Triangle

Podobná hříčka s časem jako Los Cronocrímenes (ne, není to spoilerování pointy, toto je ve filmu jasné velmi brzo; a ani ten čtyřminutovej trailer nevyžvanil úplně všechno), podobné prostředí jako Death Ship a podobně diskutabilní rozuzlení jako v Dokonalém úniku. A rozhodně to stojí za pozornost, protože Christopher Smith se každým filmem znatelně zlepšuje (i když mně se hodně líbilo již Metro) - tentokrát jsem v několika chvílích uvažoval dokonce o pěti hvězdách (když se odehrávalo první kolečko). Zas tak skvělé to nakonec nebylo, ale pocit po sledování mám veskrze pozitivní - ačkoli to bude chtít ještě minimálně jednu projekci, abych se ujistil, že ten film dává smysl... Několikrát jsem se při sledování přistihnul, že cítím podobně bezútěšnou "psycho" atmosféru jako u epizody Akt X Dead Calm. (23.11.2009)

Já to nějak moc nepochopil, to jako byla mrtvá a vše byl jen sen? Dalo se to vůbec nějak chápat? Lámal jsem si hlavu jak to jen šlo a nějak jsem tohoto křížence Smrt přichází v bílém a Na hromnice o den více, nepobral. Podruhé jsem pochopil určitě více a držel jsem se statečně do 70. minuty. Potom jsem pochopil že vlastně sledujeme příběh jedné a tatáž osoby a tím pádém mě příběh dával více smyslu. Sledujeme 3 nalodění a ve smyčce po třech se naše hlavní postava stále více posunuje k nevyhnutelnému. 60% (21.11.2010)

„Ešte raz sa ospravedlníš a hodím ťa cez palubu.“ Od detstva ma fascinuje záhada Bermudského trojuholníka a režisérove horory mám relatívne rád (METRO, IZOLÁCIA, ČIERNA SMRŤ). Toto bolo ale drastické sklamanie, ktorému zlomil väz nepochopiteľný, chaotický a zmätený scenár, ktorý NIČ nevysvetlí a nechá rozčarovaného diváka v podobnom stave, v akom váš pes nechá krtka, ktorého vyhrabe zo zeme a vyhodí na slnko. (27.05.2011)

Velkým mínusem snímku Triangle (2009) je, že se snaží hrát na efekt počtem časových smyček, které pak do sebe v průběhu děje nemohou zákonitě zapadnout. Takový film Uvězněni v čase / Timecrimes (2007) nabízí pouze tři časové smyčky a výsledekem je mnohem kompatibilnější příběh. (03.11.2013)

Filmy s časovou smyčkou, kdy hrdina (zde hrdinka) potkává sama sebe, mě zrovna dvakrát neberou. Hlavně proto, že často nedokážou schovat či rozmělnit nelogické momenty a okamžiky a divák se za chvíli nachytá při tom, že už je jen vyhledává a nekoncentruje se na děj. Triangl ale velmi mile překvapil. Logické chyby tam asi nějaké byly (vybavuji si snad jeden), ale neměl jsem chuť je vyhledávat, protože jsem se plně soustředil na hlavní hrdinku, která to táhne celé a dost dobře. Rozhodně mnohem lepší než Los Cronocrímenes, který jsem právě díky výše zmíněnému nebyl schopen dokoukat. Melisse se v horrorovém žánru, zdá se, velmi zalíbilo a já to mohu kvitovat jen s povděkem. Možná není nějak extra hezká nebo vynikající herečka, ale je zajímavá. A mě se stejně líbí. (27.03.2013)