, tedy politickou objednávkou pro homosexuální menšinu. Což je ovšem pro mnohé diváky velmi problematické a z těchto důvodů pak rozumím záporným hodnocením. (20.05.2011)

1 - herecké výkony: sú výborne zvládnuté, už si nepamätám, s kým v danom roku sean penn súťažil, ale výkon, ktorý podal, sa môže radiť do kategórie oscarových, aj keď v závere filmu som si čoraz viac uvedomoval (hlavne pri scénach s verejnými prejavmi a rečami), že si asi užíva, alebo má zvláštny "fetiš" na hranie podobných úloh; aj ostatné postavy boli uhrané nadštandardne, predovšetkým mrazivý josh brolin ako zákerný dan white; 2 - režijne tam je viacero dobrých miest, masové, komparzové scény tomu dávajú akúsi dôležitosť, práca s archívnymi materiálmy tej doby (a to, že celá postava Anity je postavená len na nich!) mi prišla ako najsilnejší režijný vklad, ale aj záverečné "vyvrcholenie" - jeho strihová koncepcia, záberovanie a práca so spomaľovaním - malo to silu; 3 - tento film spája 2 hlavné gus van santove atribúty: silná historická (a tragická) udalosť, dôležitá v dejinnom vývoji Ameriky a naviazaná na kontroverznú a silnú osobnosť + homosexualita: oboje spracované precízne; (05.03.2012)

I donť t belive in Harvey ehm Milk…Snímek zahalený aurou pseudo-kontroveze jen díky povrchnímu škatulkování obsahu, přičemž to jediné, co je na Milkovi opravdu kontroverzní je Oscar pro Seana Penna. Ničím nevybočující politický životopisný snímek, který je zajímavý především díky perfektnímu vykreslení dobové atmosféry a použitím příslušných archivních materiálů. Nic víc ale ani nic míň. (24.03.2009)

Mléko z posvátné krávy bojovníků za práva menšin(y) bylo vydojeno do poslední kapky. Nabízí se však vtíravá otázka, zda by byl tento film stejně tak výtečný, jiný a inteligentní i v případě, že by jej svou režijní bravurou nesignoval Gus Van Sant a samotného Harveye Milka nezosobnil uhrančivý Sean Penn. Lépe se tím nezaobírat. (06.03.2009)