Madisonské mosty

Toto bol jeden z mojich najväčších restov, už neviem po koľký krát mi to v tv ušlo, ale stále som sa utešoval, že však ja raz na to natrafím...Až raz tak o vianočných sviatkoch...Eastwood nesklamal. Jeho pohľad na tému- Láska kvitne v každom veku, ma jednoducho dostal, maximálne zaujal a to nepotreboval za celý film umelo dotvárať atmosféru nejakým nedôveryhodným napätím, dobrodružstvom, či akciou, ba dokonca ani zvýšením tóna hlasu. Film jednoducho magicky plynul, dialógy boli naoko jednoduché ako zo života, ale možno práve preto tak účinné. Skvelo zvolená jemná hudba to krásne dopĺňa a ja sa musím trochu hanbiť, že som po tom nešiel skôr. Objektívne možno silné štyri, ale ako zástupca žánru romantika-dráma, si určite zaslúži plný počet. Skvelá M. Steep. 100%. (30.12.2012)

Nádherné, okouzlující, poetické, čisté a pronikavé. Příběh o jednom osudovém setkání, trvajícím kratičké čtyři dny, za které však dokáže zcela změnit životy dvou hlavních postav. Úžasné citlivé scény, napětí, touha, pohledy, letmé doteky. Malebná, klidná, příroda, horké dny a vlahé letní večery ještě více dokreslují celkovou atmosféru jak filmu, tak jednotlivých scén. Delší stopáž, která mi však ani na chvíli neposkytla prostor pro nudu, ani mi nenabídla slabší místa. Romantický příběh, ve kterém jsem však, snad až jen na jednu závěrečnou patetickou scénu, nenašla žádný závan klišé či patosu. Svým zpracováním, námětem a kvalitou mi připomínal Zaříkávače koní, a spolu s ním je považuji za jedny z nejkrásnějších romantických dramat. Clint Eastwood, který potřebuje všechny a nikoho a rozkošná Meryl Streep, která ho začne tolik milovat, ale má strach z toho, že pak už by žádné další dny, jinde s ním, nebyly takové, jako ty čtyři dny, tady u Madisonských mostů. Čím víc milujeme, tím víc se bojíme, že další chvíle a čas už nebude takový jako ten, který navždy zůstane v našich srdcích. Je to jako sen, ze kterého se nechceme probudit, ale zároveň se bojíme, že až příště usneme, už nebude nikdy stejný. V lásce nechceme realitu, všední dny, chceme jen Lásku. Být jen s ní. Když jsme s ní, jsme jakoby daleko. Když jsme sami, jsme jen nikdo ztraceni uprostřed míst, která nám bez ní přijdou strašně prázdná... "Nechci tě potřebovat." - "Proč?" - "Protože tě nemůžu mít..." (19.06.2010)

Predstaviteľ drsných pištolníkov a detektívov Clint Eastwood ukázal v tomto počine svoju citlivejšiu hereckú aj režijnú polohu. Spolu s Meryl Streep (nominácia na Oscara) predviedli nádherný herecký koncert a vytvorili dielo, ktoré si užijete tým viac, čím viac máte odžité. Dokáže však spoľahlivo dojať všetky vekové kategórie. Láska kvitne v každom veku a prekážky, ktoré jej osud kladie do cesty, sú čím ďalej závažnejšie. Krásny film a scéna odjazdu autom v daždi má šancu rozplakať aj toho najtvrdšieho drevorubača. 9/10 (16.03.2016)

O většině Eastwoodových filmů, které režíroval, se píše, že jsou velmi dobré zejména díky jeho režii. Přesto mi tento PAN režisér a PAN herec přijde nedoceněný. To, co předvedl v Madisonských mostech je genialita. Vystačil si s minimálním prostorem, a přesto dokázal na celuloid zachytit ty nejjemnější detaily vztahu dvou zralých lidí, ty nejniternější linie jejich příběhu. Vše je tady téměř dokonalé a celé to působí věrohodně, jako by se to skutečně stalo. Některé pasáže (např. když Michael mluví o tom, co to je být jediným synem) si já osobně budu pamatovat hodně dlouho. A asi nejvíc koncert Meryl Streep, protože tohle je skutečné HERECTVÍ (přijde vám, že nic nehraje, ale že to tak prostě je). (26.12.2004)

Malebné obrazové kompozice kameramana-malíře Jacka N. Greena, něžná hudba Lennie Niehause, přesvědčivé a civilní herectví ústředního dua, Clintova svědomitá, pozvolná a nádherně staromilská režie, která dbá na lapidární detaily, to vše zapříčinilo, že jsem neměl daleko k pláči. Madisonské mosty jsou uhrančivou, citlivou a komorní básní polarity titánsky tísnivého nádechu a výdechu očistného a obrozujícího jarního deště, jehož rezonance na srdci a na duši hned tak neodezní. A rozhodně nevěřte tomu, že jsou pouze pro usedlé "domácí puťky" ve středních letech, kterým protekl život pod upracovanýma rukama, jak zde jistí jedinci (indiskrétně) prezentují. P.S. Niternost Eastwoodových filmů je pro mne zdrojem neutuchajícího obdivu a úžasu. Doufám, že u toho zůstane i do budoucna. (22.11.2008)