Saddám: Vzestup a pád (TV seriál)

Objektivní pohled do soukromého života mocného iráckého diktátora Saddáma Hussaina nabízí biografická dramatická minisérie z produkce HBO. Natočil ji tvůrčí tandem Jim O'Hanlon a Alex Holmes, hlavní roli ztělesnil Igal Naor.

Minisérie z produkce HBO od režisérů Jima O'Hanlona a Alexe Holmese (oba se také podíleli na psaní scénáře a na produkci) vypráví o životě iráckého diktátora Saddáma Hussaina z dosud neviděné perspektivy - z uzavřeného vnitřního kruhu jeho kdysi tak mocného režimu. Příběh začíná v roce 1979, kdy se Saddám po krvavém převratu ujal vlády v Iráku. Sledujeme jeho politické ambice a víru ve vlastní historický význam, které nabyl díky nejvěrnějším rádcům, nejbližším přátelům a členům rodiny - a díky Saddámovi (hraje ho Igal Naor) samotnému. Uvnitř nádherných paláců i v iráckých ulicích lásku a respekt postupně nahrazuje strach. Saddám získává vládu nad svým kabinetem a na následující čtvrt století se stává mocným tyranem, který na sebe strhl veškerou moc a udržel si ji navzdory mezinárodnímu i domácímu tlaku. A také jeho nejbližší rodina - první žena Sadija (Shohreh Aghdashloová), nejstarší syn Uday (Philip Arditti), nevlastní bratr Barzan Ibrahim (Said Taghmaoui) či milenka a pozdější druhá žena Samira (Christine Stephen-Dalyová) - poznají jeho hněv. Autoři hovořili s mnoha lidmi, kteří byli Hussainovi velice blízcí a nabízejí divákům objektivní pohled na život jedné z nejkontroverznějších postav 20. století.

Část 1.
Bagdád 1979. Viceprezident Saddám a jeho stoupenci přimějí prezidenta Ahmeda Hassana al-Bakra k rezignaci. Nový prezident na prvním sjezdu své strany Baas demaskuje „kritiky“, kteří jsou donucenipřiznat se k pokusu o převrat a popraveni. Saddám brzy ovládne Irák. Když čelí osobním těžkostem včetně matčiny smrti, výstřednímu chování prvorozeného syna Udaye a zhoršujícímu se spojenectví s nevlastním bratrem Barzanem Ibrahimem, který byl jeho zástupcem, nachází útěchu u své milenky. Později se Saddámova rodina a přátelé shromáždí na oslavě svatby dcery Raghad s Husseinem Kamelem, Saddámovým bratrancem a blízkým spojencem. Navzdory veselí však tušení mocenského vzestupu a pocity jako žárlivost, nepřátelství a paranoia brzy prověří jejich věrnost až nadoraz.

Část 2.
Rok 1988. Ačkoli je Irák na pokraji bankrotu, Bagdád slaví jubileum vítězství ve válce nad Íránem. Uday oslavuje v nočním klubu, kde se opije a začne střílet do davu. Rozšíření těžby ropy v Kuvajtu ohrožuje prosperitu Iráku. Na rodinném obědě se odhaluje roztržka mezi Saddámovými nejbližšími, vynoří se i paranoická představa, že by mohl být svržen někým z nich. Zprávy uvedou, že Saddám si vzal Samiru jako svou druhou ženu. Jeho rodina se rozrůstá a Irák směřuje do války s Kuvajtem - Saddám vede svou armádu do „matky všech bitev“.

Část 3.
Květen 1995. Irák je ochromen sankcemi Spojených národů, protože odmítl vyhovět žádosti o inspekci zbraní. Když jsou inspektoři nakonec do země přece jenom vpuštěni, začíná hra na schovávanou. Saddámovým novým nástupcem je jmenován Qusay, což rozzlobí Husseina Kamala. Když se blíží oslava Dne D - vítězství na Íránem, zneklidnělý Hussein a jeho bratr překročí hranice a chtějí získat diplomatický azyl v Jordánsku. Tam se Hussein setkává s úředníky Spojených národů a CIA, nabídne jim informaci o rozmístění ukrytých zbraní přičemž si činí nároky na vůdcovství Iráku. Rozzuřený Saddám spřádá plány jak uprchlíky dostat zpět a pomstít se.

Část 4.
Březen 2003. Když Bush vyhlásí, že „den osvobození se blíží“, Saddám dá pokyn většině členů své rodiny, aby odletěli do Sýrie. Zůstávají pouze Uday, Qusay a vnuk Mustafa. Kvůli své bezpečnosti se Saddám uchýlí do úkrytu nedaleko Tikrítu, kde žil jako dítě. Jednotky koalice obsadí Bagdád a Saddám zůstává zalezlý ve své skrýši. Uday, Qusay a Mustafa se ukryjí v domě příbuzných, ale američtí důstojníci je záhy objeví. A Saddám cítí, že se síť okolo jeho úkrytu stahuje. (oficiální text distributora)