Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prosinec 1945, ženský benediktinský klášter v Polsku. Jedna z řeholnic hledá pomoc u lékařů z francouzské mise Červeného kříže. Mladá stážistka Mathilde Beaulieu se rozhodne porušit pravidla a začne benediktinky pravidelně navštěvovat. Záhy zjistí, že mnoho sester je po opakovaném znásilnění ruskými vojáky těhotných, jiné mají příznaky pohlavních chorob. Konvent je tak postaven do těžké situace: má přijmout odpovědnost mateřství nebo opustit děti zrozené z hříchu? (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (80)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Keď k nám konečne prišlo udatné vojsko opitých saldatov, ktorým sa akoby zázrakom v sovietskej armáde podarilo prežiť a zozadu ich neodstrelil vlastný dôstojník za to, že urobili krok späť, ako fúzatý psychopat Stalin vo svojom výnose prikázal, začali Európu "oslobodzovať". A oslobodzovali ju veru statočne. Len v Berlíne za prvý týždeň v sovietskej zóne hlásili cca 2 milióny znásilnených žien. Či starenka, či mníška, prefajčenému vodkárovi to jedno. To nebol žiadny Puškin či Dostojevskij, to bol proste rabovač a násilník, že aj u nás stará generácia spomínala, že Nemci boli 100 krát slušnejší než páchnucí boľševici z východu. Každopádne film sa s tak silnou témou nepopasoval dostatočne. Mal na viac, tá emócia, ktorá z toho šla a tie osudy novorodencov, to malo byť určite predstavené silnejším spôsobom, rovnako tak znásilnenia a poroba, potupa od tých vulgárnych alkoholikov. Najsilnejšia tu tak nakoniec bola záverečná skvelá hudba On the Nature of Daylight od Maxa Richtera, ktorá sa už objavila v niekoľkých filmoch vrátane Prekliateho ostrova či Disconnect. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv takové prcání jeptišek musí být pěkný opruz, asi něco jako těch sedmdesát nemotorných panen, kvůli nimž se muslimáčtí milovníci tak rádi rozprskávaj na veřejných prostranstvích, „hrdinní osvoboditelé“ naložení v samohonce suchými benediktýnskými betmeny s bobry po pupek rozhodně nepohrdnou a s gustem vykropí klauzuru celému Godhemu. Půlka dormitáře pak poskvrněně počne pravoslavné Ježíše a abatyše má syfla. Docela škoda, že film začíná až po tom slavném prznění, kdy už maj holky alergii na svíčky a na kolech zpátky sedla, mohla to být pětková záležitost. Takto jde jen o vcelku solidně atmosférické, místy hypnotické (zív) rozpaky vypláchlých nevěstek Kristových, co tomu řekne Fousatej strejc, až jim jednoho dne při vstupu do stratosféry udělá svatý Petr prohlídku tělesných dutin a zjistí, že jim bez odporu narve dva nenechavé prsty až k děložnímu čípku. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Nie sme svedkami príčin, ale následkov a pravdupovediac mi niečo podobné vidieť stačilo vo Wajdových Popoloch raz. Čo ale teraz, keď sa už raz stalo a už sa neodstane? Dá sa nájsť šťastie v hrôzach vojny a dokonca nájsť to šťastie v tom, že nás postihlo nesmierne utrpenie? Situácia je našťastie zmiernená tým, že sme pár mesiacov po vojne a tak sa dá predpokladať, že tri krát bolo konečné číslo. Na Poľsku si vybili počas vojny zlosť ako Nemci, tak Rusi aj Francúzi a o to smutnejšie je, že sa to týkalo aj poľských žien a mníšok. Takéto veci si treba pripomínať a ak sa o tom nakrúti film, treba si ho pozrieť. Poviem to takto priamočiaro a na rovinu. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Jak píše misterz, tak je to známý fakt, co dělali Rusové při našem osvobozování a to nemluvím o tom, jak jsem slyšela z úst ne jednoho svědka, kteří již nežijí, jejich chamtivost po všem, co se jen trochu třpytilo. Po zlatě, kde strhávali řetízky z krků žen při jejich znásilňování. A pak žiji ve městě, kde pobývali v jednom klášteře jeden čas mniši s jeptiškami a kde se po xxx letech při vykopávkách našlo na jednom místě, hluboko v zemi velké množství malých, dětských kostřiček. Nemám k tomu, co jsem viděla co dodat. A mohla bych pokračovat s dokumenty z dob válečných, co dokázaly tzv. jeptišky s malými dětmi, ale rozhodně to nebylo to, co jsem viděla na konci tohoto filmu. Je mi z toho nanic. Ne, nebyly všechny stejné, ale i tak je to velký vykřičník do světa, který se umně tají ! ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KDYŽ SE VLOUPALI DO KLÁŠTERA, BYLA TO PRO NÁS NEVÝSLOVNÁ HRŮZA, KTEROU JSME MOHLI PŘEKONAT POUZE MODLITBAMI…“ /// Napadlo vás, jak asi vypadá klášter po (válečný) návštěvě Němců a Rusů? Holky v rouše Batmanově by mohli vyprávět… a francouzská lékařka Madeleine Pauliac jakbysmet. (Katolický Polsko má většinou jasno…) Drama o vůli Boží a obtížný zkoušce jeptišek. O střetu dvou světů, ve kterým tomu racionálnímu stojí v cestě boží mučednictví. Krátkej, ale parádní okamžik, ve kterým vystřídá (moje) znechucení nad božím poblouzněním realita těch dnů stojí za vidění. Je to prostě tak, že kdo nezažije, nepochopí. Věřím, že tohle je nejen pro Poláky (ale doufám, že i pro Rusáky) ožehavý téma! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Věřím v Boží prozřetelnost. 3.) Thx za titule „vavria01“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • Název filmu Agnus dei je latinsky, znamená „Beránek Boží“. Toto přirovnání pochází z Janova evangelia, podle něhož Jan Křtitel po setkání s Ježíšem pravil: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa (sator)
  • Scénář filmu je inspirován mj. životopisem francouzské lékařky Madeleine Pauliacové, která od dubna 1945 působila na „osvobozovaném" území. (Zdroj: Kino na hranici)

Související novinky

Kino na hranici/na Granicy 2016

Kino na hranici/na Granicy 2016

09.04.2016

Těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a polském Těšíně, je zdrojem podnětů ve filmové komunitě zemí Visegrádské… (více)

Reklama

Reklama