Henri IV
Henri IV
Henri 4
Henry of Navarre
Obsahy(1)
Francie, 1563. Protestanti bojují proti katolíkům o půdu i o moc a odvolávají se při tom na náboženství. V čele protestantů stojí Jindřich Navarrský, jenž spolu se svými muži bojuje proti Paříži, proti katolíkům a proti mocné rivalce jeho matky, Kateřině Medicejské, královně Francie. Kateřina nabízí Jindřichovi na důkaz smíru ruku své dcery, Margot, ale svatba skončí prolitou krví. Jindřich masakr během Bartolomějské noci přežije, ale je uvězněn v Louvru, odkud se mu podaří uprchnout po dlouhých čtyřech letech. Během svého života pětkrát změní své vyznání a nevynechá jedinou příležitost, aby usiloval o místo na královském trůnu. Nakonec se stává monarchou, o kterém lze s upřímností prohlásit, že byl jedním z prvních opravdových humanistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Stoprocentní tento film rozhodně nebyl, ale že by bylo všechno špatně, to také nelze říci. Jsem rád, že Jindřichu IV. byl dán větší prostor, než jenom hodina a půl. Zároveň na kvalitní životopis je i dvě a půl hodiny kolikrát málo. Osobně si mi nelíbila místy muzika, byť mám rockovou muziku rád, tak k tomuto tématu rozhodně nepatří. A ty sexuální radovánky také mohly být natočeny také více kalvinisticky a ne tak, jak byly. Jo a prostředí také mohlo být zvoleno trochu lépe. ()
Scénáristický zmar, který se tvůrci snažili vyvážit neúměrně dlouhými a nudnými erotickými scénami. Oceňuju výpravu a celkovou atmosféru doby, jakožto i povedenou Bartolomějskou noc či představitele krále Karla a jedovou babu Kateřinu Medicejskou, ale i tak se jedná o promarněných 150 minut. A ještě by mě zajímalo, kde autoři přišli na homosexualitu Jindřicha III.. 30% ()
Jak to dopadá, když skoro 60 let života významné osobnosti filmaři směstnají do pouhých dvou a půl hodin a ještě se pokoušejí přespříliš osobnost Jindřicha Navarského modernizovat. Není to sice vysloveně špatné, film má i celkem odpovídající výpravu, ale ty útržky ze života a politiky Francie druhé poloviny 16. století prostě nemají šanci se spojit v řádně dramatický příběh. Jak už to u podobných pokusů bývá, vypadá to, jako kdyby se události, které od sebe dělí i desítky let, odehrály v rámci nanejvýš roku či dvou. Alespoň že při výběru Jindřichova představitele měli tvůrci šťastnou ruku, totéž platí o představitelce Markéty z Valois. Naopak Karel IX. je úlet, dvaadvacetiletý král je tu představován minimálně padesátníkem. Nějak vyloženě mě to nenaštvalo, ale z této doby bych doporučil mnohem spíš tento film zaměřený na Kateřinu Medičejskou, pokud je ještě možnost jej vidět (kdysi v 90. letech běžel několikrát na Primě i s docela slušným dabingem). ()
Jindřich IV. Navrarrský (z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry, spolukníže Andorry) je moderním historickým snímkem o jednom z nejslavnějších králů Francie. Výprava byla úžasná, neměl jsem slov. Výběr herců mi však úplně nesedl. Ať už to byla Margot, či některé jiné postavy... působilo to na mně značně moderně. Nustále se mi nabízel příměr s The Tudors. Nejen díky podobnému období, nejen díky podobným problémům obou králů (spory s Papežem, potřeba se rozvést, náboženské neshody a války ve vlastní zemi atd..) ale Jindřich IV. mi i přes obrosvdké náklady (prý 18 mil. Eur) přišel jako chudý příbuzný. Ačkoliv si jsem si jist, že tvůrci obou snímků brali vážně dobové reálie, kostýmy, zařízení sálů a komnat, přišli mi Tudorovci výpravnější. Nebo to byl záměr? Opravdu na tom byla Anglie o tolik lépe? Nechce se mi věřit, že by Jindřich III. s Kateřinou Medicejskou dleli v komnatách, kde sice na stěně vysel gobelín, ale omítka pod ním byla opadaná a plesnivá. Já si samozřejmě renesanci nijak neidealizuji, ale jelikož jsem si tohoto všiml na více záběrech, dost by mne zajímalo zda šlo o záměr, či nutné zlo při natáčení v historických interiérech. Oproti tomu vysoce hodnotím ztvárnění Paříže a jejích ulic. Opravdová zahnojená metropole ! :-). I mne zde rozčilovala přemíra erotiky. Nebylo to ani nutné, ani to na diváka nijak extra nepůsobilo. Místo toho bych v době válek mezi katolíky a hugenoty uvítal více bojových scén. Těch tam bylo jako šafránu. Těch 155 min. bylo dlouhých, ale zvládnou se to dalo. U mne je to za 3 lilie. * * * ()
Takový život Jindřicha IV. v kostce. Komentář obsahuje spoiler! Věrně teda zachovává předlohu, což jest román Heinricha Manna Mládí Jindřicha IV. a Zrání Jindřicha IV. Už ani ta nestála za moc, má veškeré nešvary historického románu, ale alespoň nevypouštěla důležité události té doby... Proč třeba útěk Jindřich z Louvru, který se několikrát nepovedl a dokonce se za intriky kolem něj popravovalo, vyšel ve filmu hned na poprvé? Asi, aby mohl vyniknout de Rosny, pozdější vévoda ze Sully... A to, že si Marie Medicejská objednala vraha, se mi taky zdálo přitažený za vlasy, byla hloupá, byla žárlivá, byla ctižádostivá, což sice mohlo být dobrým důvodem, ale Jindřicha milovala, byť po svém, a nikdy by na něj ruku (ani cizí) nevztáhla. Vzhledem k tomu, že Ravaillac i na mučidlech prohlašoval, že jednal pouze z vlastní vůle, je otázka, kdo stál za vraždou, námětem mnoha spekulací, tohle je jedna z nich, podle mě ale dost blbá, mnohem spíše jím ale byl někdo z "pozůstalých" z Katolické ligy nebo jeho už dávno ne krásná, bývalá manželka Markéta z Valois (zvaná Margot). Snad jedním z mála kladů byl skutečně (nebo neskutečně) sympatický představitel Jindřicha v hlavní roli a to, že stěžejní události film popisuje věrně (za což ale vděčí spíše předloze, a také, co ale z toho, když vynechá spoustu jiných událostí a faktů a celý děj pak vyznívá zcela jinak, než to skutečně bylo). ()
Reklama