Kanadská noc

Rozpaky. Velké rozpaky. Měl-li ten ideální otco-syno-matko vztah co nejvíce kontrastovat s tragédií, která následovala, a s pocity pozůstalých členů rodiny, přestřelili tvůrci víc, než bylo záhodno. Tohle se snad nevidí ani v Soukromých pastech. A ten havran měl být volným pokračováním Arabely? Škoda přeškoda, paradoxně jeden z mála uvěřitelných momentů zachycující psychiku zhrouceného člověka pro mě byl citový výlev matky (Havlová). (17.12.2008)

Typicky "zelenkovská" Kanadská noc, se slušnými hereckými výkony, hudbou, velmi stroze propracovanými postavami, ale co velmi oceňuji je netradiční pohled na tématiku ztráty syna. To je vždycky tak trochu tenký led, zavánějící nechutným kýčem, nebo naopak drsným dramatem, které se těžko přijímá. My máme možnost dívat se, jak se s touto situací vyrovnává otec dítěte a tenhle genderově jiný pohled rozhodně stojí za shlédnutí a právě toto pojetí posouvá Kanadskou noc lehce nad průměr. (03.10.2010)

...a budeme fňukat a fňukat a fňukat. Není se čemu divit při takovém tématu. Jenže v tom filmu nebylo prostě nic, co by nějak stálo za pozornost. Stala se tragédie a lidé se s ní musí vyrovnávat. Nechci působit nějak cynicky, ale tohle už tu bylo mockrát a nějaké indiánské legendy v pozadí z tohoto filmu žádné novum nedělají. Navíc syn manželů Vránových byl tak nesympatický, že jsem byl rád, že zmizel. Dagmar Havlová hrála zoufalství tak, že nasadila zfetovaný výraz, což bylo k nevydržení. Viktor Preiss zahrál svůj vysoký standard a je škoda, že mu scénář předepisoval tak rychlé zvraty v myšlení. No a Tereza Voříšková sice moc prostoru nedostala, ale moc pěkně se na ni koukalo. (15.02.2009)

Velká očekávání nakonec nebyla zcela naplněna, Havlová nezklamala, je zajímavé jak po třináctileté přestávce, před níž nebylo jediné herecky vděčnější role dokáže plátno rozzářit jako hvězda první velikosti. Preiss moc nepřekvapil, podal jedenz příjemně profesionálních výkonů. Nejvýše bych však hodnotil začínajícího Filipa Cíle, jež svou roli sehrál nezvykle citlivě a dojemně. Faraisl zde opět dokazuje, že náš film získal nemsírně vnímavého kameramana s opravdovým filmovým viděním. Film je však stahován dolů hlavně scénářem, který nedokázal správně vytěžit silnou látku, film příliš často sklouzává k melodramatu, první polovina je velmi nezvládnutá a nerealistická a zlom k ekonci vypadá také velmi kostrbatě. Ale i tak se najdou momenty, které působí svěžím dojmem, jenže to film nedělá ničím vyjímečným, nadprůměrný je jen po stránce herecké a obrazové. (21.12.2008)

Tak bohužel nic velkolepého se nekonalo. Sice to byl jistý návrat Dagmar Havlové do filmové tvorby, ale zanedlouho si na něj nikdo nevzpomene. Celé to bylo průměrné (přesněji průměrně špatné) a nijak to nevytrhli ani tak zkušení herci jako je Dáša nebo Viktor Preiss. Největším kamenem úrazu pro mě byla hudba, která mně rvala uši a přiznám se, že něco takového bych snad nenacpal ani do katastrofy typu Ošklivka Katka. Celkově nejspíš 2,5/5 (14.12.2008)