Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Newyorčan John Kelso přichází do Savannah, aby zde napsal článek do prestižního magazínu o elegantní a exkluzivní Vánoční párty. Místo toho se však ocitne v centru událostí záhadné vraždy, kdy obchodník se starožitnostmi Jim Williams zastřelí svého mladšího milence Billyho Hansona. Kelso, který se rozhodne o všech těchto událostech napsat knihu se v době jeho toulkách po městem seznámí s těmi nejneuvěřitelnějšími a nejvýstřednějšími lidmi, jaké vůbec ve svém životě potkal: právníkem Joe Odomem, mladou šamankou náboženství Voodoo Minervou a transvestitkou kabaretní tanečnicí Lady Chablis. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (60)

Morien 

všechny recenze uživatele

Když se prudce zamyslím, tak hned po Tulákovi z širých plání je tohle můj druhý nejoblíbenější Eastwoodův (režijní) film. A když to takhle nahlas řeknu, tak mi ihned dochází proč: MAGIC. To a také fakt, že oba filmy vycházejí z principu jednoty místa, času a děje, což je vždycky super. Půlnoc připomíná strukturou mýtus, pohádku. Ačkoliv zůstává v podstatě úplně civilní, přesto je dojem, že jsme se ocitli na druhé straně duhy, za zrcadlem, v králičí noře, v šatní skříni a tak všelijak podobně, velmi silný a nevyhnutelný (ten dojem, pro ty, co jako já zapomněli, jak začínala tato věta). Od pohádky se to nejvíc liší tím, že hlavní hrdina je pasivní pozorovatel, za nic nebojuje a ani se příliš nemění a nedozrává, což mi ale ve městě představeném a obydleném tak jako Savannah vůbec nevadí. Naopak považuji za jedinou výraznou chybu vložení romantické linky právě pro tohoto pozorovatele. Nebo možná to není vyloženě chyba, ale nepůsobí to úplně přirozeně. (A je to chyba.) Když jsem si zjišťovala něco o knižní předloze a jejím autorovi, tak se ukázalo proč - spisovatel a tedy vypravěč je gay. To do logiky příběhu a všeho nevysloveného pnutí mezi postavami zapadá mnohem víc než povinná heterosexuální romance. Ale k čertu s Johnem Cusackem, pro mě to stejně není herec, který by svým kouzlem dokázal unést celý film a být jeho nepostradatelnou osou. Za ústřední "postavu" považuji atmosféru magického realismu a kolektivní vědomí města. Speciální poklonu bych chtěla samozřejmě vystřihnout Lady Chablis, která si titul Velká císařovna zaslouží jako nikdo na světě. Ráda bych také zamáčkla slzu, protože jsem se dnes dočetla, že letos v září zemřela. ()

Tommy987 

všechny recenze uživatele

Podľa Johna Kelsa je to "like Gone with the Wind on Mescalin" (trefné, treba povedať), podľa mňa skôr taký eastwoodovský Modrý zamat. Každopádne je to ale Clintov suverénne najabsurdnejší a najšialenejší film, kde ľudia chodia na prechádzky s imaginárnymi psami, voodoo "šamanky" pomáhajú so súdnymi spormi, predseda poroty chodí s muchami ovešanými na tele (samozrejme živými) a náladu pozdvihuje milo afektovaný/á transvestitná šoumenka (niekedy pripomínajúca Rubyho Roda z Piateho elementu). Kevin Spacey a "Lady Chablis" excelujú, Cusack a zbytok osadenstva podávajú štandardné výkony, nič viac, nič menej. Byť to o 20 až 30 minút kratšie, idem na plný počet. 8 / 10 ()

Reklama

Aquarius 

všechny recenze uživatele

Tento film som videl už dávnejšie bez najmenšieho tušenia o čo ide. Nevedel som kto tam hrá, nevedel som kto to režíroval, nepoznal som príbeh. Úprimne, začal som ho pozerať preto, lebo sa mi páčil názov :-) Ako odchovanec Tarkovského a podobných jarmushovských kubrickov mi ten film ani na chvíľu neprišiel zdĺhavý či nebodaj nudný. Je síce pravda, že je to skôr kniha ako film, ale to vôbec nevadí. Film má skvelú atmosféru, perfektne sa pri ňom relaxuje, popíja vínko a defragmentuje harddisk :-) A ten šok na záver, že Eastwood!!! No proste, tá noc stála za to... ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Fikční svět > fabule. Jinými slovy řečeno: královsky mě bavilo spolu s Johnem Kelsem (John Cusack) prozkoumávat Savannah, seznamovat se s jeho výstředními postavičkami (Chablis!), nasávat místní genius loci a nořit se do zdejších (magických?) zákonitosti. Když se však soustředím na příběh (dle všeho inspirovány reálným soudem s J. Wiliamsem), nemohu se zbavit dojmu, že by mohl být odvyprávěn i na mnohem menší časové ploše - že sám o sobě vlastně není tak zajímavý (třeba v tom smyslu, že by se na něm dalo demonstrovat něco obecného), že slouží pouze jako "katalyzátor" k poznávaní jednoho amerického maloměsta, které se vám jako cizinci stejně plně nepoddá (to že si uchová své tajemství samozřejmě beru jako plus). I tak ale určitě palec nahoru, rozhodně mohu doporučit. 80 % ()

HOCKEYKA 

všechny recenze uživatele

,,Pravda sa nachádza v očiach pozorovateľa.Verte tomu,čomu chcete a ja zas tomu,čomu chcem veriť ja",povedal Jimmy Williams a o chvíľu si poňho prišla smrť.V malebnom Savannah sú totiž jazýčky na váhe dobra a zla spravodlivo vyvážené a oklamať pravdu nedokážu ani tí najmocnejší.Siahodlhý dramatický počin v réžii Clinta Eastwooda pojíma tému zločinu a trestu vskutku nezvyčajným spôsobom,rozhodne sa však nemá za čo hanbiť.Napriek množstvu bizardných situácií a ešte bizardnejších postáv má pointa tohto príbehu oveľa hlbší význam,než by sa po prvom pozretí mohlo zdať.Preto s odstupom času,presnejšie pätnásť rokov od prvého pozretia,mením svoje osobné hodnotenie a zároveň zvyšujem počet hviezdičiek ma maximum. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (6)

  • Natáčení začalo v květnu roku 1997 a jeho průběh provázely a narušovaly stejně velké kontroverze, jako kdysi samotný případ. Rozvášněná atmosféra doprovázela tvůrce a osoby, které se podílely na produkci filmu, téměř na každém kroku. (ClintEastwood)
  • V rámci příběhu dbal Eastwood na to, aby reálie filmu neodbíhaly od skutečných událostí. (ClintEastwood)
  • Mercer House, kde se snímek odehrává - se nachází v samotném srdci Savannah v Georgii. V roce 1981 v této viktoriánské rezidenci zemřel Danny Hansford a podezřelým z vraždy se stal bohatý a všemi vážený majitel domu Jim Williams, který tvrdil, že jednal v sebeobraně. Celkem čtyřikrát stanul Williams před soudem, aby byl v květnu roku 1989 zbaven obvinění z vraždy prvního stupně. Byl to velice kontroverzní rozsudek, který se stal inspirací pro newyorského spisovatele Johna Berendta, který samozřejmě později prodal Hollywoodu práva na zfilmování svého bestselleru. (ClintEastwood)

Reklama

Reklama